Následky pandemie u dětí. Léčebny v Praze jsou i přes vznik nových center plné

  13:00,  aktualizováno  13:00
Pandemie skončila, ale psychické následky u dětí trvají. Léčebny hlásí trvalé naplnění kapacit i přes vznik nových center. Padesát z padesáti lůžek v dětském psychiatrickém zařízení v Motole je permanentně obsazeno. V Psychiatrické nemocnici Bohnice loni hospitalizovali skoro tisícovku mladistvých. Přestože pro děti s akutními psychickými problémy v metropoli vznikají stále další centra duševní pomoci, případů neubývá.

Areál Psychiatrické nemocnice v pražských Bohnicích | foto: Michal SváčekMAFRA

Podle odborníků je to stále důsledek pandemie covidu, problémy spouští také výchova a vliv sociálních sít. „Nejčastějším důvodem akutní hospitalizace jsou sebevražedné myšlenky až tendence nebo stav po sebevražedném pokusu,“ popsala Iva Dudová, přednostka Dětské psychiatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol, která léčí 50 dětí.

Mladým chybí mentální odolnost, přehnaně je ochraňujeme, říká lektorka

Z diagnóz převažují úzkostné poruchy. „A to se silným zastoupením poruchy přizpůsobení, další častá diagnóza je nevyvážený osobnostní vývoj s rysy emoční nestability a psychotická porucha,“ dodala Dudová.

„Covid není pryč“

Zdrojů těchto diagnóz u pražských dětí je několik. Až 20 procent rodičů udává, že se psychický stav dětí zhoršil za covidu. „Méně zranitelné zvládly tu dobu levou zadní, ostatní se zhoršily,“ uvedl primář dětské části Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan s tím, že škody tehdy napáchané na dětské psychice se začaly řešit pozdě, a tak důsledky přetrvávají dodnes.

„Covid není pryč. Problém se táhl dva a čtvrt roku, pro desetileté dítě je to pětina života. Starý chlap mohl vyběhnout rebelovat na Václavák, ale dětem jsme zavřeli školy a ony nemohly nikam vyběhnout,“ poukázal Považan.

Dnešním až osmnáctiletým přineslo tehdejší obnažení duše tendenci k sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, konflikty či závislost na různých látkách, včetně kratomu.

Alkohol, cigarety i heroin. Policie u stovky nezletilých zajistila návykové látky

„Návykové látky jsou v posledních pěti letech dobře dostupné, a to je velké palivo pro další potíže,“ řekl Považan. Poukázal také na to, že Praha udělala pro pomoc dětem velký pokrok, ale jelikož v jejím okolí psychická podpora dětí chybí, plní se kapacity přespolními pacienty.

Mladí na sítích

Další zdroj potíží odborníci spatřují nejen v uspěchané době, ale i v sociálních sítích.

Místa pomoci a podpory v Praze

  • V metropoli roste síť center duševního zdraví pod příspěvkovou organizací hl. m. Prahy Zahrada pro duši:
    – Krizová pomoc dětem v Hálkově ulici.
    – Centrum perinatální péče pro ženy a rodiny v náročných obdobích těhotenství a mateřství.
    – Dům Přemysla Pittra, jedná se o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
  • Praha jako první kraj v republice spustila modul psychosociální pomoci v aplikaci Záchranka, kde si jedním kliknutím lze najít okamžitou pomoc garantovanou 24/7.
  • Nový projekt Prahy Pomoc na dosah: pomocnadosah.cz

    Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy

„Dnes jsou mladí na sítích, kde získávají ‚vzory‘. Přispět ke krizi může i škola, pokud má extrémní nároky. My jsme ale prošli také různými stupni vývoje a stres nebo zátěž by nás měly posilovat. Nemůžeme žít ve společnosti bez stresu a zátěže, někteří mladí si s tím ale nevědí rady a sáhnou raději k práškům, alkoholu, psychoaktivním látkám, aby se aspoň situačně cítili lépe,“ vysvětlil Pavel Harsa, vedoucí psycholog Psychiatrické kliniky UK 1. LF a VFN v Praze.

Podle Romana Petrenka z Centra sociálních služeb Praha, autora výzkumu Šetření rizikového chování a duševního zdraví žáků v Praze (2025), jde o kombinaci faktorů: masivní rozšíření sociálních sítí, přesun života dětí do virtuálního prostoru, ztrátu vidiny pozitivní budoucnosti a pokles pohybových aktivit.

„Mnozí žáci ve výzkumu uvádějí, že se ve škole necítí dobře a své učitele nevnímají jako ty, kdo jim rozumí a myslí to s nimi dobře,“ dodal sociolog.

Nebezpečná nenáročnost

„Opustili jsme tradiční, direktivní výchovu, aniž jsme nastavili promyšlenou alternativu. Prosazuje se volnost a odstraňování autorit, ale bez zdravé náhrady nastává bezvládí, dítě neví, čemu se má zavázat,“ konstatovala psycholožka Theodora Toulcová.

Poukázala také na digitální technologie, kterým jsou děti vystavovány, ale které ovlivňují jejich vztah s realitou.

Přibývá dětí s psychickými problémy. Varovat mohou bolesti břicha i únava

„Jsou vystavené chimérám snadných úspěchů a to vede od apatie k lenosti a z ní pramenící méněcennosti. Děti chtějí být youtubery, což je zaměstnání, u kterého profesionální úroveň bývá proměnlivá a děti nemotivuje k rozvoji žádných specifických vloh,“ zhodnotila Toulcová.

Děti podle ní potřebují hranice a mety, které budou překonávat, aby získaly sebejistotu pro boj s výzvami života. Pokud tento přirozený růst neproběhne, uvrhne je do zmatku a nejistoty a až deprese.

„Rodiče i stát, který by měl mít ekonomický zájem na růstu budoucí generace, by měli zapracovat na přístupu k výchově, která by nebyla nezdravě rigidní, ale ani nebezpečně nenáročná,“ uzavřela.