Věnuje se vzduchoplavbě i motorovému létání od prvního vzletu balonu v roce 1783 až po vypuštění kosmické sondy Sputnik roku 1957.
Autorka výstavy Eva Bendová tak shrnula čtyřletý výzkum na poli výtvarného umění a námětu létání v české kultuře. Výstava nemapuje dějiny letectví, soustředí se na podstatné symboly a náměty v moderním obraze – od malby a monumentální plastiky až po knižní ilustrace, plakáty nebo film.
Vůbec poprvé propojuje létání balonové odkázané na sílu větru s motivy létání na motorovém stroji.
„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Íkara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, monster válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ uvádí k instalaci autorka výstavy Eva Bendová.
K vidění je kolem 130 uměleckých děl
Bezmála 130 výtvarných děl, z nichž některá jsou vystavena vůbec poprvé, pochází ze sbírek soukromých sběratelů, galerií a paměťových institucí.
K vidění jsou ikonická díla českého výtvarného umění – malby Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka, Kamila Lhotáka či Bohumíra Matala nebo moderní sochařské alegorie Josefa Štursy, Jaroslava Horejce a Zdeňka Pešánka. Vystaveny jsou také kresby zkoumající vesmír s mystickým obsahem Františka Drtikola nebo Františka Koblihy i kresby Josefa Šímy, velkého kritika aviatiky.
Expozici doplňují první fotografie z koše balonu u nás, filmové dokumenty z aviatických akcí nad Plzní nebo Prahou i filmy Karla Zemana.
Instalace je ozvláštněna mimořádnou zápůjčkou leteckého motoru ze sbírek Národního technického muzea a dobovou kopií kosmické sondy Sputnik zapůjčenou z depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze.