Klánovy pozemky tvoří jen malou část plochy, na které původně černá skládka ze 70. a 80. let minulého století leží. Její rozloha je asi 15 hektarů. Vrstva převážně komunálního odpadu (v současnosti pokrytého zeminou a zarostlého vegetací) na ní sahá do výšky kolem dvaceti metrů. Váha odpadků se odhaduje na sedm milionů tun.

Podle starostky sousedního Slivence a bývalé primátorovy náměstkyně Jany Plamínkové (STAN) je nereálné takové množství odpadu odstranit. „Posudky prokázaly, že se skládka nedá odvézt bez velkých škod na životním prostředí a obrovského zatížení městských částí Slivenec a Velká Chuchle, kudy by se materiál odvážel,“ uvedla v minulosti starostka.

Hlavní město proto už před několika lety naplánovalo sanaci skládky a její rekultivaci za zhruba 100 milionů korun s tím, že třetinu nákladů pokryjí peníze z Evropské unie. Na místě má vzniknout oddechový areál.

Místostarosta brzdí obnovu území chuchelské skládky, nechce prodat pozemek

Praha kvůli projektu odkoupila všechny potřebné pozemky s jedinou výjimkou. Prodat je odmítl chuchelský zastupitel Pavel Klán. Město mu na základě posudku nabídlo za půdu (zasypanou odpadem) tržní cenu kolem devíti milionů korun.

Klán podle dřívějších informací z médií reagoval tak, že část pozemků odprodá a zbytek pronajme Praze na desítky let za přibližně 130 milionů korun. K dohodě nedošlo, protože město považovalo jeho finanční požadavek za přemrštěný.

„Naše rodina ale pozemky prodávat nepotřebuje, ačkoliv se druhá strana snažila přesvědčit veřejnost, že se touto cestou chceme neúměrně obohatit. Jde o historický majetek rodiny, která v souvislosti s ním zažila nátlak, očerňování, vyvlastňování. Proto mi vadí tyto nátlakové metody a proto jsem se také rozhodl, že podám žalobu na vyklizení pozemků,“ citoval Klána před několika lety web PrahaIN.cz.

Mapa s vyznačenou skládkou (červené šrafování) a dvěma Klánovými pozemky (fialová barva)

Klán začátkem roku 2020 Prahu skutečně zažaloval. Žádal, aby město odpadky z jeho pozemků v prostoru skládky odstranilo. Po pěti a půl letech, během nichž se strany nesmířily ani v rámci mediace, ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 5 jeho žalobu zamítl.

„Žalobce má nepochybně právo jakožto vlastník podle článku 11 Listiny základních práv a svobod na ochranu svého vlastnického práva, nicméně soud má za to, že tato ochrana má své limity. Vlastnictví nemůže být zneužito na újmu práv druhých a nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem,“ uvedla samosoudkyně Klára Hronová, která se byla před časem na skládku osobně podívat.

Soud: Vyčištěné pozemky by šlo těžko využívat

„Pokud by bylo žalobě vyhověno, jednalo by se o zcela zásadní zásah do dané krajinné oblasti, která – možná to vyznívá trošku absurdně – vzešla ze skládky komunálního odpadu. To místo samé už skládku nijak nepřipomíná, je to část přírody, do které by mělo být zasaženo,“ pokračovala soudkyně.

Podle Hronové by šlo také o výrazný a dlouhodobý zásah do chodu dotčených městských částí, tedy Velké Chuchle a Slivence, přes které by se začaly odvážet stovky tun odpadků. To by zkomplikovalo dopravu, zvýšilo prašnost a pravděpodobně i zápach.

Na čištění Klánových pozemků by se podle soudu musela podílet řada pracovníků, kteří by mohli být po otevření staré skládky vystaveni zdravotnímu riziku, a celé by to stálo spoustu peněz.

„Výsledkem by byly v podstatě hospodářsky nevyužitelné pozemky. S velkými obtížemi si lze představit, jak by pozemky žalobce měly být po takovém zásahu dále využívány, byť by byly za obrovského úsilí zbaveny komunálního odpadu,“ uvedla Hronová. V jejich okolí by totiž hory odpadků zůstaly.

V Chuchli se nedaří zlikvidovat skládku

„Žalobě není možné vyhovět, neboť nároky žalobce v rámci tohoto řízení lze posoudit v kontextu Listiny základních práv a svobod jako zneužití jeho vlastnického práva na újmu práv druhých, rovněž i v rozporu se zákonem chráněnými zájmy,“ dodala soudkyně.

Zastupitel Klán se vyhlášení rozsudku nezúčastnil. Jeho právní zástupce Tomáš Ferenc po jednání novinářům řekl, že se klient odvolá. Advokát David Grygárek, který u veřejného zasedání zastupoval Prahu, byl s verdiktem spokojený.

Nejedná se přitom o jediný soudní spor, který Klán kvůli skládce inicioval. V minulosti se domáhal toho, aby se před plánovanou sanací provedl rozbor odpadu, který se uvnitř skládky nachází.

Pokud tam jsou nebezpečné látky, což prý není jasné, měl by se podle zastupitele posoudit vliv celého projektu revitalizace na životní prostředí. Správní soudy mu nakonec daly za pravdu. Protože tato otázka nebyla vyřešena, rekultivační práce se zastavily.

V této souvislosti se soudkyně při odůvodňování čtvrtečního rozsudku podivila, že Klán chce nechat kvůli vyčištění svých dvou pozemků skládku rozbagrovat.

„Paradoxně podle soudu vyznívá aktivita žalobce, který činí námitky co do potřeby zajištění EIA (vyhodnocení vlivu projektu na životní prostředí – pozn. red.) v případě plánovaných rekultivačních prací žalovaného (hlavního města Prahy) v dané oblasti v rámci správního řízení, když ve stávajícím řízení požadovaným přebráním zeminy a odpadu nad jeho pozemky by došlo k daleko výraznějšímu zásahu do nyní uzavřeného tělesa skládky s do jisté míry i neznámými zdravotními riziky,“ podotkla Hronová.

Podle ní by měl žalobce zvážit dohodu s Prahou, jinak mu zůstane „holé“ vlastnictví – tedy pozemky zasypané odpadem, které k ničemu nejsou.