Z cenné plastiky se dalo zachránit víc, ne jen kousky, pře se Praha 5 s investorem

  17:56
Dům z počátku 20. století, který stál v Nádražní ulici na Smíchově, je po demolici. Unikátní plastiku voraře pod Vyšehradem, za jejíž sejmutí z domu bojovali památkáři, se podařilo zachovat jen částečně. Městská část Prahy 5 pro redakci iDNES.cz uvedla, že by se z díla dalo zachránit víc, ale investor demolici odmítl posunout. Developer naopak tvrdí, že harmonogram upravil.

„Pokusili jsme se demolici provést co nejšetrněji, nicméně s ohledem na to, že horní pás padal z výšky 17 metrů, nepodařilo se samozřejmě odlitky zachovat v celku. Do muzea tak poputují alespoň fragmenty, které ze suti naši kolegové pro památkáře schraňují,“ uvedla minulý týden pro iDNES.cz mluvčí společnosti Urban Developers and Investors Marcela Fialková.

V průběhu čtvrtka pak lidé z Národního památkového ústavu (NPÚ) pořídili fotky reliéfu, z nichž vznikne jeho 3D model. „Naše společnost nabídla, že nový odlitek na základě 3D modelu zafinancuje, aby mohl být reliéf voraře pro budoucnost zachován,“ přiblížila plány Fialková.

Dům musí zbourat i s unikátní plastikou, památkářům z fasády nešla sundat

Jestli finance opravdu půjdou z firmy, která dům zdemolovala, však momentálně není jasné. Možností se totiž nabízí více.

„Peníze nabídla také Městská část Praha 5 i další zájemce. Koordinace financování ale nemůže být řešena ze strany NPÚ, toho se ujaly jiné zainteresované subjekty,“ sdělila iDNES.cz Pavlína Dolejská z NPÚ.

Lidé si osahají Závišův kříž. Haptický model je z epoxidové pryskyřice

Secesní bytový dům, který pocházel z let 1904-1905, byl mimo památkovou zónu, nacházel se v Nádražní ulici a nebyl chráněn. Památkáři investorovi ještě před demolicí doporučili, aby zachoval zelenou fresku voraře pod Vyšehradem, která byla na domě.

„Bohužel se však všechno včas zachránit nepodařilo. Kdyby byl jinak nastaven systém oznamování zahájení prací a bylo na to více času, tak by se nemusela řešit záchrana fragmentů ze sutin. Naše doporučení směřovalo k záchraně celého domu, přinejmenším jeho hodnotné výzdoby,“ popsala redakci památkářka Pavlína Dolejská.

Podle ní se sice pro záchranu reliéfu v danou chvíli udělalo maximum možného díky nadšení několika lidí i ve spolupráci s investorem, ale s demolicí objektu památkáři z principu spokojení být nemohou. „A to i přesto, že dům nebyl památkově chráněný,“ vysvětlila Dolejská.

„Jde o kus naší historie“

Společnost Urban Developers and Investors chystá na místě zbouraného domu, kolem něhož je rozlehlý brownfield, dva projekty. Prvním jsou dvě kancelářské budovy, druhým rezidenční bydlení. V lokalitě nabídne i zelené plochy pro relaxaci, dětské hřiště s mateřskou školou a také obchodní jednotky.

KVÍZ: Hlavní město v siluetách. Poznáte pražské památky?

Podle radnice Prahy 5 investorem sice byla společnost ochotná na záchraně reliéfu spolupracovat, ale problém vznikl tehdy, kdy odmítla demoliční práce jakkoliv pozastavit či oddálit.

„Ihned poté, co jsme se dozvěděli, že bude probíhat demolice budovy v Nádražní ulici, na které je umístěn hodnotný reliéf voraře, jsme vyzvali dopisem investora, zda by mohl upravit harmonogram demolice. Vznikl by tak dostatečný časový prostor pro odborné sejmutí a záchranu historicky cenných prvků, které jsou součástí fasády bouraného domu,“ řekl pro iDNES.cz Štěpán Rattay, radní pro kulturu a obnovu památek Prahy 5.

Investor podle radního sice nabídl součinnost, ale bohužel harmonogram prací již měnit odmítl. „Na záchranu reliéfu tak zbylo velice málo času,“ uvedl Rattay.

S tím však mluvčí investora Fialková nesouhlasí, podle ní změnu harmonogramu učinili a demolici pozastavili až do příjezdu odborníků z NPÚ.

Na pražském Smíchově vrátili život secesní vile továrníka Karla Peška

„Není to pravda, pan Rattay nám poslal dopis, na který jsme odpověděli. Harmonogram jsme upravili, když z NPÚ projevili zájem o záchranu některých částí. Na nějakou dobu jsme zastavili demoliční práce a počkali, dokud nepřijeli restaurátoři. V demolici jsme pokračovali až poté, co nám odborníci řekli, že to sundat zkrátka nejde,“ kontruje Fialková. Historický význam reliéfu vzhledem k tomu, že se jedná o odlitek, podle ní také není až tak značný.

„Je to betonový odlitek a ten jde kdykoliv odlít znovu. Nový odlitek bude mít stejnou hodnotu jako ten původní. Navíc se podařilo zachovat pěkné kousky,“ míní mluvčí společnosti Urban Developers and Investors.

Z pohledu radního Rattaye však nejde jen o hodnotu řemeslného zpracování reliéfu. „Je to kus naší minulosti,“ sdělil redakci a doplnil i trochu z již zbouraného objektu. „K tomuto domu se bezesporu váže příběh z dob, kdy voroplavba byla intenzivně využívána k přepravě stavebního materiálu a zaměstnávala také spoustu lidí,“ vylíčil.

Dům je v troskách, artefakty nenávratně zničené, zní z Klubu za starou Prahu

Veronika Vicherková, historička architektury z Klubu za Starou Prahu, která se věnuje problematice památkové péče a ochrany kulturního dědictví, vnímá přístup investora jako nešťastný. Podle ní chce společnost finanční pomoc, kterou památkářům nabízí, využít k pozitivní sebeprezentaci.

„Městská část žádala investora o úpravu harmonogramu probíhající demolice, aby bylo více času na sejmutí artefaktů. Teď investor přišel s tím, že zaplatí náklady provedených záchranných prací... Ale to už památku nezachrání. Dům je v troskách, artefakty nenávratně zničené. Navíc to vypadá jako výhodné PR,“ míní Vicherková.

Zapomenutý autor z éry socialismu. Mozaikou vyzdobil nejen hradecké kino

Podle ní je ale důležité připomenou i to, že na dům se nevztahovala žádná právní ochrana a investor tedy neudělal nic nezákonného. „Obě instituce, které mají památkovou péči v gesci, tedy Národní památkový ústav a odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy, se ale vyjádřily pro zachování domu, potažmo alespoň jeho výzdoby,“ vysvětluje pedagožka z Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Ta mají ale v takových případech jen charakter doporučení. „Není to nezákonné, ale z mého hlediska to rozhodně není kulturní a etické,“ uzavírá historička architektury.

Autor: