„Náklady na bytovou výstavbu za posledních deset let stouply o 126 procent, ceny pozemků vzrostly o 150 procent, mzdy o 73 procent,“ shrnul Pavel Kliment, hlavní partner společnosti KPMG pro realitní a stavební sektor.

Nárůst cen v průměru o pět až šest procent odborníci předpokládají také v následujících měsících.

Náklady na střechu nad hlavou se zvyšují více, než se předpokládalo. V metropoli nové byty zdražily průměrně o sedm procent na 163 tisíc korun za metr čtvereční, u starších dokonce až o 12 procent na 135 tisíc za metr čtvereční.

Stavební řízení u nás je dlouhé a roztříštěné. Změní to nový stavební zákon?

Prodej nových jednotek stoupl v uplynulém roce v Praze o 80 procent, developeři jich prodali 7 200. Lidé si připlatí také za nájem, který roste zhruba desetiprocentním tempem za rok.

Loni průměrná cena za metr čtvereční dosáhla hodnoty 470 korun. V projektech nájemního bydlení od institucionálních investorů je to o 15 procent více.

„Vysoké ceny nemovitostí a rostoucí náklady na stavební práce a materiály vytvářejí tlak, který se odráží v pesimistických očekáváních,“ shrnuje Ondřej Šuchman, manažer úvěrů na bydlení Komerční banky.

Úředník má razítkovat

„Kromě zrychlení povolovacích procesů je pro dostupnost bydlení nutné, aby města a obce začaly s masivní výstavbou dostupných nájemních bytů,“ představuje recept na zlepšení situace s byty Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti Central Group.

Vyřídit stavební povolení v hlavním městě u obytných komplexů trvá v průměru až deset let. „Budeme muset dosáhnout snížení počtu úřadů, protože jejich počet sám o sobě generuje delší stavební řízení,“ upozornil Zdeněk Kovářík (ODS), pražský radní pro finance.

To potvrzují i další experti. Podle nich stačilo, když bylo 10 stavebních úřadů, 15 jich bylo maximum a 22 je už neúnosné. „Důležité je zmínit také jejich personální obsazení, podle mé zkušenosti se tři z nich rozpadají. Posaďme na stavební úřady umělou inteligenci, ona si s tím poradí,“ uvedl Jan Kasl, předseda České komory architektů a někdejší primátor.

Na špici výstavby byl podle dat za rok 2024 devátý obvod. „Nejsnazší cesta je nechat trh být a on si poradí. Na úřadech často zapomínají, že mají stavební rozhodnutí vydávat, a ne o věci rozhodovat,“ komentoval to Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9.

Kverulantům navzdory

Praha má podle odborníků největší koncentraci stěžovatelů. „Na iniciativy je v Praze lépe vidět než třeba na malé obci,“ shodují se lidé ze stavebního odboru. A mnohé politiky to svádí k populismu. „Nejčastější problém, který při povolování je, představuje odpor těch, kdo již někde bydlí, proti těm, kteří bydlet chtějí. Pokud toto nebudeme napříč politickým spektrem schopni změnit, pak problémy při povolování budou pokračovat bez ohledu na to, jaký napíšeme zákon,“ upozornil Zdeněk Kovářík.

Význačnou roli má územní plánování. „Homogenizace, vyžadování stejného přístupu, je nešťastné. Nechte plánovat Prahu a další velká města sama za sebe,“ uvedl Kasl.

Experti upozorňují na potřebu nového územního plánování i proto, že stávající norma funguje čtvrt století. „Územní plán určitě pomůže a děláme všechno pro to, abychom jej mohli po létě zveřejnit a projednat,“ uvedl Filip Foglar, ředitel Odboru územního rozvoje. Přijat by měl být příští rok.

„Pásová výroba“, výstavba typizovaných panelových sídlišť, zajistila desítkám tisíc Pražanů dostupné bydlení v 70. a 80. letech minulého století. Podobný systém nazvaný Design-Build by měl pomoci výstavbě i nyní.

„Nazývám to ‚baťovská mašina‘. Cílem tohoto systému je podpořit vznik nových nízkoenergetických a ekonomicky řešených nájemních bytů s kvalitní architekturou,“ popsal Dušan Kunovský. V této souvislosti představil deset typů objektů s dispozicí od dvou do pěti pater s plochou i šikmou střechou s byty od 1+kk po 3kk.