„Silnice využije každý den více než sto tisíc Pražanů a Středočechů. Auta denně stojí od Běchovic až po Újezd nad Lesy, takže o potřebnosti této stavby nemůže být pochyb,“ popisuje ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
„Přeložka vzniká společně s úsekem 511 Pražského okruhu, který spojí dálnici D1 a Běchovice. Obě stavby dávají dohromady funkční celek, který teprve v tomto spojení bude znamenat skutečnou úlevu pro toto území,“ dodává.
Úsek 511 začalo ŘSD stavět koncem loňského roku. Podle odhadů bude po šestiproudovém obchvatu Prahy jezdit denně 70 až 80 tisíc aut. Část z nich sem přivede právě nová silnice I/12, která by stejně jako nová část Pražského okruhu měla být hotová na přelomu roku 2027 a 2028.
Bez odporu
Podle dopravního experta z Fakulty dopravní ČVUT Zdeňka Lokaje je přeložka klíčová především pro obyvatele Újezdu nad Lesy, kteří se v současné době mohou do Prahy dopravit buď autem, nebo autobusem, který ale stojí ve stejné koloně s ostatními auty.
„Běchovice a Úvaly mají stále k dispozici vlak, což je významná výhoda, nicméně tisíce vozidel projíždějící jejich katastrem jejich život velmi negativně ovlivňuje,“ vysvětluje Lokaj.
Starosta Běchovic Ondřej Martan (ODS) potvrzuje, že dopravní zátěž na jeho městskou část je skutečně enormní, když jí denně projede desetkrát více aut, než zde žije obyvatel. „Když se navíc stane na Českobrodské ulici nehoda, tak se ty desítky tisíc vozidel rozlijí i do okolních městských částí a pak trpí i lidé v Horních Počernicích, Kolodějích a podobně,“ konstatuje Martan.
Potřebu přeložky si očividně uvědomují i místní. Zcela nezvykle pro takto velkou dopravní stavbu totiž nikdo výstavbě nebránil. I přesto se ale začíná stavět až sedm let od prvního klíčového razítka. Kladné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) stavba získala začátkem roku 2018.
Po podrobném geotechnickém průzkumu pak v létě 2022 úřady vydaly územní rozhodnutí, přičemž ale stavební povolení ŘSD dostalo až letos v květnu. Mezitím nicméně vysoutěžilo zhotovitele nebo také pustilo do míst budoucí stavby archeology.
„Archeologické průzkumy odhalily mnoho pozoruhodných věcí, například pohřebiště kultury lukostřelců z pozdní doby kamenné, což poukazuje na jistou bojovnost zdejší povahy. Proti této stavbě ale místní nijak nebojovali a proti povolením nebyla žádná odvolání, což je věc unikátní a zcela mimořádná,“ komentuje Kupka.
V trase dostavby Pražského okruhu našli archeologové sídliště staré sedm tisíc let![]() |
Než si ale místní budou moci oddychnout od tranzitní dopravy, musí nejdřív strpět negativa, která takto rozsáhlá stavba přináší, a to počínaje srpnem dalších třicet měsíců.
Dva miliony kubíků zeminy
Během ní totiž dojde na rozsáhlé zemní práce, při kterých Skanska přesune více než dva miliony kubíků zeminy. „Kromě toho přivezeme 730 tisíc tun kameniva, položíme 170 tisíc tun asfaltu a spotřebujeme 70 tisíc kubíků betonu na mosty,“ informuje Jakub Krenk, ředitel závodu Inženýrského stavitelství společnosti Skanska.
Kromě toho že se jedná o dlouhých úsek, který bude měřit 12,6 kilometrů, je stavba složitá i kvůli velkému množství různých křižovatek a mostů. Jelikož se nebude jednat o dálnici, ale jen o silnici první třídy s maximální povolenou rychlostí 110 kilometrů za hodinu, může být na necelých třinácti kilometrech celkem šest mimoúrovňových křižovatek. Silnice totiž musí obsloužit všechny okolní obce, a tak z ní bude sjezd na Běchovice, Koloděje, Újezd nad Lesy, Květnici, Škvorec i Tuklaty.
Stavba další části Pražského okruhu začne v půlce prosince, spojí Běchovice a D1 |
„Značná část silnice povede v zářezu nebo bude skryta za protihlukovými valy, které jsou místy vysoké až osm metrů. Součástí bude také 23 mostů, z toho 14 budou nadjezdy,“ sděluje mluvčí Skansky Ondřej Šuch.
Po jednom z nadjezdů také povede polní cesta mezi Újezdem nad Lesy a Koloději, kde budou zábrany proti pádu z koně. Další zajímavostí je třeba i drenážní systém silnice, který bude zásobovat vodou Běchovický potok.





