Skvělé veřejné dopravě chybí jednotný styl, říká architektka pražského metra

  7:08
Zodpovídá za estetiku při rekonstrukci stávajících stanic metra, dohlíží na stavbu nových a vybírá i umělecká díla, jež budou jejich součástí. Zároveň se architektka pražského metra Anna Švarc stará také o podobu reklam či obchodů ve vestibulech. „Cestou je podle mě minimalismus,“ říká hlavní architektka pražské podzemní dráhy.

Anna Švarc- architektka pražského metra | foto:  Petr Topič, MAFRA

Metro bylo podle ní výkladní skříní Československa, dnes se jeho význam v očích Pražanů ztrácí. To chce Anna Švarc změnit mimo jiné bojem s vizuálním smogem.

„Čím méně je rohů, spojů, záhybů a čím méně to křičí a svítí, tím lépe,“ říká. Skvělou příležitost má nyní, na počátku stavby deseti stanic nové „modré“ trasy metra.

Jak budou vypadat stanice metra D? V čem se budou odlišovat?
Chtěla bych říct, že každá trasa pražského metra je specifická, je to různorodý systém a metro D si myslím do této rozmanitosti zapadne. Základním motivem bude jedinečné umělecké dílo v jinak neutrálních a technicky optimalizovaných stavbách, ve kterých jinak nalezneme vesměs identické obkladové materiály, typy osvětlení a detaily. Metro D bude rovněž na první pohled jiné, minimálně proto, že bude automatické (bez řidiče, pozn. red.) a na nástupištích budou soupravy odcloněné od cestujících bezpečnostními stěnami.

Proč u stanic nebyla architektonická soutěž?
V době, kdy se metro D začalo projektovat, nebyl kladen důraz na jeho vzhled a projekt se soutěžil především s ohledem na finance a reference. Vzhledem k tomu, že tlak široké i odborné veřejnosti na kvalitu architektury veřejných staveb vzrostl a má i pro zadavatele a investora jisté výhody, tak se v tuto chvíli při vzniku nových stanic k tomuto postupu dopravní podnik přiklání. Konkrétně nová stanice metra B Depo Zličín již bude realizovaná na základě takovéto soutěže. U některých stanic metra D k transparentnímu výběru architekta ještě dojde, třeba ve stanici Náměstí Bratří Synků, kde ještě v předstihu proběhne soutěž urbanistická. Podle mě je také důležité, aby při vzniku takto významných veřejných staveb byl do procesu přizván i výtvarník, a to v relativně raných fázích projektování.

Kdo je Anna Švarc

Do Dopravního podniku hlavního města Prahy přišla v roce 2019 z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), kde působila od září 2015 do listopadu 2016.

V IPR měla na starosti například přípravu design manuálu pro metro D, připomínkovala a vyjednávala s autory úpravy podob jednotlivých stanic.

Od ledna 2012 do června 2015 působila v Londýně v různých architektonických studiích, například Eva Jiřičná Architects, Lifschutz Davison Sandilands nebo Studio Egret West. V tomto období připravovala design manuál pro celý systém londýnského metra.

Která trasa nebo stanice metra potřebuje nejvíce úprav?
Jsou to jednoznačně projekty, které vznikly po devadesátých letech. Na těchto stavbách se již nepoužívalo tolik kvalitních materiálů a je na nich velmi patrný zub času. Například koncové stanice trasy B Zličín a Černý Most toho můžou být dobrým příkladem. Tam bych ráda viděla největší změny a některé se už i projektují. Možná jejich největším problémem je špatná integrace do městské struktury a majetkoprávní nastavení a s tím souvislá péče.

Jak pracujete s reklamou v metru? Dopravní podnik vydal v minulých letech manuál s doporučeními pro dobrou práci s reklamou, řídí se jím například obchody?
Ty nově uzavírané smlouvy už v sobě mají klauzuli o povinnosti se tím řídit. Sama se při jízdě metrem snažím kontrolovat, jestli to obchodníci dodržují. Osobně u nich snahu vidím, oni sami by měli chtít být součástí nějakého v uvozovkách shopping mallu a ne tržnice.

To jsou tedy obchody. A co reklama kolem schodů a ve stanicích?
Z Karlova náměstí i z Anděla zmizela reklama v eskalátorovém tunelu kompletně, ale pouze díky tomu, že už se tam stávající rámečky nevešly. Bohužel je to finanční úbytek pro DPP a někde se musí nahradit. Zkoušíme nyní návrat reklamy na eskalátory, ne však v původní podobě rámečků. Chceme vytvořit jakousi plochu uprostřed eskalátorového tunelu, která nebude opticky zasahovat ani do nástupiště, ani do vestibulu. Na architektonicky hodnotných místech by reklama neměla být vůbec, uprostřed tunelu už nějaké kafe z McDonaldu uvidíte.

Kromě reklamy máte na starosti i umění. Některé stanice metra již zdobí první nástěnné malby, takzvané muraly. Co plánujete dál?
Jsme nakloněni návratu umění do metra. Brzy již zveřejníme na webu dopravního podniku seznam všech míst, která jsou určena pro prezentaci umění. Těším se třeba na stanici Můstek, kde jsme ve vestibulu na Václavském náměstí poskytli prostory školám a galeriím pro prezentaci jejich prací, které se tak v jednom prostoru promíchají s květinářstvím a pizzerií. Téměř jako na standardní ulici.

Po návratu do Prahy jste pracovala pro IPR a mimo jiné jste připomínkovala projektovou dokumentaci metra D. Jak byla tato zkušenost důležitá, než jste přešla na „druhý břeh“?
Zcela zásadní, mohla jsem se s celým projektem metra D dobře seznámit. Také jsem se zorientovala v komplexních vztazích města, DP i dodavatelských firem. Pochopila jsem, že v momentě, kdy investujete miliardy do městské architektury, musíte přesně vědět, co všechno od ní chcete.

Jak může Praze pomoci nový orientační systém v hromadné dopravě, který byl nedávno představen?
Pražská veřejná doprava funguje v obecné rovině skvěle, ale chybí jí propojenost s alternativními udržitelnými druhy dopravy a jakýsi brand, značka, která tento pohyb bude podporovat. Od zavedení nového systému si slibuji hlavně větší důvěryhodnost a přehlednost informací, které nalezneme v různých situacích. Ať už na Staroměstském náměstí, nebo na přestupním uzlu MHD budou mít společné jmenovatele a vhodně na sebe navazovat.

Pro koho tedy bude primárně určen? Pro turisty?
Pro mě je to ve finále každý chodec a uživatel MHD. Ani rodilý Pražan se nemusí vyznat v uličkách na Malé Straně, pokud zde nebydlí nebo pravidelně nejezdí. Systém bude samozřejmě důležitý také pro turisty, ať už z ciziny, či z jiných měst v České republice. V neposlední řadě bude také pomáhat občanům s omezenou možností pohybu a zefektivní jejich pohyb po městě.