Po letech se v Holešovicích objevili bobři, na Štvanici okousali desítky stromů

  17:44
V centru města roste počet stromů poničených bobry. Kromě jihu metropole se už vyskytují i u Vltavy pod Holešovickou tržnicí nebo na ostrově Štvanice, na jejich přítomnost tam upozornily desítky ohlodaných stromů. Problémem se už začala zabývat radnice Prahy 7, kam aktuálně bobry nejvíce dotčené území spadá. Starosta Jan Čižinský (Praha sobě) uvedl, že situaci řeší s odborníky.

V metropoli každý rok přibývají místa, kde se usadil bobr evropský. Řada okousaných stromů je nově na břehu Vltavy v blízkosti Štvanické lávky na straně Holešovic. (4. března 2024) | foto: Jakub Stadler, MAFRA

„Doporučili nám, abychom se koncentrovali na ochranu těch úplně nejcennějších stromů. Pokud bychom totiž chránili všechny stromy, bobr se naštve, a když se naštve, tak se prohrabe ke kořenům a sežere kořeny. Tím je všechna ochrana stromů samozřejmě k ničemu,“ uvedl Čižinský.

Chráněný bobr i stromy

Českou, evropskou i mezinárodní legislativou chráněný bobr evropský se lýkem ze stromů živí převážně v zimě, v létě dává přednost bylinám. Městská část se tak teď snaží najít kompromis mezi ochranou zvířat a zároveň ochranou cenných stromů v lokalitě, což jsou především černé topoly.

Bobr se toulal po autobusovém nádraží v Liberci, strážníci ho lapili tyčemi

„Budeme jednat s Povodím Vltavy, aby nebyly odstraněny kmeny, které už bobr pokácel. Zvíře totiž špatně vidí a ohlodává to první, do čeho vrazí, když vyleze z vody. A tak tam stromy chceme nechat ležet,“ nastínil předběžné plány na ochranu alespoň části vzácných stromů Čižinský. Podle Povodí Vltavy je takové řešení reálné.

„V principu to možné je, aby se stromy pokácené od bobrů ponechaly na místě. Vždy ale bude záležet na konkrétním místě a konkrétních stromech. Kmeny musíme odstranit, pokud by překážely ve vodním toku, tedy například plavidlům, nebo by hrozilo, že spadnou na cyklostezky a někoho zraní,“ upřesnil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Opakovaný výskyt

Před několika lety řešila Praha 7 stejný problém v parku Stromovka. „V roce 2020 jsme zaznamenali výskyt jednoho bobra v oblasti Malé říčky, několik okousaných stromů jsme našli ještě v roce 2022. Bobr zde ale zřejmě nezaložil rodinu a přesunul se jinam, protože po celý loňský rok se tam už nevyskytoval. Vysvětlujeme si to vysokou návštěvností parku a pohybem psů v něm,“ podotkla mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.

Z preventivních důvodů tam tehdy prováděli nátěry kmenů některých stromů speciální směsí lepidla a křemičitého písku, který měl bobrovi mechanicky zabránit v okusu. Kromě toho v místě záměrně nechávali na hromádkách topolové větve jako pohodlnější zdroj potravy pro tohoto hlodavce.

Potenciální nebezpečí

Podle údajů České zemědělské univerzity (ČZU) z roku 2020 se v Praze usídlilo okolo 100 bobrů. Pro podobnou stavbu těla si je lidé mohou splést s nutrií říční, které jsou v metropoli přemnožené a řada Pražanů je chodí krmit.

Řádění bobrů stojí kraj miliony korun. Ničit jim hráze může dalších šest let

Od toho odborníci odrazují, protože na člověka mohou přenést leptospirózu (horečnaté bakteriální onemocnění zvířat a lidí, pozn. red.). Nutrie jako invazní druh navíc přenáší i parazity. Vzhledem k tomu, že žije v úzké symbióze s potkany, může na člověka přenést rovněž i jejich nemoci.

Potkat se s bobrem u vody přes den, natož aby se o jídlo aktivně hlásil, je ale na rozdíl od nutrie nepravděpodobné „Začíná být aktivní se západem slunce a s jeho východem se ukrývá,“ vysvětlila Jitka Uhlíková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která se zabývá ochranou tohoto živočicha.

A pokud už by se člověk s bobrem setkal, nemusí se bát, že by se něčím nakazil. „Není známo, že by bobři přenášeli jakýkoliv druh nemocí či parazitů nebezpečných pro člověka,“ uzavřela Uhlíková.

17. června 2021