Za srážku vlaků dostal strojvůdce podmínku, podle soudu jel příliš rychle

  11:22
Srážku osobního motoráku s protijedoucím měřicím vlakem, která se stala v září 2020 na nádraží ve Kdyni, zavinil podle rozhodnutí domažlického okresního soudu strojvedoucí osobního vlaku Jaroslav Krotký. Podle verdiktu překročil maximální povolenou rychlost o polovinu a nesprávně brzdil, dostal podmíněný trest.

Domažlický okresní soud uznal padesátiletého strojvedoucího vinným z obecného ohrožení z nedbalosti. „Odsuzuje se k trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, jehož výkon se podmíněně odkládá na zkušební dobu tří let,“ řekl soudce.

Obžalovaný dále nesmí po dobu tří let řídit vlakové soupravy. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu hrozilo až osmileté vězení.

Srážka vlaků ve Kdyni na Domažlicku

Při srážce osobního vlaku s diagnostickou soupravou ve Kdyni na Domažlicku se zranilo 20 lidí. Čtyři z nich vážně. (9. září 2020)

Krotký vinu od počátku odmítá. Uvádí, že si není vědom, že by maximální čtyřicetikilometrovou rychlost při vjezdu do nádraží překročil.

Podle znaleckého posudku, který byl pro rozhodování soudu klíčový, však strojvedoucí jel příliš rychle. Krotký se závěry posudku nesouhlasí, navíc tvrdil, že bylo s údaji pro jeho zpracování manipulováno.

„Soud nemá pochybnosti o závěru znaleckého posudku, vyloučili jsme jakýkoliv zásah do údajů, a je třeba s ním pracovat. Že se s tím obžalovaný nemůže smířit, je jeho věc,“ podotkl soudce. 

„Nikdo nezpochybňuje stav kolejiště, ale důkazy jsou jasné. Pokud by nedošlo k překročení rychlosti, ke srážce by nedošlo,“ uzavřel soudce.

Na to upozorňoval také státní zástupce. „Z mého pohledu je stěžejní rychlost vlaku. Podle znalce i zprávy Drážní inspekce obžalovaný překročil před místem střetu a nájezdem do zastávky maximální povolenou rychlost. Místo 40 km/h jel 60. Dále zvolil nesprávný způsob brždění. To jsou primární příčiny. To, v jakém stavu bylo kolejiště, je sekundární,“ řekl během závěrečné řeči žalobce.

Ve stanici na Domažlicku se srazily vlaky (9. 9. 2020)

Doplnil, že strojvedoucí Jaroslav Krotký řekl, že po stejné koleji, jen v opačném směru, jel ten den už jednou. „Měl proto přizpůsobit rychlost stavu kolejiště,“ domnívá se státní zástupce.

Pro strojvedoucího navrhoval 2,5 až 3 roky vězení podmíněně se zkušební dobou čtyři až pět let, zákaz řízení vlaků až na 14 měsíců a peněžitý trest kolem 30 tisíc. Obhajoba trvala na zproštění viny. 

Dnešní rozsudek není pravomocný. Obě strany si ponechaly lhůtu pro případné odvolání. 

Krotký se hájil tím, že se snažil brzdit, ale na mokrých kolejnicích zarostlých trávou motorový vůz jen klouzal a nešel zastavit.

Jeho slova potvrdil také Jaromír O., strojvedoucí měřicího vlaku, který předloni 9. září ráno vjížděl do Kdyně z druhé strany, od Domažlic. Návěstidlo mu povolovalo vjet do nádraží. 

„Na kolejích byla ujetá tráva a rosa. Byla tam taková kluzká emulze. Jeden z policistů to zkusil přejet nohou a říkal, že to snad někdo polil olejem,“ uvedl svědek.

Sám vidí chybu ve špatné údržbě kolejiště. „Vyrostla tam tráva, kterou nikdo nesekal. Podle mě kolej nebyla schopná provozu. Proč najednou vysekali trávu dva dny po nehodě? “ poznamenal svědek.

Při střetu vlaků se zranilo 20 lidí, obžalovaný strojvedoucí byl těžce zraněný.

„Šetřením Drážní inspekce bylo prokázáno, že strojvedoucí překročil nejvyšší dovolenou rychlost při jízdě kolem vjezdového návěstidla železniční stanice Kdyně o 20 kilometrů v hodině, do výhybky číslo 1 přestavené do vedlejšího směru o 19 kilometrů v hodině a do výhybky číslo 2 přestavené pro jízdu doleva o 18 kilometrů v hodině. Po vjetí osobního vlaku na staniční kolej číslo 2 pokračoval strojvedoucí v jízdě nedovolenou rychlostí 56 kilometrů v hodině, místo předepsaných 40 kilometrů v hodině. Poté teprve začal rychlost snižovat. Následně skutečně došlo ke smyku kol, aniž však byla strojvedoucím provedena obsluha brzdových zařízení v souladu se stanovenými technologickými postupy,“ popsali inspektoři Drážní inspekce důvod kolize.  

„Když jsme vyjeli z oblouku, zahlédli jsme motorový vlak. Ten ale nezastavil, pořád jel. Křikl jsem na kolegu v kabině: Houkej a brzdi! Motoráček pořád jel proti nám. Nepřipadalo mi, že by jel rychle. Ten motorák jsem brzdil i očima. Viděl jsem, že se prášilo od osy motorového vlaku, strojvedoucí ve snaze zastavit použil i pískování. Když jsem viděl, že srážka bude nevyhnutelná, začalo mi to ve hlavě šrotovat. Najednou nevíte, co udělat. Vyskočit z lokomotivy?“ líčil u soudu svědek okamžiky těsně před srážkou vlaků.

Potvrdil, že strojvedoucí v motorovém vlaku byl i těsně před srážkou pořád na řídicím stanovišti. „Byl jako kapitán na lodi. V duchu jsem si říkal: Uteč!“ uvedl svědek.

S kolegou v kabině měřicího vlaku se zapřeli rukama. „V tom přišel šílený náraz. Byly to dvě rány. Motorák jsme nabrali a ten odlétl deset metrů. Otevřeli jsme ho jak plechovku rybiček. Byla to hrůza. Než jsme zastavili, minuli jsme půl motoráku,“ popsal druhý strojvedoucí z měřicího vlaku, který měl po nárazu poraněné oko. S následky tohoto poranění se potýká dodnes.

On i jeho kolega z lokomotivy měřicího vlaku běželi na pomoc lidem ve zdemolovaném osobním vlaku. „Dveře nešly otevřít. Myslím, že za nimi byl vlakvedoucí. Lomcovali jsme s nimi tak dlouho, až jsme je vylomili. Lidi ve vlaku byli v šoku,“ uvedl Jaromír O. 

Instruktor Antonín J. uvedl, že při kontrolních jízdách souzený strojvedoucí nikdy neměl problémy s dodržováním rychlosti. I on si všiml vysoké trávy v koleji, na které osobní vlak nezastavil.

Autoři: ,