Součástí dlouhodobé spolupráce jsou změny v teplárenství. Pro Pražany je důležitá především probíhající přestavba elektrárny Mělník u Roudnice nad Labem. Přestane teplo vyrábět z uhlí, které nahradí zemní plyn. Změna se dotkne zhruba 210 tisíc odběrných míst v Praze.
Kromě toho bude město, společně s ČEZ ESCO, pokračovat v takzvaném EPC, tedy energetické modernizaci budov, která šetří peníze. V metropoli mají nadále přibývat solární panely a v neposlední řadě mají úporná opatření brát v potaz také stavebníci nových čtvrtí.
Podle Svobody memorandum pomůže vyčíslit potenciální úspory, umožní modernizaci soustav a zajistí stabilní dodávky tepla za rozumné ceny.
„Memorandum stojí na dvou pilířích. Ten první je, že máme obrovský energetický zdroj v Mělníku. Momentálně elektrárna prochází velkou modernizací za více než 50 miliard korun, aby se z ní stala nízkoemisní tepelná elektrárna na bázi zemního plynu,“ popsal generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. ČEZ počítá s tím, že přechod z uhlí na zemní plyn nastane v roce 2030.
Fajront po 244 letech. Horníci z Karvinska naposledy rubali tuzemské černé uhlí |
Na místě má vzniknout také ZEVO, kde se z odpadu bude vyrábět elektřina nebo teplo.
„Druhým pilířem je hledání dalších energetických úspor na budovách. Z objektů, které Praha vlastní a už takovou modernizací prošly, jde například o Obecní dům nebo Kongresové centrum. To má navíc jednu z největších solárních elektráren v Praze a ročně díky ní ušetří zhruba 50 milionů korun,“ uvedl Čermák.
Odbor energetiky na magistrátu● Od 1. února má magistrát samostatný odbor energetiky. ● Jeho úkolem je koordinace a řízení obnovitelných zdrojů, které patří Praze. Má propojit odborníky a městské firmy, zároveň má usilovat o udržitelnost a bezpečnost v energetice, klimatickou odpovědnost a úsporu energií. ● Tyto obsáhlé agendy dosud řešil odbor ochrany prostředí. ● Nový odbor má zvláštní oddělení pro energetickou bezpečnost a energetického manažera. |
Mezi energeticky úsporné budovy patří také Rudolfinum, Národní divadlo nebo Státní opera. ČEZ chce jejich seznam rozšiřovat.
„Může se to zdát jako paradox, ale mezi hlavním městem a skupinou ČEZ dosud neexistoval formální právní vztah, na základě kterého bychom do budoucna koordinovali zdroje, které Pražanům přinášejí teplo,“ komentoval podpis memoranda předseda Výboru pro energetiku zastupitelstva Prahy Jan Chabr (TOP 09). Město podle něj mělo k uzavření memoranda dva hlavní důvody: budoucí zástavbu a přípravu stavby energocentra.
„Lze předpokládat, že do roku 2050 se postaví zhruba dva miliony metrů čtverečních obytných i administrativních ploch. S ohledem na ochranu životního prostředí a energetickou koncepci města je proto nutné předem vyřešit, jaké zdroje budou nové objekty zásobovat. Právě to byl jeden z impulzů k podpisu dohody,“ prohlásil Chabr.
Přípravu stavby energocentra v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově schválili radní na jaře 2024. Orientační termín dokončení je rok 2030. Energocentrum má odpadní vody změnit na teplo nebo chlad pomocí velkokapacitních čerpadel.
Čelba, bazal, želva. Co znáte z hornictví? Vyhrajte fáračky a poslední vytěžené uhlí |
„Každou vteřinu čistírnu opouštějí tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než deset stupňů Celsia. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy,“ uvedl dříve pro iDNES.cz náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
Podle Chabra zatím nelze definitivně rozhodnout o velikosti zdroje ani o rozsahu území, které by zásoboval, dokud nebude uzavřena dohoda i s dalšími vlastníky zdrojů tepla v metropoli.
Fotovoltaické elektrárny města
ČEZ ESCO bude spolupracovat s Technologiemi hl. m. Prahy nebo s Pražským centrem obnovitelné energie (PCOE), které na střechy městských budov umisťuje fotovoltaiku. Dosud si metropole vyrábí elektřinu pro 46 svých objektů díky 42 fotovoltaickým elektrárnám.
Umístěné jsou na střechách městských bytů, na školách či na střeše Divadla pod Palmovkou. Zatím se vypínají při blackoutu, ale do budoucna by měly díky bateriovým úložištěm fungovat i v případě výpadku elektřiny. V říjnu Pražská vodohospodářská společnost spustila fotovoltaickou elektrárnu na vodojemu Kopanina v Třebonicích.