Někteří provozovatelé nebo majitelé gastronomických zařízení mluví otevřeně o tom, že časem vše může nejen v Železné Rudě, ale i jinde na Šumavě, skončit postupným zavíráním hotelů a restaurací. Paradoxně se tak děje v době, kdy mnoho lidí znovu Šumavu objevuje a turistů tam přibývá.
„Já jsem v Železné Rudě vyrostl a všichni lidé, kteří tu dělali v tomto řemesle, pracují v Německu. A ne v gastronomii, ale ve fabrikách,“ líčí provozovatel restaurace Na Nádraží na šumavském Špičáku Zdeněk Fürst.
„Problém je, že máme půl roku sezonu, kdy je tu hodně turistů a já potřebuji zaměstnance. Pak je takzvaná mezisezona, kdy na hospodu stačím sám. Zaměstnanci v gastronomii mají jistou výplatu tedy jen část roku, a i proto volí jistou práci v továrně v Německu,“ popsal Fürst.
Hana Karlová, spolumajitelka hotelu Karl na Špičáku, uvedla, že lidé nechtějí dělat v gastronomii, protože je to práce do noci, na směny, navíc včetně víkendů. Raději podle ní míří za hranice do továrny na 7,5 hodiny, kdy víkendy i večery mají volné.
Karlová je proto ráda, že hotel Karl je z většiny rodinná firma, kde velkou část práce udělají rodinní příslušníci.
Zaměstnanci vědí, že si mohou diktovat
Podle provozovatelů hotelů a restaurací je také problém, že zaměstnanci vědí, že obor je personálně na dně a zneužívají svého postavení. Když nejsou splněny jejich požadavky, hned odcházejí jinam.
Prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek připomněl, že nedostatek pracovníků vládne kvůli nízké nezaměstnanosti napříč obory, ale v příhraničí je situace složitější, protože do sousedního Rakouska nebo Německa lidé snadno dojedou.
A když tam pracují v gastronomii, mzdy jsou vyšší, protože si je kvůli vyšším maržím mohou tamní majitelé pohostinských zařízení dovolit.
„V Česku hostinští prodávají pivo za jedno euro a v Německu za 3,5 až za 4 eura a nakoupí ho za stejnou cenu. Pohraničí s tímto bude bojovat do té doby, než se ceny a mzdy vyrovnají,“ popsal Stárek.
Pomoci by mohli pracovníci ze zemí mimo Evropskou unii
Podle něj by měl stát pomoci vydáním většího množství dočasných pracovních povolení pro pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, pro které je práce v Česku lukrativní.
„Hospodářská komora, jejímž je naše asociace členem, na tom pracuje a vypadá to, že kvóta na přísun zahraničních pracovníků se zvýší,“ popsal Stárek. Zatím se ale dostávají zahraniční pracovníci snadněji do Polska nebo do Rakouska.
Podle Stárka je cestou i efektivnější využívání pracovní síly, kdy se například v kuchyni budou více používat předpřipravené potraviny nebo se půjde cestou zjednodušení menu na úkor složitější české kuchyně.
„Tu ale turisté vyžadují, takže je to těžké rozhodování,“ dodal Stárek.