Když jste začínali v Mlýnské strouze, kolik jste tam měli stánků?
My jsme si jich koupili deset a počítali s tím, že další dva až čtyři prodejci si přivezou svoje. Takže z těch původních dvanácti jsme se dostali na zhruba šedesát.

V prvních letech jste odmítal myšlenku přestěhovat se na náměstí Republiky. Jste už s přesunem spokojený?
Je pravda, že se mi na náměstí nechtělo. Bylo to i proto, že se mi nelíbily trhy, které se tehdy odehrávaly na druhé straně náměstí. Sešli jsme se tehdy se zástupci centrálního obvodu a řekli si, jak by to mohlo fungovat. Podoba trhů na druhé straně náměstí se zlepšila. Na náměstí Republiky nám pak na farmářských trzích přibyli prodejci a také nakupující.

Měnil se zároveň postupem času i sortiment na farmářských trzích?
Určitě se sortiment rozšířil. Díky tomu, že přibývalo zákazníků, mohlo místo jednoho řezníka přijet řezníků třeba pět. Postupně se do nabídky dostaly i lahůdky, jako je specialita kimči. Za ty roky také hodně přibylo výrobců bezlepkových potravin, máme i paleo pekárnu nebo výrobce karamelu.

Existuje něco, co byste v nabídce rád viděl?
Teď už ne. Léta jsem měl problém s vajíčky. Dva nebo tři roky jsme na trhu vůbec neměli vejce, protože já vyžaduji, aby to byla bio vejce nebo vejce slepic z volného výběhu. Až před třemi čtyřmi lety Vejce ze Šumavy rozjely chov na Klatovsku a ta se dostala na trhy.

Jak se na fungování trhů odrazily covidová doba a následující nedobrá ekonomická situace spojená s vysokou inflací? Ubylo klientů?
Počet zákazníků se téměř nezměnil. Zřejmě ale někteří začali trochu víc přemýšlet, kolik si toho nakoupí.

O kolik tedy klesly tržby?
Podle toho, co říkali prodejci, to mohlo u některých být o 10 až 15 procent. Ale loni byla atmosféra kolem inflace a růstu cen energií hodně zjitřená. Předpokládám, že se situace uklidní a tržby se letos vrátí zase zpátky na dřívější úroveň. Zaznamenali jsme loni jeden zajímavý případ, kdy jeden z prodávajících uzenářů měl trochu nižší tržby na jaře a na podzim. Ale před Vánocemi pak měl tržby tak vysoké, jako ještě nikdy. Myslím si tedy, že lidi byli jakoby zabrždění a čekali, co se bude dít s cenami. Pak zřejmě zjistili, že to nebude tak velký problém a začali víc nakupovat.

Říkal jste, že počet zákazníků na trzích neklesá. Kolik jich tedy je?
Můj odhad je, že kolem tří čtyř tisíc lidí se na nich každou sobotu protočí. Vycházím například z toho, že na webu máme mapku náměstí, kde si lidi mohou kliknutím zjistit, kdo v sobotu přijede a vycházeli jsme i z kapacity prostranství na náměstí Republiky i z tržeb.

O jaké zboží na farmářských trzích v Plzni je podle vás u zákazníků největší zájem?
Mezi největší hity patří zelenina. Jsem rád, že její pěstitele pro naše trhy můžeme najít v Plzeňském kraji. A vlastně se dá říct, že v Plzeňském kraji se pěstuje nebo produkuje téměř všechno. Dalším hitem jsou mléčné výrobky.

Kolik z vašich prodejců je tedy z Plzeňského kraje?
Je to zhruba 70 procent z těch, kteří na trhy jezdí.

Máte srovnání plzeňských farmářských trhů například s pražskými?
Já budu samozřejmě vždy říkat, že ty plzeňské jsou nejlepší. Prodejci mohou být objektivnější. Ti, kteří jezdí i do Prahy, tvrdí, že v Plzni jsou zákazníci mnohem příjemnější, neptají se na hlouposti, už své prodejce znají a už vědí, co si u nich pořídí. My každý rok na trhy zařadíme jednoho dva nové prodejce, a když si na ně lidi zvyknou a chodí k nim, už je na trhu necháme. Letos se třeba na trzích objevila nová mlékárna.

Sledujete také úroveň farmářských trhů v zahraničí?
Určitě. Vzhledem k tomu, že jsme členem asociace farmářských tržišť, máme srovnání s jinými evropskými státy, především s Německem a Rakouskem. Loni jsme se byli podívat i na berlínských farmářských trzích během covidového období. Myslím, že my můžeme být hrdí na složení prodejců. Na to, že jsou to všechno prvovýrobci, že tady nemáme překupníky, že organizaci trhů netlačíme do extrémních čísel jen proto, abychom vydělali za pronájem stánků, ale snažíme se držet co nejvyšší kvalitu prodávaného zboží. A myslím, že tohle zákazníci v Plzni oceňují.

Nicméně všichni nadšení být nemusejí. Řešíte i stížnosti?
To ano, ale je jich za celý rok velmi málo. Většina z nich se týká toho, že třeba ve dvou sobotních termínech se trhy nekonají, protože se na náměstí Republiky odehrává nějaká velká městská akce. Stížnosti na sortiment ani na kvalitu potravin prakticky nemáme.

Pokud si mapujete podobu trhů jinde, našel jste při tom nějaký nápad, který by se hodil v Plzni?
To ani ne. Ale zamlouvalo by se mi, kdyby bylo možné, aby na trhu nebyla žádná auta. Je to nereálné, každý prodejce potřebuje parkovat co nejblíž, protože má v autě zboží. Líbilo by se mi, kdyby bylo možné parkovat třeba pod zemí. Ale to je jen má snová vize.

Nechtěl byste trhy rozšít i na druhou stranu náměstí?
Já jsem spokojený s tím, jak to je. Mám raději, když je prostor trhů útulnější.

Musel jste někdy z podnětu prodejců něco v organizaci trhů měnit?
Předloni přišli s tím, že by chtěli sezonu zahajovat dřív. Tak jsme ji posunuli o měsíc na začátek března. O jiném podnětu nevím.

Neuvažujete o tom, že byste farmářské trhy pořádal i jinde než v Plzni?
Ne. Už se mě ptali, jestli bych trhy nedělal i v jiných městech. Na to já ale nejsem, protože vím, že to nebude fungovat. Systém těch trhů je složitý, je to živý organizmus, i když to možná zní jen jako fráze. Je to systém vztahů, které se nedají jen tak přenést. Prodejci se znají mezi sebou a vycházejí si vstříc a ta jejich parta je fajn. Přátelské vztahy, které s trhy souvisejí, jsou hezké.