Podivnosti si všimla Veronika Rút ze spolku Naše kultivovaná města, která pro vedení Tachova připravuje strategii, jak ve městě zlepšit veřejný prostor. Během mapování terénu narazila na několik košů v centru města se zvláštním erbem.
„Překvapilo mě, že je ve znaku tak velká loď, to se u nás moc nevidí,“ vzpomíná na objev Veronika Rút. Kromě řecké válečné lodi je v erbu řeka a pevnost s hradbami.
Znak Bělehradu, hlavního města Srbska.
Protože ve znaku Tachova je pouze lev, bylo hned jasné, že erb patří někomu jinému. Bádáním se zjistilo, že se jedná o erb Bělehradu, hlavního města Srbska.
Jak a kdy se tyto zelené koše dostaly ze Srbska až do Čech, není zatím vůbec jasné. Kromě Veroniky Rút hledá odpovědi i starosta města Petr Vrána. „Jde o starou záležitost, koše jsou tam odhadem 20 let. Ptali jsme se ve svozové firmě, neví ale nic. Ptali jsme se i dvou předchozích vedení města, vznesli jsme dotaz přímo i do Bělehradu, ale také nic,“ snažil se vyluštit záhadu starosta čtrnáctitisícového města.
O to stejné se pokouší také Veronika Rút. „Že by bělehradské koše byly někde mezinárodně ve slevě a město tak chtělo ušetřit? Nebo se někdo při objednávání fatálně sekl?“ přemýšlí designérka veřejného prostoru.
Odstranit, nebo nechat jako atrakci?
Fakt, že se města snažila a snaží ušetřit, není zas tak neobvyklé. Například některá česká a moravská města mají na svých litinových lampách znak Prahy. „Lavičky z Rakouska-Uherska, znak i dlažba z Prahy, to chápu. Ale co tu dělá Bělehrad?“ ptá se šéfka neziskové organizace. Tachov nemá Bělehrad ani jako partnerské město. Tím je německá obec Bärnau.
Jaký osud čeká bizarní odpadkové koše, zatím není jasné. „Přiznám se, že takhle otázka mě momentálně netrápí. Máme důležitější věci na projednání,“ přiznal se starosta Petr Vrána těsně před pondělním zasedáním zastupitelstva.
Veronika Rút přemýšlí nad tím, zda starostovi v kultivační strategii města doporučí, aby zelený mor, jak těmto plastovým košům říká, odstranil, nebo je ponechal jako turistickou atrakci.
„Je to celkem rarita. Stopa po nějakém člověku, který je tam dal. Měli bychom si toho vážit, je to určitá naše identita, nad kterou bychom se měli zamyslet. Líbilo by se mi, kdyby vznikla nějaká otevřená soutěž pro studenty, aby vymysleli na toto téma příběh,“ uvažuje kritička vizuálního smogu a podotkla, že kdyby se v Americe něco podobného stalo, ihned by vznikla moderní legenda, na kterou by se všichni jezdili dívat.