Malý řemeslník pět týdnů adventních trhů nezvládne, říká organizátor

Podle smlouvy s městem platíte za pronájem ploch pro provoz vánočních trhů čtyři miliony korun za rok. Na kolik vyjde Taiko provoz trhů celkově?
Souhrn nákladů přesahuje 39 milionů korun. Vánoční trhy jsou rozsáhlý projekt, který je velmi náročný, jak co se týče provozu, tak zajištění ekonomiky a stability. Příjmových potenciálů je daleko méně než nákladových položek. Příjem zajišťuje výběr nájemného, vlastní obchodní činnost a do jisté míry limitovaná komerční spolupráce. Tyto limity jsou striktní, protože na trzích nesmí být outdoorová reklama, nesouvisející produkty a značky a instalace reklamního charakteru.

4 fotografie

To máte ve smlouvě?
Ano, to je dané smlouvou s městem. Když dám na jednu stranu všechny náklady a na druhou příjmové potenciály, tak jsou zřejmé ekonomické limity trhů. Mají obrovskou návštěvnost, jsou sledované, exponované, ale na druhou stranu je návštěvnická struktura neuchopitelná. Přicházejí lidé všech věkových kategorií, národností, kulturních zvyklostí. Máme sice potenciál velkého množství návštěvníků, ale je těžké splnit očekávání všech. Jsme limitováni i počasím, aktuálním nákupním chováním, bezpečnostní situací či výběrem prodejců.

Jaký máte na trzích čistý zisk?
Aby mohly trhy fungovat, je do nich potřeba neustále investovat. Provozní zisk je rozdělen do inovací, oprav, investic a ten projekt je v tomto velice těžko uchopitelný. Jedna konkrétní suma neexistuje.

Vybíráte si každý rok jiné nájemce stánků, nebo s nimi spolupracujete dlouhodobě?
Počáteční struktura potenciálních nájemců je otevřená. Dílem je spolupráce dlouhodobá, dílem to jsou nové projekty, které si vytipováváme nebo nás aktivně osloví.

Kolik vám prodejci platí za provoz stánku?
Cena nájmu se musí odvíjet od ceny projektových nákladů, poplatků a tak dále. Nejde ale o prostý přepočet, tím bychom ty prodejce zlikvidovali. To, že někteří z prodejců s námi spolupracují opakovaně, znamená, že i pro ně to má ekonomický smysl. Cena nájmu prodejního místa, s ohledem na danou tržní plochu náměstí, umístění v tržní mapě, velikost prodejního místa, charakter sortimentu a obecnou poptávku se pohybuje na trzích v rozmezí mezi 1 000 a 5 000 korunami za prodejní místo a den. Cena stánků je to, na čem se ve většině případů velmi rychle domluvíme. Větší problém, který se z pohledu návštěvníka může odrazit i na charakteru trhů, jsou limity pro většinu malých prodejců, živnostníků nebo řemeslných dílen.

Co tím myslíte?
Vánoční trhy trvají velmi dlouho, stánky musí fungovat denně od rána do večera a prodejce musí být připraven i na velký obrat zboží. Takže, i když je někdo schopen nabídnout velmi hezký řemeslný nebo farmářský produkt, tak buď následně není schopen po tak dlouhou dobu zajistit prodejní personál, nebo nedokáže zajistit výrobu a dodávky. Prostě to v tak velkém množství nestíhá vyrábět. To bohužel částečně eliminuje malé prodejce na úkor velkých.

Takže na sebe naráží poptávka po velkých a dlouhotrvajících trzích a na druhé straně touha po řemeslných výrobcích, rodinných firmách a farmářích?
Přesně. Potenciál pro prodejce je obrovský, ale nároky také. Trhy jsou v zimě, mrazu, venku, trvají 38 dní a je těžké průběžně reagovat na poptávku. Stánkař může velmi těžko odhadnout denní prodej a může mít svoji týdenní zásobu vyprodanou za den a v tu chvíli se dostává do neřešitelného problému. Pokud bychom připravovali malý trh v okresním městě, kde by bylo deset stánků a prodávalo by se jen o víkendu, tak to malí prodejci nebo farmáři budou schopni zvládnout. Trhy na Staroměstském náměstí to svou velikostí neumožňují.

Máte představu, kolik průměrně návštěvník na trzích utratí?
Dokážeme jen velice přibližně dopředu predikovat návštěvnost. A bez ohledu na to, jaké jsou o trzích představy, tak Taiko jako pořadatel provozuje na trzích vlastní obchodní činnost jen do deseti procent prodejní plochy. Větší množství je takřka nemožné logisticky a provozně zvládnout. Takže, pokud se bavíme o zboží a prodejích, tak mohu mluvit jen za deset procent sortimentu. Zbylých devadesát jsou externí prodejci, u nichž neznáme obchodní čísla, a do jejich obchodní i cenové politiky nezasahujeme.

Dá se tedy něco říct alespoň za těch deset procent?
Těžko. Platí však, že čím více lidí, tím horší obrat. Náměstí je uzavřený prostor a v momentech, kdy je tam nejvíce lidí, třeba při rozsvěcení stromu, mikulášském programu, tak je pro návštěvníky obtížnější si něco koupit a tržby jsou nižší.

Loni jste zavedli na trzích kompostovatelné nádobí. Proč jste se pro to rozhodli?
Odpady a ekologická zátěž jsou odvrácenou stránkou trhů. Před třemi lety jsme začali vážně uvažovat o tom, že bychom opustili běžný způsob - plastový kelímek a směs, který je sice ekonomicky nejvýhodnější, ale zároveň ekologicky nejhorší. Nechali jsme si udělat studie a konzultovali jsme možnost vratných kelímků, keramických hrnečků a bio materiálů. Jako nejekologičtější a provozně nejšetrnější jsme nakonec vyhodnotili bio kompostovatelné nádobí. Jsou s tím spojené zvýšené náklady nejen pro nás, ale i pro prodejce. Vstupní investice je řádově o 50 až 70 procent vyšší.

Co se s odpadem děje poté, co ho lidé vyhodí?
Následuje třídění a ekologická likvidace. I tento proces je výrazně dražší. Loni jsme do toho projektu investovali zhruba půl milionu, letos jsme náklady o dalšího půl milionu navýšili. Takže milion nad rámec běžného provozu. I likvidace má určité limity. Nejsme specializovaná firma, nemáme technologie ani razítka. Musíme tedy spoléhat na trh. Nabídka ekologické likvidace je ale velice omezená. Nabízejí ji spíše menší firmy. Letos jsme se rozhodli zvolit likvidaci formou bioplynové stanice. Materiál se dotřídí, slisuje a odveze do bioplynové stanice. Nemáme ale kontrolu nad tím, co se s ním děje potom. Kdybychom odevzdali odpad, nechali ho zpracovat a pak chtěli znát výsledný produkt, bylo by to, jako kdybych přišel do velké automobilky a řekl, že chci vyrobit jen jedno auto podle vlastního výkresu. Bez ohledu na likvidované množství odpadů jde pro velké odpadové firmy z hlediska objemu o zanedbatelnou zakázku. Jsme tedy závislí na serióznosti a charakteru partnera.

Jak na kompostovatelné nádobí a třídění reagují návštěvníci?
Loni jsme zavedli chytré koše, letos jsme je navíc hodně výrazně označili. Mohu říci, že se disciplína návštěvníků zlepšila. Poznáme to na tom, že následný proces třídění není tak náročný jako loni. Je ale velký rozdíl v tom, jak to vnímají místní a jak cizinci. Cizinci jsou, zdá se, disciplinovanější, více respektují veřejný prostor a ekologii.

Vedle vánočních trhů provozujete také trhy velikonoční. Jak se liší jejich příprava od adventních trhů?
Jsou kratší, trvají zhruba tři neděle, nejsou tak navštěvované a turisticky známé. Obratový potenciál projektu je tedy nižší. Nicméně náklady nejsou adekvátní tomu rozdílu. Stánky na náměstí se musí vybudovat stejně, elektřina se musí zavést také a většina nákladů je stejná jako o Vánocích.

Ačkoliv se rok od roku mění dekorace, vypadají vánoční trhy v podstatě pořád stejně. Uvažujete o změně jejich podoby?
Součástí výběrového řízení a schválení projektu byl komplexní architektonický projekt. Ta základní architektura je tedy daná smlouvou a je tam mnoho aspektů – bezpečnostních, požárních, dopravních, které je nutné respektovat. To, že jsou trhy každý rok stejně postavené, má svůj důvod. Například památkáři jsou velmi přísní v otázkách staveb, instalací, výzdoby a osvětlení. Co se týče nějaké větší změny, je to věcí jednání s městem a není to na našem rozhodnutí.

Rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí (30. 11. 2019):