Zmíněné obce dlouhodobě trápí drahá voda. Její cena za metr krychlový je nyní 155 korun s DPH, která v rámci České republiky patří k nejvyšším. I proto ve vodárně provádí kontrolu Specializovaný finanční úřad.
Podnět ke kontrole podal předseda kontrolního výboru zastupitelstva Plzeňského kraje Jiří Pek z Pirátů. Důvodem bylo to, že částka, kterou lidé platí, převyšuje takzvanou sociálně únosnou cenu stanovenou Českým statistickým úřadem. Ta by se za minulý rok měla pohybovat kolem 140 korun.
Pek má podezření, že část nákladů je z beder Plzeňanů přenášena na obce a města v okresu Plzeň-sever, kde je pak voda výrazně dražší než v Plzni, kde lidé nyní platí 102,50 koruny za kubický metr.
Kdyby se obce severního Plzeňska chtěly podívat, jak to funguje jinde, za příklad by mohlo sloužit Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech (VSOZČ), kde je 106 obcí z Plzeňského, Karlovarského i Severočeského kraje. Tyto obce mají také jednoho provozovatele vodárenské sítě - Vodárny a kanalizace Karlovy Vary – a mají jednotnou cenu. V příštím roce to bude mírně přes 110 korun s DPH. A je to díky principu solidarity.
Řešením je výběrové řízení, radí expert
Ten podle Peka na Plzeňsku fungoval ještě v roce 2017, kdy plzeňskou vodárnu vlastnila firma Veolia. Tehdy se v Plzni za kubík vody platilo přes 86 korun a na Plzni-severu přes 102 korun. Pak se ale rozdíl cen začal zvyšovat.
Mluvčí Vodárny Plzeň Dana Veselá již dříve uvedla, že cena vody na Plzni-severu je v pořádku. „V ceně jsou zahrnuty pouze ekonomicky oprávněné náklady,“ uvedla.
Obce, jako jsou Plasy nebo Kralovice, trápí i to, že z akciové společnosti Vodárenská a kanalizační (VaK) nemohou se svojí vodárenskou infrastrukturou odejít a svoje trubky předat někomu jinému, případně se o ně starat samostatně. „Obecní právník nám řekl, že vystoupit nejde vůbec, anebo strašně komplikovaně. Je podivné, že nejde vystoupit. Z každého svazku by přece mělo být možné vystoupit. Kdyby to šlo, vystoupili bychom hned,“ uvedl již dříve starosta Kralovic Karel Popel.
Jak uvedl tajemník VSOZČ Antonín Jágl, který byl 26 let ředitelem firmy Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, nejlepší cestou je, aby VaK začal připravovat výběrové řízení na provozovatele, protože smlouva s Vodárnou Plzeň končí zhruba za dva roky. „Pokud kritéria výběrového řízení dobře promyslí, mohou se obce a města dostat na dobrou cenu,“ domnívá se Jágl.
Někteří starostové obcí s drahou vodou navrhují soudní spor o vystoupení z VaK. To by ale Jágl neradil, protože by to obcím vzalo mnoho energie a na konci by podle jeho odhadu byla prohra. „Tendru se zúčastní více firem, obce získají rozumný cenový vzorec, který srazí cenu,“ radí Jágl.
Obce žádné páky na Vodárnu Plzeň nemají
Ten je přesvědčen i o tom, že do výběru na provozovatele trubek VaK by se přihlásily i Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, které VSOZČ z poloviny vlastní. Druhou polovinu drží francouzská firma Suez. „Velkou výhodou je, že starostové ze sdružení obcí sedí v představenstvu i dozorčí radě karlovarské vodárny a mohou tedy na její fungování dohlížet. Obce soustředěné ve VaK na provozovatele své vodárenské infrastruktury, tedy Vodárnu Plzeň, žádné páky nemají,“ poznamenal Jágl.
To by se ale podle něj mohlo po výběrovém řízení na provozovatele změnit v případě, kdyby součástí kritérií výběru byl i požadavek, že výměnou za provozování získá VaK majetkový podíl v provozovatelské firmě.
„Další možností je, že si VaK může infrastrukturu provozovat samostatně tak, že si zřídí vlastní provozní společnost. Když Vodárna Plzeň přijde o Plzeň-sever, řada lidí ve firmě přijde o práci a ty pak může VaK najmout. Hlavní ale je, aby se starostové z obcí soustředěných ve VaK sjednotili na společném postupu,“ uvedl Jágl.
Ten připomněl i to, že kdyby obce ze severního Plzeňska nevstoupily do VaK, ale do VSOZČ, měly by v případě nespokojenosti možnost ze sdružení vystoupit. „To je důležitá podmínka, i proto se sdružení od svého vzniku rozrostlo z 39 na 106 obcí a měst. A za celou dobu odešla jen jediná obec, a to ještě těsně po založení VSOZČ,“ sdělil Jágl.
