Areál záchranné stanice živočichů se podstatně rozšířil a dřívější dřevěné, svépomocí vybudované objekty nahrazují zděné stavby. Vznikají větší voliéry, ošetřovna, sklady, sociální a technické zázemí.
„Hotovo by mělo být v říjnu nebo listopadu,“ prohlásil šéf stanice Karel Makoň. Podle něho představuje stavba zásadní změnu. „Pro nás je to převratné. Přecházíme do jednoho z nejmodernějších léčebných zařízení svého druhu v České republice. Je to dáno i tím, že po 33 letech fungování víme přesně, co chceme, a víme, kde co má být: ošetřovna, parádní voliéry. Vzniká mnohem lepší zázemí pro lidi i pro zvířata,“ řekl.
Celý areál je také koncipovaný jako centrum ekologické výchovy a vzdělávání se všemi aspekty ekologicky šetrného provozu, zelenými střechami, nakládáním s dešťovou vodou, bezpečnými skly a prvky na podporu biodiverzity i živočichů v rámci projektu druhové ochrany.
Na financování investice se podílí dotace z EU, město Plzeň, Plzeňský kraj a provozovatel, který využil příspěvky od sponzorů. Původní rozpočet na stavbu byl celkem na 22 milionů. „Ale musíme ještě spoustu věcí dovybavit,“ tvrdí Makoň.
Po lijácích sušili záchranáři dravce fénem, voda přinesla na dvůr i labuťátko |
Personál stanice má na starost území Plzně, severní Plzeňsko a Domažlicko. Základna záchranářů zvířat vznikla v plzeňské čtvrti Doubravka v devadesátých letech z iniciativy Dobrovolného ekologického spolku – ochrana ptactva (DESOP), který byl zaměřený na ochranu volně žijících ptáků. Členové spolku chtěli vybudovat záchrannou stanici živočichů v Plzni. Toho postupem času dosáhli. Spolek se věnuje ochraně v podstatě všech druhů volně žijících živočichů.
Léčebná stanice v Plzni-Doubravce se začala budovat v roce 1993 a v roce 1995 byla dokončena. V druhé polovině devadesátých let se počet pacientů ustálil kolem 200 ročně.
Kde ta holka je? Bál se o zachránkyni vypiplaný kačer, na svobodu nechtěl |
Pro existenci a provozování stanice bylo klíčové, že se v roce 2000 příspěvky na činnost dostaly do rozpočtu města Plzně.
Spolek postupně rozšiřoval svůj záběr na projekty v oblasti ekologické výchovy. Mezi jeho aktivity přibylo například umisťování krmítek pro ptáky do městských parků nebo vybudování voliéry pro vodní ptactvo v Plzni-Bukovci.
Organizace začala pro město Plzeň zajišťovat služby spojené s problematikou volně žijících živočichů, jako jsou například přesuny obojživelníků, plazů, netopýrů i péči o všechny druhy poraněných či handicapovaných volně žijících živočichů. Kromě toho její členové vyjíždějí i k dopravním nehodám a mimořádným případům zvířat domácích nebo exotických. Záchranáři spolupracují s městskou i státní policií a hasiči.
Stanice zachránila za dobu své existence tisíce volně žijících živočichů. Pečovala například o labutě, orly nebo také o bobry.