„Spolupráce firem s cizinci je vzhledem k trhu práce klíčová a pochopitelná. Je ale potřeba, aby se u nás nově příchozí integrovali. Odpovědností firem i radnice je, aby se menšiny naučily nejen jazyku, ale také pravidlům, kultuře a stylu života,“ řekla místostarostka Tachova Vendula Machová na nedávném Business fóru.

„Nechci v Tachově ghetta, kam by místní kvůli cizincům odmítali chodit,“ uvedl Petr Vrána, starosta města, kde je na počet obyvatel nejvíce cizinců v Česku. „Jde nám o to, aby se firmy přihlásily ke společenské odpovědnosti. Máme tu totiž velké množství cizinců, ale nemáme na ně kontakt, takže jim nemůžeme vysvětlovat třeba to, jaká pravidla a jaké povinnosti by ve městě měli plnit. Proto potřebujeme pomoc firem, které jsou s nimi v každodenním kontaktu,“ vysvětlil Vrána.

Odliv místních za prací a příchod cizinců vytváří v kraji napětí, míní Pavel

Firmy chtějí tedy v Tachově použít jako mediátora, který by jim pomohl otupit napětí, které ve městě vzniká mezi starousedlíky a nově příchozími. Jednou z cest je podle starosty vyvracení mýtů o cizincích. Třeba takových, že kvůli cizincům ve městě výrazně vzrostla kriminalita.

„Přitom kriminalita po příchodu ukrajinských uprchlíků narostla velmi mírně a nakonec se vrátila na předcovidová čísla,“ nastínil Vrána. Na druhé straně je ale podle něj třeba otevřeně říci, že se navýšilo množství přestupků, a to zejména na úseku veřejného pořádku nebo dopravy a na tom se nějakým způsobem podílí cizinci třeba porušováním zákazu požívání alkoholu a omamných látek na veřejných prostranstvích, kde to vyhláška zakazuje.

Projekt asistentů prevence kriminality

Vrána mluví i o tom, že současné vedení radnice, které se po posledních volbách úplně obměnilo, bylo první, jež s nadsázkou řečeno kouslo do kyselého jablka a otázku cizinců, která ve městě existuje léta, otevřelo.

„Problematika se na této úrovni neřešila, my jsme problém identifikovali, kvantifikovali. Udělali jsme to z toho důvodu, že naši spoluobčané by měli vědět, v jaké situaci se nacházíme, čím je způsobená. Dáváme jim informace, jaké podnikáme kroky, aby se situace zlepšila,“ popsal starosta, který je přesvědčen i o tom, že část nákladů na integraci cizinců, kam patří nárůst míst ve školách, ve školkách či tlak na trh s byty, musí zafinancovat stát.

„Proto na Business fóru v Tachově byli i zástupci ministerstva vnitra a ministerstva pro místní rozvoj, nedávno jsme o této problematice jednali přímo v Tachově i s prezidentem republiky,“ říká starosta.

První podporou od státu bylo loňské získání dotace na projekt asistentů prevence kriminality, který spolufinancuje ministerstvo vnitra. „Díky těmto pomocníkům městské policie je v ulicích vidět víc uniforem, což má vliv na rychlou reakci při řešení různých přestupků,“ uvedl starosta.

Pomáhají ale i firmy. V mateřských školách přispívají na obědy, podílejí se na organizaci městských slavností, jeden z velkých podniků pomůže s nedostatkem míst pro předškoláky tím, že postaví mateřskou školu se zhruba 40 místy, další chystá výstavbu bytů nejen pro zaměstnance.

Cizince vzdělávat i v oblasti třídění odpadu

Markéta Fišarová z Mezinárodní organizace pro migraci, která s městem na projektu integrace cizinců spolupracuje, uvedla, že se jedná o komunity, které bývají nedůvěřivé vůči státní správě, a například byrokracie, s níž se setkávají u nás, nakonec může rozhodnout o jejich budoucím životě a začlenění se do společnosti v Česku. Pro komunikaci s cizinci radnice zvolila českou komunikační platformu Munipolis, protože algoritmy sociálních sítích Facebook a TikTok podle ní často preferují radikální obsah.

Potřební i zatracovaní. Cizinci v Tachově tvoří téměř polovinu obyvatel

Munipolis posílá od loňska obyvatelům do mobilů informace o dění ve městě. „Městu a občanům umožní soustředit se přesně na témata, která potřebují. Důvěru a kvalitu obsahu zajistí spolupráce s komunitními influencery, příslušníky menšin, kteří chtějí a mohou ovlivnit znalosti a přístup svých krajanů,“ řekl radní Matouš Horáček.

Noví obyvatelé města se podle něj seznámí s nabídkou jazykových kurzů, město s nimi bude pravidelně komunikovat o právních tématech a bude je vzdělávat v oblastech, s nimiž měli problémy - třeba třídění odpadu a placení místních poplatků. „Komunikace města se soustředí i na boj s hoaxy a dezinformacemi, které se i v komunitách často objevují,“ dodal radní. „Vším, co děláme, chceme předejít tomu, co se děje v zemích, kde se integrace naprosto nezvládla. Není to jen Anglie a Francie, ale i Německo, kde se integrace také úplně nedaří,“ dodal starosta.