Pole u soutoku znovu protnou cesty a jezy, mají zadržet vodu v krajině

  9:54
Krajina kolem soutoku dvou řek nad Příchovicemi nedaleko Přeštic na Plzeňsku by mohla během několika vypadat zcela jinak. Zatímco dnes je oblast suchá a voda je odváděná rourami pryč, v budoucnu zde budou rybníčky, tůně a pole protnou cesty a aleje. Podle odborníků je to jediná cesta, jak vodu v krajině udržet.

Kousek od Přeštic na soutoku Kucínského a Zlatého potoka se sešli zástupci profesí, které rozumějí vodě, biodiverzitě i fungování krajiny. Dorazili zaměstnanci Povodí Vltavy i Státního pozemkového úřadu, zástupci radnic okolních obcí, nechyběli ani hydrologové.

Většina z nich věří, že okolí bude během několika let vypadat úplně jinak. Pole budou protkaná cestami, alejemi, chybět nebudou remízky, rybníčky a tůně a z místa nebude odtékat tolik vody. Jezy na potocích budou sloužit korzujícím návštěvníkům a přilákají mnoho živočichů.

Fotogalerie

Zajistit to má nejen projekt Čistá Úhlava, ale i takzvané komplexní pozemkové úpravy, které se zde připravují. Ty se v posledních měsících stávají heslem starostů v Plzeňském kraji. Díky nim se má dát krajina do pořádku.

Před skupinkou je lán o velikosti kolem 50 hektarů, vlevo na kopečku kaplička svatého Jana Nepomuckého, kousek za kopcem je schovaná obec Kucíny, za zády jsou Radkovice a úplně vpravo Dolce. V hlubokém korytě potoka za přítomnými je čilý pracovní ruch.

„Lán dříve protínala vozová kostelní cesta, když by se obnovila, doplnila by se zelení, například alejí, z krajiny se hned stane esteticky přitažlivé místo. Navíc dostupné a cestu nakonec mohou používat i zemědělci,“ líčí skupince Stanislav Duchek, poradce města Přeštic, pracovník Povodí Vltavy a místní patriot, který mluví o tom, že úprava zdejší krajiny je jeho dítětem, kterým se zabývá léta.

Na vozovou cestu by podle něj měla navazovat polní cesta lemovaná keři, která by vedla přes kopec až do Kucín.

„Když se vše doplní travnatými stezkami při potocích, kam budou moci chodit lidé na procházku, bude to velký příspěvek ke zkvalitnění místa. Přitom to není nic náročného,“ popisuje Duchek, který se zabývá krajinou. Podle něj by kolem Přeštic měly vzniknout i tůňky a rybníčky.

„Každý takový prvek je nesmírně cenný v době, kdy většina českých polí je vlastně poušť. Výsledkem je fakt, že krajina není přitažlivá pro faunu ani flóru,“ popsal Duchek. Proto je jeho hlavním tématem zadržování vody v krajině.

Ke zlepšení vodních poměrů by měla přispět i probíhající oprava jezů na Kucínském a Příchovickém potoce. „Kdyby k opravě nedošlo, jezy vybudované v reakci na velkou povodeň v roce 1872, by se rozpadly,“ vysvětlil přítomným Pavel Veverka z Povodí Vltavy v Plzni, který ukázal do údolí potoka, kde probíhá rekonstrukce jednoho z kamenných stupňů. Výsledkem má být oprava všech stupňů v korytě místních potoků. Vše pod hlavičkou projektu Čistá Úhlava.

„Tyto stupně zpomalují spád toku, díky nim se voda udrží v krajině. Tady jsme přihrnuli kamení, aby tam zůstávalo víc vody, protože situace s vodou je dost napjatá,“ ukazuje Veverka na místo kousek od soutoku potoků, kde vznikla tůň.

Na akci nechyběl ani mezinárodně uznávaný hydrolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který je i členem Národní koalice pro řešení sucha při předsednictvu vlády České republiky. Úprava koryta potoka má podle něj vliv i na prvky flóry i fauny v daném prostředí.

„V tůňkách se pak může rozvinout život,“ uvedl. Připomněl, že hrazení bystřin má v České republice velkou tradici. „Důkazem jsou i stupně na potocích u Příchovic, které tu byly i za mocnářství. Další se nacházejí hlavně na horských tocích, jejich spád zmírňují, omezují erozi neboli odnos materiálu a teď se zmiňují i v souvislosti se zadržování vody v krajině,“ uvedl Janský. Hrazení budovaná na potocích podle něj ale nedostatek vody v krajině nevyřeší.

Podle odborníka se musí změnit i hospodaření na polích

Podle Duchka se musí změnit i hospodaření na polích. „To, co vidíme na většině polí, není zemědělské hospodaření, ale je to v podstatě obchod s dotacemi. Takže například vůbec nemáme vyřešenou erozi,“ popsal Duchek.

Jak na akci uvedl Oldřich Syrovátka z Fakulty managementu krajiny Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci, nejpodstatnější je obnovovat prameniště v krajině.

„Je tam, kde ze země vytéká voda, kde jsou soustředěné prameny. Hlavně je to na úbočích a úpatích kopců, většinou tam vyvěrá několik potůčků, které se následně sbíhají do jednoho,“ vysvětlil. To je podle něj i případ soustavy potoků u Příchovic.

„Začínají támhle v kopcích, ale jsou tam bohužel svedeny do melioračních trubek, kterými jsou pole protkaná. Voda pak bez užitku odchází z krajiny a končí v hlubokých korytech řek a potoků,“ přiblížil.

Na polích jsou systémy trubek, které odvádějí vodu do struh

Na téměř každém poli v Česku je podle něj vybudovaný systém trubek, které z něj odvádějí vodu do struh a dále do řek.

„Je tam vždycky jeden hlavní drén, který tvoří trubka o průměru 30, 40 i více centimetrů. Do něj se sbíhají takzvaná péra, sběrné drény, které jsou umístěny často hodně hustě. Vzniklo to v 70., 80. letech minulého století,“ doplnil Syrovátka, který se tento zaběhnutý systém snaží odbourávat. Proto před lety experimentálně revitalizoval desetihektarové prameniště v České Kanadě.

„Abychom všechny odvodňovací trubky přerušili, udělali jsme po celém poli po vrstevnicích rypadlem hluboké řezy široké asi půl metru. Pak se tam zemina zase zpátky napěchovala,“ popsal. Nyní je prý na místě louka, kde je v sezoně spousta motýlů, ptáků, květin a panuje zde úžasná biologická rozmanitost. „Odstartovala i obnova půdy. Takto by se dala revitalizovat i další prameniště v Česku,“ přiblížil.

Zemědělci argumentují, že staré meliorace už nefungují, když je málo vody, a navíc jsou zanesené. Podle Syrovátky to není pravda. „Každý si může všimnout, že na polích jsou skruže, které tvoří vstupy do odvodňovacích soustav. „A když se do nich člověk podívá, zjistí, že tam teče voda, která by měla v krajině zůstat,“ sdělil.

Odborník dal dohromady start-up Ateliér Prameny, v kterém pracují i jeho studenti. „Jedná se o volné sdružení odborníků, kteří se zajímají o krajinu, o vodu v krajině, v Plzeňském kraji pomáháme kromě Přešticka i v okolí Dobřan,“ popsal. Ateliér Prameny vypracovává například takzvané odtokové studie a krajinní architekti pak navrhují řešení.

„Důležité analýzy, které se zabývají situací vody v krajině jsou ale často dělány od stolu, vycházejí z databází různých institucí, jejichž data už jsou zastaralá. Analytici si nechají zaplatit stovky tisíc a nenavrhují pak nic rozumného,“ popsal. Setkal se prý například s protierozním návrhem udělat po vrstevnici strouhy a odvést vodu z krajiny. „To je ale málo,“ oponuje odborník.