„Tady předtím kolony nikdy nebývaly.“ Věta, která se v posledních týdnech pravidelně objevuje na sociálních sítích u fotek kompletně ucpaných pražských ulic. Dopravní situace je tento podzim mimořádně špatná. Kolony navíc blokují i tramvaje a autobusy, takže už nezbývá moc způsobů, jak se někam rychle dopravit.

Důvodem je v první řadě velká míra uzavírek a zúžení, a to především na hlavní tazích a výpadovkách.

„V kombinaci s vysokými intenzitami je pak celá dopravní síť velmi nestabilní a jakákoliv nehoda může kompletně ucpat celou Prahu,“ vysvětluje dopravní expert z Fakulty dopravní ČVUT Zdeněk Lokaj.

Hřibe, neschovávej se, rozkopu tě po právu, zpívá si Michal Suchánek v pražské dopravě

Jednou z největších a hlavně dlouhodobých komplikací je výstavba tramvajové trati a oprava stropní desky stanice metra před Národním muzeem. Omezení tu navíc ještě chvíli potrvá, dopravní podnik počítá se zprovozněním trati až v polovině příštího roku.

Zdaleka to není jediná probíhající rekonstrukce magistrály. Kvůli obnově tramvajové tratě kolabují i Vinohrady a Žižkov. Dopravní podnik totiž opravuje koleje v ulici Jana Želivského v úseku Vinohradská – Olšanská, a to až do konce listopadu.

Problémy způsobují především zúžené hlavní tahy z města a do města. Až do poloviny prosince je třeba částečně uzavřená Českobrodská v místech křížení s Průmyslovou v Praze 9. Pracuje se také na Poděbradské, extrémně vytížené Štěrboholské a zároveň o víkendech na Kbelské.

Překáží a ohrožují chodce. Praha od ledna zakáže sdílené elektrokoloběžky

Opozice, koalice nebo třeba i herec Michal Suchánek viní náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti). Ten se obhajuje tím, že není úplně přesné říkat, že doprava v Praze kolabuje, protože její intenzita je teď oproti průměru horší jen o jednotky procent. „Na infrastruktuře je obrovský dluh, který my teď řešíme tím, že investujeme do oprav,“ zdůvodňuje Hřib množství uzavírek.

Proč až teď?

Na zítřejším jednání zastupitelstva plánuje navrhnout sérii opatření, která by podle něj měla do budoucna metropoli ulevit.

„Je škoda, že se opatřením pro zvýšení efektivity a koordinace uzavírek a oprav v Praze, či plánem na zlepšení komunikace s ministerstvem dopravy, pan náměstek zabývá až měsíc před svým odchodem, když ve vedení Prahy je už 7 let. Přitom problémy s nedostatečnou koordinací oprav a v jejich důsledku omezenou průjezdností, stejně jako nedostavěné klíčové úseky okruhů, trvají již mnoho let. Kdyby se tím Hřib zabýval podstatně dříve, dnes jsme již mohli vidět hmatatelné výsledky,“ kritizuje Lokaj.

3 fotografie

Prvním z Hřibových návrhů je změna ve způsobu, jakým městské firmy a magistrát vypisují soutěže na rekonstrukce spojené s uzavírkami hlavních tahů. Podle Hřiba by rychlost měla mít při hodnocení nabídek váhu 30 procent. Rychlost v některých tendrech nicméně už zohledňuje například Technická správa komunikací nebo pražský dopravní podnik.

Město ale bude nejdříve muset prověřit, zda je to vůbec reálné. „Máme informaci, že stavební firmy nemají úplně dostatek pracovníků,“ říká Hřib. Podle expertů na dopravu je ke zvážení i větší využití nočních hodin tam, kde to hygienické normy umožňují.

Druhou navrhovanou změnou je přesné stanovení, kdo odpovídá za povolení uzavírky, přičemž v současné době tak činí magistrát, městské části a v případě městského okruhu i ministerstvo dopravy. Hřib by veškeré rozhodování ve městě svedl pod silniční úřady, zároveň by jakékoliv opravy Pražského okruhu musely mít kladné stanovisko magistrátu.

Dostavba Městského okruhu už má projektanty, stále hrozí propadnutí EIA

„Návrh převést koordinaci dopravy na běžné úředníky není nic jiného, než legitimizováni jeho dlouhodobé nečinnosti a paralyzování pražské dopravy. Městu dnes chybí skutečný krizový management. Řešením je jeden koordinátor dopravních uzavírek – expert s jasnými a silnými pravomocemi, s možností zasahovat do termínů uzavírek městských částí a městských firem,“ sděluje předseda opozičního hnutí ANO Ondřej Prokop.

Nízkoemisní zóny

Podle Hřiba nicméně není potřeba kolony řešit jen zvyšováním kapacity komunikací, ale také snižováním počtu aut. Oprášil proto již mnohokrát propírané zavedení nízkoemisních zón.

„Mýto sice zavést nelze, protože na to chybí odpovídající zákon a zřejmě ještě dlouho chybět bude. Nízkoemisní zóny ale zavádět lze,“ informuje Hřib. K jejich zavedení nicméně dlouhodobě nemá dostatečnou politickou podporu.