Čtyřicetiletá Plzeňanka Zuzana zařídila před dvěma týdny pro celou rodinu očkování proti žloutence typu A. Na očkování vyrazili rodiče i dva školáci ve věku 12 a devět let. „Bojím se, že když někdo ve třídě žloutenkou onemocní, musela by být děcka v karanténě,“ vysvětlila. Důvodem byl i zvyšující se počet případů hlavně v Praze.

Kdyby ale stejný nápad dostala v těchto dnech, měla by smůlu. Vakcíny totiž nejsou, nebo existují jen zbytky v ordinacích například u praktických lékařů, kteří je objednali už dříve. Když se otec zmíněné ženy v seniorním věku chtěl objednat na očkování proti žloutence ve středu, v očkovacím centru Fakultní nemocnice v Plzni (FN) dostal informaci, že se musí ozvat až po 20. listopadu.

Nakažených žloutenkou přibývá, někteří čelí selhání jater. Nejhorší stav je v Praze

To si redakce iDNES.cz také ověřila. Když se redaktorka krátce před 14. hodinou chtěla objednat, pracovnice jí odpověděla, že momentálně v České republice nejsou vakcíny. „Zavolejte si, prosím, po 20. listopadu, máme přislíbenou nějakou dodávku. Jestli vakcíny někde někdo má, jedná se o nějaké zbytky. Ale obecně nejsou, budou do České republiky ze zahraničí dodány 16., respektive 17. listopadu. Pak si musíte zavolat a objednat se.“

Mluvčí FN Gabriela Levorová to také potvrdila a připomněla, že zájem o očkování mají lidé všech věkových kategorií, někdo z obav z nákazy, jiní chtějí vakcínu pro pobyt v zahraničí.

Kdyby vakcíny byly k mání, očkovala by víc než dříve praktická lékařka pro dospělé Alena Mračková z Dnešic na Plzeňsku. „Lidé se na očkování ptají, zájem by byl, ale očkovací látky nemám. Zjišťovala jsem, jestli je distributoři mají, ale momentálně nejsou. Odkazuji tedy pacienty na očkovací centra,“ sdělila lékařka.

Infekční žloutenka na pracovišti. Jak ochránit sebe i ostatní

Připomněla, že díky minulým povodním, kdy se hromadně očkovalo, je část populace proočkovaná. Mračková prý pacienty alespoň upozorňuje, že mají dodržovat hygienická pravidla, hlavně mytí rukou, což je také součástí prevence onemocnění žloutenkou typu A nazývanou nemocí špinavých rukou.

Očkování proti žloutence stále nabízí a nejen mezi svými pacienty propaguje předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ctirad Kozderka, který má praxi v Kralovicích na Plzeňsku.

„Nabízím ho pacientům roky aktivně při každé preventivní prohlídce, vždy dostanou nabídku nadstandardních očkování. Trošku více slyší lidé na klíšťovou encefalitidu, u žloutenky typu A je zájem minimální,“ říká Kozderka. Podle něj se za hrozbu nedá v současnosti považovat jen Praha, kde se žloutenka typu A šíří, ale i cesty do zahraničí, kde hygienické standardy nejsou tak vysoké, jako je Itálie, Egypt či Tunisko, kam míří hodně Čechů.

Ženu z Plzně, která naočkovala i svoje děti, Kozderka chválí. „Nejde jen o ekonomickou stránku věci, kdy by rodiče museli být s dětmi doma, ale především o to, že může dojít k postižení jaterní tkáně, pokud onemocnění neproběhne lehkou formou,“ popsal Kozderka, podle kterého může nastat i selhání jater. Podle jeho zkušeností se nedá předem říci, kterých dětí se bude týkat lehká forma a kterých těžké poškození jater. „Je to ruská ruleta,“ řekl Kozderka.

Nezájem o očkování si vysvětluje antivaxerstvím, které je v české kotlině hodně rozšířené. „I když pozitivem je, že odpor od covidu trošku poklesl. Stále jsou tu ale skupiny osob, které vůbec nechtějí očkovat děti ani povinnými vakcínami,“ popsal lékař.

V posledních letech má v kartotéce pět dětí, které rodiče nechtěli vůbec naočkovat, a to ani hexavakcínou. Lékař říká, že je to škoda, protože když si to pak někteří rodiče rozmyslí, dohnat se to úplně nedá, protože od šesti let výš nezískají děti plnohodnotnou ochranu. „Používáme totiž vakcínu, která má jen poloviční množství antigenů,“ doplnil Kozderka.

Odpor proti očkování demonstroval na případu svého bývalého dětského pacienta, který ve věku 20 let zemřel na meningokokovou sepsi. „Kontaktovali jsme všechny, kteří byli s chlapcem v kontaktu, zařídili jsme jim očkování proti meningokoku zdarma a oni odmítli. I když jim choroba bezprostředně hrozí, zájem nemají,“ krčí rameny Kozderka.

Nejvíc případů se objevilo na Klatovsku

V posledních několika týdnech se nejvíce případů žloutenky objevilo v Sušici na Klatovsku. Podle ředitelky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Plzni Jitky Průchové ale není čas na nějakou paniku.

Od začátku roku do konce září bylo v kraji hlášeno 33 případů, v následujícím měsíci již přibylo 19. Nejvíce případů je evidováno od začátku roku právě na Klatovsku.

Jednou ze zasažených škol je Základní škola Lerchova v Sušici. „Když nám hygiena volala, že máme jednoho nemocného žáka, zasažené třídě jsme vyhradili vlastní záchody, děti chodí dříve než ostatní na obědy a mají v jídelně vyhrazené své místo, vlastní příbory. Kuchařky po nich utřou stoly desinfekcí, samostatně jsou i v družiny,“ popsal ředitel školy Čestmír Kříž.

Ve třídách přestali používat látkové ručníky a nahradili je papírovými utěrkami. Do patra, kde se žloutenka objevila, u vstupu do školy, do tělocvičny a do jídelny umístili dávkovače desinfekce.