Hlavním nástrojem je tělo, mysl i duše, říká oceněná taneční pedagožka

  8:36
Taneční pedagožka Simona Mikešová z plzeňské ZUŠ v Sokolovské ulici získala jako jedna ze tří učitelů v České republice Cenu MenART za dlouholetou a inspirativní práci, která významně ovlivňuje životy mladých talentů. Oceněná kantorka při své práci vychází z principů Marie Montessori a klade důraz na to, aby se tanec stal cestou k poznání světa i sebe sama.

Taneční pedagožka Simona Mikešová (uprostřed) z plzeňské ZUŠ v Sokolovské ulici převzala Cenu MenART. Ocenění získal také Marek Bělohlávek, vedoucí výtvarného oboru na královéhradecké ZUŠ Střezina a Taťána Vejvodová, učitelka hry na klavír na ZUŠ Ilji Hurníka v Praze. | foto: MenART

„Má-li pohyb nést myšlenku, musí se dít v prostředí důvěry a bezpečí. Snažím se, aby se děti nespokojily s obecnými otázkami,“ vysvětluje Simona Mikešová, která si cenu v podobě symbolické světelné knihy převzala uplynulý víkend v Olomouci u příležitosti zahájení 8. ročníku Stipendijní akademie MenART.

Simona Mikešová považuje za důležité, aby vztah se studenty byl založený na velké důvěře. Tu se snaží budovat na základě empatie a citlivosti.

„Je na mé empatii a citlivosti, abych zjistila, jakým způsobem se mohu ke každému dítěti dostat. Dítě by ve výsledku mělo mít pocit, že se pohybuje v prostředí, ve kterém neexistuje nic jako selhání. Důležitá je také poctivost k práci. Kladu důraz na to, aby se děti zajímaly o podstatu zpracovávaného tématu. Chtěla bych, aby se na chvíli zastavily a zamyslely, což není úplně jednoduché v kontrastu s tlakem okolního rychlého světa,“ podotýká oceněná pedagožka, která při své práci vychází z principů pedagogiky Marie Montessori.

„Marie Montessori říká, že pohyb pomáhá intelektuálnímu vývoji. Skrz pohyb dítě poznává nejen svět, ale i samo sebe. Aby se dítě dobře učilo, musí tomu uvěřit, musí mít touhu po učení. Pohyb podle Montessori dítě nerozptyluje, ale naopak mu pomáhá soustředit se,“ pokračuje.

Simona Mikešová

  • taneční pedagožka na ZUŠ v Sokolovské ulici v Plzni
  • vystudovala střední zdravotnickou školu, konzervatoř Duncan Centre, Pedagogickou fakultu ZČU a věnovala se pedagogice Marie Montessori
  • vyrůstala v rodině, kde byl pohyb přirozenou součástí každodennosti (otec byl automobilovým závodníkem v rallye a matka se věnovala moderním formám cvičení pro ženy)

Z konzervatoře Duncan Centre, kterou studovala, si zase přinesla odpovědnost a smysl pro samotnou tvorbu.

„Zásadní pro mě byl tamní pohled na umění a přístup k němu. Do 15 let jsem se vrcholově věnovala gymnastice, která vychází z diametrálně odlišných principů, než taneční myšlení na Duncanu. Přebudovávat v tomto věku pohybové návyky pro mě tudíž bylo velmi náročné. Nicméně díky gymnastické zkušenosti dokážu dobře rozlišit, co člověku dává taneční výuka oproti opakování prázdných pohybů na rychle tepající komerční hudbu. Klade otázky, nabízí odpovědi a mladého člověka posouvá nejen fyzicky, ale i duševně,“ dodává.

Letos měla v MenARTu skupinu osmi děvčat. „Jsem přesvědčená, že si děvčata z ročního programu odnesla to, že v tomto oboru je hlavním nástrojem tělo, mysl i duše a že je důležité o všechny tyto složky pečovat, věřit si a nevzdávat se. Myslím, že jsme v MenARTu dobře zasely, teď je potřeba, aby vše uzrálo. Dejme tomu čas,“ uzavírá oceněná pedagožka.

V roce 2025/26 bude v rámci akademie MenART s více než 200 nadanými žáky z 60 ZUŠ z celé České republiky pracovat 15 mentorů.