„Antiparkovací sloupky se obecně instalují kvůli bezohledným řidičům, kteří najíždějí do míst, kde auta nemají co dělat,“ vysvětluje mluvčí sedmé městské části Martin Vokuš. Auta podle něj ničí chodníky, ohrožují a omezují chodce včetně vozíčkářů, nevidomých, seniorů a dětí. Pro radnici jsou to ale i náklady navíc. Praha 7 vydá za rok na opravu výtluků v mozaikové dlažbě na chodnících bezmála jeden milion korun.
Kromě chodníků se instalují i tam, kde parkování zhoršuje rozhled. Iniciátorem k jejich umístění jsou kromě úředníků i sami občané. „Požadavků na ochranu chodníků evidujeme víc, než je možné realizovat, takže prioritou jsou přechody a chodníky u škol a školek, na hlavních třídách a náměstích,“ říká Vokuš.
Nebezpečná křižovatka na dálničním přivaděči v Pávově se změní. Nově bude okružní |
Při každém umístění takové překážky se bere ohled i na průjezdnost vozidel hasičů či svozu odpadu. „Jejich instalace tedy neomezuje nikoho jiného než bezohledné řidiče, což je smyslem opatření,“ uzavírá Vokuš.
V centru jsou hezčí
Když městská část plánuje takovou překážku pro řidiče umístit, pošle projektovou dokumentaci na stůl Technické správě komunikací (TSK). „Od nových instalací plastových sloupků, takzvaných baliset, se pomalu upouští. V minulosti se někdy jednalo o dočasné řešení bezpečnosti před definitivní stavební úpravou, která už je citlivě řešena s ohledem na danou lokalitu, jakou může být například památková zóna,“ uvádí mluvčí TSK Barbora Lišková.
Dočasnost řešení se ale může na některých místech protáhnout až na několik let. Například na nábřeží Kapitána Jaroše v Praze 7 jsou bílé balisety už čtyři roky.
V centru města se podle Liškové častěji využívají subtilnější a pohledově decentnější plastové sloupky a přímo na chodících jsou umístěny sloupky litinové nebo kovové, takzvané zahrazovací nebo antiparkovací. „Ty slouží k zamezení neoprávněného vjezdu do určitých oblastí, jako jsou například přechody pro chodce, chodníky nebo pěší zóny, zabraňují vjezdu a parkování,“ dodává Lišková s tím, že ve správě TSK je aktuálně 3 111 zelených, 496 bílých a minimálně stovka černých balisetů.
Cena jednoho se pohybuje v rozmezí 800 až 1 200 korun, k tomu je třeba připočíst cenu ukotvení v rozsahu až tři sta korun a nakonec samotnou práci.
I když se při rozmisťování sloupků na záchranné složky myslí, jsou to pro ně jen další zbytečné zátarasy navíc. „Ať už se jedná o betonové překážky u přechodů, sloupky, úzká sídliště či zatravňování tramvajových pásů, jsou to záležitosti, které nám už tak obtížnou prostupnost hustým pražským provozem ještě více komplikují,“ přiznává mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
Zátarasy u garáží obchodního centra měly pomoci, vytvářejí však další kolony |
Podle zkušeností hasičů může být navíc problém v tom, že v takto zahrazené ulici nemusí mít řidiči prostor pro uhnutí. „Sloupky a různé vyvýšeniny zužují průjezdnost komunikace, takže řidiči nám nemají moc kam uhnout,“ říká Martin Kavka, vrchní komisař a mluvčí Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy.
Změnit myšlení urbanistů
„Je za pět dvanáct, aby urbanisté a architekti respektovali skutečnost, že naše populace touží po mobilitě a počet aut převyšuje čísla, která jsme si před mnoha lety neuměli ani představit,“ konstatuje Petr Moos, proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost Fakulty dopravní ČVUT.
Proto podle jeho slov naše silnice a výstavba města neodpovídá tomuto trendu. „U nás je navíc problém parkování, což například v Paříži řeší velkokapacitními parkovacími domy v blízkosti okružních systémů, které Praha ani nemá,“ podotýká s tím, že dnes už se mladí urbanisté na ČVUT trendu zvyšující se mobility učí a v budoucnu bude pohled na dopravu lepší.