Kateřina Misíková, která se pravidelné vakcinace skunků pruhovaných proti vzteklině účastnila v roli fotografky, poté adrenalinovou reportáž zveřejnila na Facebooku zoologické zahrady. A stateční ošetřovatelé sklidili od veřejnosti obdivuhodné a pochvalné komentáře.

„Za takovou akci byste měli dostat příplatky: rizikový a za dočasné ztížení společenského a rodinného uplatnění. Statečným ošetřovatelům patří velký obdiv. Na fotkách vypadají, že to berou s nadhledem. Jen bych vedle nich zrovna v těchto dnech nechtěla sedět třeba v kině,“ píšou čtenáři.

9 fotografií

Dalšího diskutéra s nadsázkou zajímalo, zda ošetřovatelé jdou ke skunkům dobrovolně, nebo si tahají sirky, na koho zrovna nelehký úkol připadne? Na to Kateřina Misíková vtipně odpověděla, že nejdřív dělají sociální průzkum a podle toho pak vyberou dobrovolníky.

Pravda je ale jednodušší. „Jsou to všichni ošetřovatelé a patří to k jejich práci,“ prozradila Misíková, která stejně jako ostatní měla při odchytu savců na sobě bílou ochrannou kombinézu, rukavice a roušku. Někteří si kryli obličeje ještě plastovými štíty.

Speciální výbava ale nezabránila tomu, aby se po zásahu silně zapáchající tekutina nedostala skrz oblečení. „Odér prošel skrz ně. To vám pak smrdí vlasy, kůže a když se umyjete, odér ještě zesílí. Je to hodně štiplavé,“ popisuje fotografka.

Letos museli naočkovat 19 jedinců, z toho bylo 15 mladých. Zvířata se před ošetřovateli schovávala do nor, kterými je protkaný celý výběh. Někdo se snažil skunka vylákat ven na jednom konci, ostatní pak na něj pak čekali u dalších otvorů. Zatímco jindy celá akce trvala hodinu a půl, tentokrát se čas prodloužil na tři hodiny.

„Jednak to bylo dáno velkým počtem zvířat a tentokrát nám vůbec nepřálo počasí. Pršelo, byla bouřka, všude bylo bahno, které klouzalo,“ vzpomíná Misíková.

Jakmile se savci cítili být v ohrožení, obrátili se proti vetřelci zády a vystříkli na něj odporně zapáchající sekret pachových žláz. Jsou schopni zasáhnout protivníka až na vzdálenost 3,5 metru a obvykle docela přesně trefí oči. To se stalo i nyní.

„Pálí to opravdu hodně a je nutné oči okamžitě vypláchnout vodou. Bolí z toho hlava, je to hrozně čpavé. Nevím k čemu bych to přirovnala,“ přemýšlela Misíková. Sama si oblečení zkusila několikrát vyprat, trochu pomohl ocet, ale i její fotoaparát je stále cítit.

Po nezbytném naočkování a určení pohlaví nejmladších členů skupiny byla zvířata hned propuštěna do výběhu.