Praha chtěla navyšovat počet městských bytů, zatím jich však dál ubývá

  10:10
Dostupnost bydlení se zhoršuje. Na vlastní byt v Praze v současnosti těžko dosáhne i střední třída a náklady na bydlení často spotřebují velkou část rodinného rozpočtu. Úlevou pro méně majetné mohou být obecní byty, ve kterých lidé většinou platí průměrně menší nájemné než u bytů soukromých majitelů. Jenže počet městských bytů neustále klesá.
(ilustrační foto)

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Za poslední dva roky v Praze ubyly téměř dva tisíce městských bytů. Vyplývá to z analýzy Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR).

„Je tedy patrné, že i přes nesporné snahy, jako je například založení Městské nájemní agentury nebo Pražské developerské společnosti a změny v přístupu k problematice bydlení, stále reálně dochází ke zmenšování obecního bytového fondu namísto jeho navyšování. Cílem je však nově stavět každý rok alespoň 500 městských bytů, které bude město za nižší nájem poskytovat potřebným skupinám obyvatel,“ říká náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly/za TOP 09).

Byty v číslech

  • 1 857 -  O tolik městských bytů přišla Praha v letech 2019 až 2021.
  • 60 - Tolik bytových jednotek postavily v letech 2019 až 2021 pražské městské části.
  • 30 345 - Tolik bytů vlastní dohromady magistrát a pražské městské části.

Oproti roku 2019, kdy bylo v Praze celkem 32 202 obecních jednotek, klesl jejich počet v roce 2021 na 30 345. Za dva roky tedy město přišlo o 1 857 nemovitostí.

Příčinou ztráty je především privatizace. Praha a městské části byty prodávají soukromým vlastníkům, čímž přicházejí o majetek.

Dalším důvodem poklesu počtu městských bytů je pomalé tempo výstavby obecních rezidencí. Mezi roky 2019 a 2021 jich radnice postavily pouze šedesát.

Přestože se počet bytů za poslední dva roky snížil, dochází podle IPR k menší ztrátě než v předchozích letech. O více bytů město přicházelo například v letech 2011 až 2016, kdy se jejich počet ročně snižoval zhruba o 7 až 14 procent. Od 2019 do 2021 to už bylo 3,6 procenta za rok.

„Zatím tedy není patrné, že by docházelo k deklarovanému obratu v bytové politice města, kdy by mělo docházet k navyšování počtu obecních bytů místo jejich redukce,“ hodnotí analýza IPR městské hospodaření s byty.

Cílem současného vedení města je však počet bytů navyšovat, což se na základě zveřejněných dat zatím nedaří.

„Z fondu rozvoje dostupného bydlení jsme v tomto volebním období poskytli finance na výstavbu více než 300 bytových jednotek napříč městskými částmi a zaplatili opravy téměř 400 bytů, které dosud nebylo možné kvůli špatnému technickému stavu užívat,“ říká k situaci pražský zastupitel a předseda Výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha sobě).

„Věřím, že jde o bod obratu v bytové politice, a jak bude postupovat příprava výstavby v režii Pražské developerské společnosti, budou rapidně přibývat i nové městské byty podle schválené strategie města. Klíčové bude udržení kontinuity v zahájených projektech i v následujících volebních obdobích,“ dodává Zelenka.

Převážnou část obecních bytů mají na starosti městské části. Vybírají jejich nájemce a rozhodují o prodeji. Od roku 2019 došlo podle IPR u většiny z nich jen k velmi malým změnám v celkovém počtu svěřených bytů.

Loni měly radnice ve správě 23 080 rezidencí, což jsou asi tři čtvrtiny z celkového počtu obecních jednotek. Zbytek má na starosti magistrát, který vlastní celkem 7 265 bytů.

V Praze 9, Praze 6 a v Praze 13 se za dva roky bytový fond snížil nejvýrazněji, a to více než o jednu třetinu. Naopak mírný růst byl celkem v sedmi městských částech. Problémem Prahy je podle IPR špatná evidence důvodů, proč si nájemníci městské byty pronajímají.

U 74 procent bytů městských částí není zřejmé, na základě jaké potřeby jsou využívány. U jednotek spravovaných magistrátem to činí 56 procent. Z menší části výhody obecních bytů využívají sociální skupiny.