Stavba, o níž se mluví sto let. Na dokončení Pražského okruhu se stále čeká

  3:18
Další díl seriálu MF DNES Pražské resty, který se věnuje problémům metropole, si připomene téměř sto let starý nápad. Stavební rozmach první republiky ve 20. letech 20. století představil i plány na okruh Prahy, vize však utnula německá okupace. Projekt měl první výsledky v 80. letech, na dokončení okruhu se ale stále čeká.

Komořanský (Cholupický) tunel je součástí jižní části Pražského okruhu. | foto:  František Vlček, MAFRA

Stavební rozmach první republiky ve 20. letech 20. století představil i plány na okruh Prahy, vize však utnula německá okupace. Ta sice přinesla některé dopravní plány, zrovna obchvat hlavního města protektorátu mezi ně ale nepatřil. Podle exministra dopravy Petra Moose, který působí na Fakultě dopravní ČVUT, prvotní nápad postavit okruh vycházel z předválečných zkušeností největších západoevropských měst.

„Už tehdy zjistili, že na dopravní zácpy je nejméně citlivá struktura s vnitřním a vnějším okruhem, které jsou propojeny radiálami,“ vysvětluje Moos. Podle něj měl toto dopravní řešení Londýn už od třicátých let minulého století. U nás se ale s projektem okruhu nic nedělo ani po válce, natož po převratu z roku 1948.

Komunisté se v ledasčem zhlíželi v Sovětském svazu, zrovna projekt okruhu však pominuli. V roce 1941 přitom získala Moskva jako součást obranných plánů 30 kilometrů okruhu a 100 kilometrů opravených vozovek za jediný měsíc. Od roku 1960 do roku 1984 dokonce okruh, který má dnes v každém směru šest i více pruhů, tvořil hranice Moskvy. 

Praha se v dobách minulého režimu soustředila projektem Severojižní magistrály vlastně na zavedení „dálnice“ na Václavské náměstí. I navzdory dokončení tunelu Blanka, který měl část dopravy odklonit, to znamená dodnes značnou dopravní zátěž městského centra. 

Projekt Severojižní magistrály obnášel například výstavbu Nuselského mostu, který byl dokončen v roce 1973. U Florence zase muselo projektu estakády ustoupit nádraží Praha-Těšnov. V plánech takzvaného roštového řešení dopravy byly ještě dvě magistrály, které měly vést východo-západním směrem, v tomto případě ale zůstalo jen u nákresů.

První část z roku 1983

První, skoro 7,5 kilometrů dlouhý úsek Pražského okruhu mezi Slivencem a Třebonicemi byl zprovozněn v září 1983. To v té době urychlilo cestu od Barrandova k plzeňské dálnici D5, jejíž úsek z Prahy do Vráže byl zprovozněn ve stejném roce.

V seriálu Pražské resty dosud vyšlo

Značná část tranzitní dopravy včetně kamionové musí dodnes například při cestě od Plzně na Hradec Králové kvůli chybějícímu okruhu zajíždět z Nupak do metropole po D1 na Spořilovskou a dále po Jižní spojce a Lanovém mostě směrem k Běchovicím do míst, kam má vést přímé pokračování Pražského okruhu. Zatímco tato trasa měří 22,6 kilometru, ve stejném úseku z Nupak do Běchovic bude úsek okruhu označený číslem 511 měřit zhruba 12,5 kilometru. 

Urychlení cesty by mělo být nepoměrně větší, protože tranzit na Pražském okruhu nebude zpomalovat vnitřní pražská doprava, která se pohybuje po Jižní spojce, a naopak Jižní spojku nebude zdržovat tranzit.

To samozřejmě platí v případě, že se vznikem nových cest nevzroste také intenzita dopravy: například z místa A se začne vyplácet dojíždět za prací do místa B, i když to dříve nebylo časově únosné. Ověření v praxi by si řidiči měli vyzkoušet podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nejdříve v roce 2025. „Loni 18. prosince proběhlo druhé veřejné projednání v rámci územního řízení na stavbu jihovýchodní části,“ vysvětluje mluvčí z ŘSD Jan Studecký.

Velká stavba pro malý úřad

Projekt má na starosti úřad městské části Praha 22 v Uhříněvsi. „Po jejich vypořádání připomínek by mohlo být vydáno nepravomocné územní rozhodnutí,“ vysvětluje Studecký.

Připomínek je přes tisíc. „Rozhodnutí nyní zpracováváme, ale vzhledem k množství námitek je to náročné. Okruh je natolik složitá stavba, že rozhodnutí není možné vydat za týden,“ vysvětluje vedoucí odboru výstavby městské části Pavla Vinklářová.

Své tipy na pražské resty můžete zasílat na adresu:

Za zveřejněné termíny by asi nikdo ruku do ohně nedal. „Vzhledem k možnosti podávat ve všech fázích investorské přípravy odvolání je obtížné určit přesný termín zahájení stavby. Aktuálně ale předpokládáme, že to bude v roce 2022,“ vysvětluje Studecký z ŘSD.

Nepravomocné územní rozhodnutí by podle vedení Prahy mohlo být letos. „Za hlavní město budeme dál pracovat na vykupování zelených pásů, které nicméně nejsou veřejně prospěšnými stavbami a není možné je vyvlastňovat,“ vysvětluje náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle něj je nutné mít na paměti, že Pražský okruh je investice státu a ŘSD. „Za Prahu poskytujeme veškerou součinnost a pomoc,“ dodává Scheinherr.

Autor: