Kruhovou pohřební mohylu objevili archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni u obce Račiněves na Litoměřicku. Měla v průměru osm metrů a pod navršenou zeminou se ukrýval takzvaný bohatý pohřeb pravěké ženy.
Vědci ho datují do doby 2 900 až 2 500 let před Kristem. „V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Víme, že muži byli pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, zatímco ženy na levém boku hlavou k východu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie.
Vědci našli u Řípu unikátní mohylu, v jejím nitru objevili další stavbu |
Pravěká žena byla vybavená nejen keramickou amforou a kamennou čepelí, ale především bohatým náhrdelníkem, který byl tvořen několika šňůrami provrtaných psích zubů a stovkami plochých korálků vyřezaných z mušlí. Součástí byla i měděná spirála.
„Honosné náhrdelníky se v této době objevují vzácně, stejně jako měděné artefakty. Jsou proto dokladem, že pohřbená žena měla vysoké společenské postavení. To je ještě podtrženo nákladností mohylové konstrukce,“ přiblížil význam nálezu Petr Krištuf.
Okolí hory Říp je v hledáčku archeologů ze ZČU už několik let. Zkoumají zde nejstarší pohřební monumenty, které před 6 tisíci lety tvořily charakter zdejší krajiny.
Mohyla pravěké ženy leží jen několik desítek metrů od jiné dlouhé mohyly, kterou stejný tým prozkoumal před třemi lety a která ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a výjimečný pohřeb lukostřelce z období asi 3 900 až 3 700 let před Kristem.
„Aktuální výzkum v Račiněvsi nám ukazuje, že v okolí Řípu se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Jednalo se o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale pravděpodobně několik tisíc let. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byly pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity,“ uzavřel Krištuf.
Archeologové našli u Řípu unikátní mohylu (8. 8. 2022)
