V hale v průmyslové zóně Kladno-východ pracovníci nejprve spouštějí výkonný dieselový agregát. S jeho pomocí oživí plynovou spalovací turbínu, která začíná vyrábět elektřinu.

Energie získaná tímto pořádným „kopancem“ umožní rozjezd kotlů zdejší teplárny a elektrárny i start jedné z největších tuzemských tepelných elektráren ve zhruba 50 kilometrů vzdálených Počeradech. Následuje oživení dalších zdrojů, které obnoví dodávky energií v celé zemi.

Takový je možný scénář v případě rozsáhlého výpadku podobného tomu, který nedávno zasáhl část Česka.

Blackoutu se stoprocentně nelze vyhnout, i kvůli importu elektřiny, říká expert

Nemocnice bez proudu nebude

Zdroj je dostatečně výkonný. „V případě blackoutu dokáže zásobit energií sedmdesátitisícové Kladno včetně velké oblastní nemocnice, centrální hasičské stanice a dalších důležitých objektů,“ informovala v pondělí mluvčí Sev.en Eva Maříková.

Dodala, že stávající zdroj ještě doplní výkonné bateriové úložiště, jedno z největších v Česku, které odstraní závislost zařízení na přímém připojení k transevropskému plynovodu. Obdobné firma vybuduje také ve Chvaleticích. „V Kladně čekáme na souhlas úřadů a stavební povolení. Pokud uspějeme, bude tady úložiště hotové do konce příštího roku,“ uvedla Maříková.

Takzvaný start ze tmy, tedy obnovení dodávek při celkovém rozpadu distribuční soustavy, dokáže jen několik elektráren v zemi. Patří mezi ně například Chvaletice na Pardubicku, které k němu využívají zdroj z přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, nebo soustava středočeských vodních elektráren Kamýk a Orlík.

Při nedávném blackoutu nebylo podle mluvčí potřeba zařízení spustit, protože zdroj v Kladně byl v části sítě, která nebyla výpadkem postižena. Stejně jako elektrárna v Počeradech. Funkčnost zařízení už ale byla úspěšně odzkoušena například v rámci cvičení Blackout 2018, jehož organizátorem byl Středočeský kraj.

Přesto letos na žádost provozovatele energetické soustavy došlo podle výrobního ředitele teplárny Ondřeje Bartla k nastartování dieselového agregátu a plynové turbíny už ve třech případech, a to z důvodu stabilizace náhlého poklesu napětí v síti.

Zdroj obnovy elektrické energie tvoří uvedená soustava pomocného dieselového agregátu a plynové spalovací turbíny. Obdobné agregáty jsou používány třeba v lodních motorech nebo tancích Leopard. Start není žádný zázrak, podobně jako u jiných motorů je k němu použita olověná baterie. Místo převodovky je ale připojen elektrický generátor.

„Proud z něj nastartuje plynovou spalovací turbínu tvořenou upraveným leteckým proudovým motorem General Electric. Obdobný je například v letadlech Boeing nebo ve velkých vojenských dálkových bombardérech. Do turbíny je vháněn stlačený vzduch a plyn. S pomocí hořáků vznikají expanzní zplodiny, které roztáčejí generátor a následně jsou vypouštěny ven komínem. Zprovoznění agregátu a turbíny trvá asi pět minut,“ popsal celé zařízení Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring Teplárny Kladno.

Podnik je schopen prostřednictvím uvedené soustavy vyprodukovat 40 megawatthodin elektrické energie. „Pro představu, město Kladno bez průmyslových podniků, tedy ve své komunální sféře, potřebuje asi 27 až 30 megawatthodin,“ konstatoval Karafiát.

Poučení z blackoutu? Infrastruktura selhala, je čas na její modernizaci

Za vším hledejte New York

Teplárna Kladno je jedním z největších nezávislých výrobců tepelné a elektrické energie v České republice. Primárním palivem je uhlí, které se moderní technologií převádí na elektřinu a páru. Od roku 2008 se tady také využívá biomasa jako obnovitelný zdroj energie.

Myšlenka na vybudování zdejšího zařízení na start ze tmy zhruba za 40 milionů korun se zrodila počátkem milénia za bývalého vlastníka teplárny. Impulzem byl rozsáhlý blackout, který dříve postihl americký New York. Zařízení bylo dokončeno v roce 2006.