Ani v krizi se Pražané města nechtějí vzdát, raději chtějí bydlet ve svém

  13:22
Bezmála třetina lidí uvažuje navzdory inflaci o koupi nemovitosti. Pokud by si lidé mohli vybrat, nejraději by chtěli bydlet ve městech do 30 tisíc obyvatel. Naopak nejméně oblíbenou lokalitou je velkoměsto nad jeden milion obyvatel, které by zvolila pouze přibližně desetina lidí. Pražané samotní už by ale neměnili. Až 61 procent z nich momentálně preferuje bydlet právě ve velkoměstě.

Informace vyplývají z nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting. „Do metropole většinou z nějakých důvodů přijeli nebo v ní bydlí odmala a nyní ji opouštět nebudou,“ říká Michal Kormaňák, Account Director společnosti Ipsos.

Pro většinu Čechů je podle průzkumu preferovaným typem bydlení dům v osobním vlastnictví, zvolilo by ho 72 procent z dotázaných. Pro 20 procent by to byl vlastní byt. Přestože i Pražané preferují bydlení ve vlastním, oproti zbytku populace jim častěji stačí „jen“ vlastní byt. Odpovědělo tak 35 procent z oslovených obyvatel hlavního města. I oni by ale primárně vlastnili raději dům.

Zdražování vše změnilo. Osm z deseti lidí chce zůstat v nájmu

„Pro Pražany je typičtější, že preferují ve svém bydlišti dostupnost obchodů, služeb a nabídky práce. To je právě často důvod, proč zvolili k životu hlavní město. U populace je častěji převažujícím faktorem týkajícím se prioritizace blízkosti bydlení příroda, klidné prostředí nebo čistota vzduchu,“ dodává Kormaňák.

Strach z úrokových sazeb

Podle průzkumu také většina lidí očekává, že se ceny nemovitostí v roce 2023 budou dále zvyšovat. Nejvíce se obávají zdražení nájmů bytů i domů. Dvacet jedna procent lidí v této souvislosti uvedlo, že se podle nich výrazně zvýší cena novostaveb.

Preference bydlení
v metropoli

  • Obyvatelé Prahy by nejčastěji vybírali hlavní město kvůli dostupnosti obchodů (54 %), lékařů a sociální péče (52 %), široké nabídce práce (52 %), možností dopravy (49 %) či společenskému vyžití (45 %). Atraktivní pro ně je také dostupnost školek a škol (35 %), anonymita života ve městě (29 %) nebo sportovní vyžití (25 %).
  • Preferovaným způsobem bydlení je i u Pražanů bydlení v rodinném domě, který by vlastnili (55 %). Jen 2 % dotazovaných Pražanů by volila bydlení v pronajatém domě.
  • Častěji oproti zbytku ČR však preferují i byt v osobním vlastnictví nebo družstevní byt (35 %). Pronajatý byt by upřednostnilo 9 % obyvatel hlavního města.

Zdroj: Broker Consulting ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos

Největší vliv na nynější cenu nemovitostí má podle dotázaných současná úroková sazba hypotečních úvěrů, to si myslí osm z deseti z nich. Téměř stejné množství uvádí jako příčinu zvyšování cen energií a pomalý růst mezd. Výše úrokových sazeb je podle expertů spojena s nemovitostmi, ale ne zcela způsobem, který vyplynul z odpovědí v průzkumu.

„Úrokové sazby přímo ovlivňují poptávku, nabídku vedle toho nepřímo. Vysoké úrokové sazby tedy snižují poptávku po vlastním bydlení a tlačí ceny dolů, zároveň ale zdražují developerskou výstavbu, a tím mohou tlačit cenu opět vzhůru,“ vysvětluje Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting, a doplňuje, že efekt úrokových sazeb se tak promítá odlišně u různých druhů nemovitostí.

Přibližně pětina lidí, která zamýšlí pořídit si či zrekonstruovat nemovitost, si v následujících dvou letech plánuje vzít hypotéku. Dvě třetiny ale zastávají názor, že jsou pro ně hypotéky momentálně nedostupné. Z těch, kteří plánují hypotéku, je o dostupnosti přesvědčena pouze třetina. Polovina lidí se přitom domnívá, že úrokové sazby u hypoték letos nadále porostou.

Stabilita do dvou let

„Během letoška se dá čekat jisté oživení hypotečního trhu s tím, jak úrokové sazby z nových hypoték začnou klesat a vyprchá již efekt poptávky z roku 2021, uspíšené tehdejším očekáváním dalšího růstu sazeb. V horizontu zhruba dvou let by se hypoteční sazby mohly ustálit na úrovni kolem čtyř procent,“ uvádí Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Do Prahy se vrací družstevní bydlení, jeho výhodou má být cena

Kvůli ekonomické situaci v posledních letech více než třetina oslovených lidí zrušila či odložila plán na koupi vlastní nemovitosti. S ušetřenými penězi pak naložila různými způsoby. Třetina lidí je uložila na spořicí účet, pětina si nechala prostředky na běžném účtu. Čtrnáct procent investovalo do podílových fondů.

Třináct procent respondentů shodně odpovědělo, že uspořené finance směřovalo do rekonstrukce anebo na zaplacení vyšších výdajů na energie. Kolem pěti procent dotázaných pak uvedlo, že peníze uložilo buď do drahých kovů, nemovitostních fondů nebo investovalo na rentu.

Byt vs. domeček

Nejčastějším důvodem vedoucím ke zrušení koupě u respondentů byly vyšší úrokové sazby hypoték a nárůst cen energií. Učinili tak nejvíce lidé ve věku 35 až 44 let. Těch, kdo pouze koupi odložili, byla celkově devítina. Tito lidé nejčastěji uváděli, že se tak rozhodli kvůli pokračujícímu růstu cen nemovitostí.

V Česku rostou ceny bydlení dvakrát rychleji, než je evropský průměr

„Konzervativní Češi by evidentně nejraději bydleli v rodinných domcích v idylických malých městech. Jenže pak je pracovní příležitosti, poznané obtíže a především kvalitnější zajištění zdravotní péče dostávají do bytů ve velkých městech,“ míní Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE.