Právě včas. Začala demolice části Libeňského mostu, konstrukce se už hroutí

  6:46,  aktualizováno  9:41
Ve čtvrtek začala demolice tzv. inundačního mostu u pražské Palmovky, který je v havarijním stavu. O den dříve se ukázalo, že rozhodnutí most zbourat bylo správné, protože už při přípravných prací se část konstrukce začala hroutit. Dělníci tak budou muset postupovat velmi opatrně. Historického Libeňského mostu přes Vltavu se práce nedotknou a zůstane v provozu.

„Je vidět, že stav tohoto konkrétního oblouku byl skutečně velmi špatný. Bylo tedy velmi na místě, že se to v lednu uzavřelo,“ uvedl na tiskové konferenci náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.

Demoliční práce boudou trvat přibližně půl roku, poté dojde k výstavbě nové konstrukce. Ta potrvá přibližně dva roky.

Dělníci budou nyní demolovat hlavní oblouk této části soumostí. Následně zbourají oblouk přes Štorchovu ulici a o letních prázdninách nakonec i most přes Voctářovu. Demolice má skončit v září. „Obnažíme základy inundačního mostu a na nich pak budeme pokračovat dál po schválení v povolovacím procesu. Pevně doufám, že se nám povolení podaří získat, abychom mohli začít s výstavbou,“ řekl náměstek ředitele TSK Josef Richter.

Silničáři při nynějších pracích nejdříve odtěžili zeminu, kterou použili na podložení oblouku, aby samovolně nespadl. „Postupně jsme začali z boku odstraňovat zábradlí, římsy, pak se přišlo k tomu vlastnímu oblouku, kde se kleštěmi sáhlo na vrcholový klenák a tím pádem došlo ke kolapsu konstrukce,“ vysvětlil Richter. Konstrukce je podle něj nestabilní a dělníci kvůli hrozícímu pádu budou muset postupovat velmi opatrně.

Závady na vrcholovém kloubu

TSK v lednu kvůli závadě způsobené mrazy uzavřela inundační most pro tramvaje, pěší i cyklisty. Odborníci objevili závady na vrcholovém kloubu. Klouby zajišťují přenos sil z mostní konstrukce do podpěr, pilířů. Inundační most slouží jako preventivní ochrana před povodní, stojí na břehu a při záplavách pod ním může protékat voda.

„Obsahuje zásadní závady, není možné predikovat jeho další chování a není zajištěna jeho bezpečnost. Pokud by došlo k náhlému kolapsu konstrukce, tak může dojít k významným škodám v jeho bezprostředním okolí s dopadem i na blízké stavby,“ vysvětlila před několika měsíci TSK.

Odborníci, tzv. rada monitoringu, se proto nakonec odklonili od původního plánu inundační most podepřít konstrukcí. Tato možnost by podle nich byla nevýhodná časově i finančně. Náklady by mohly dosáhnout až stovek milionů a realizace podpěr by mohla trvat i několik měsíců. Přistoupilo se proto nakonec k demolici.

V polovině února se pak na Libeňský most částečně vrátily tramvaje. Linky číslo 1 a 27 jezdí až k uzavřené části soumostí, kde vznikla nová zastávka s obratištěm. Na zhruba 600metrovém úseku mezi novou zastávkou Libeňský most a Palmovkou jezdí náhradní autobusy.

Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčová (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním Libeňského mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale rozhodli o opravě. V minulosti některá občanská sdružení i politici opakovaně usilovali o to, aby byl most prohlášen kulturní památkou. Ministerstvo kultury nakonec odmítlo udělit mostu památkovou ochranu, ale doporučilo hlavnímu městu vystavět repliku.

Libeňské soumostí tvoří šest mostů, stavbaři ho postavili podle návrhu architekta Pavla Janákova v roce 1928. Janák je mimo jiné rovněž autorem části nedalekého Hlávkova mostu, několika vil ve Střešovicích nebo Škodova paláce či Hotelu Juliš v Praze 1.

Autoři: ,