iDNES.cz

Z melioračních rour zpátky na povrch, šumavská voda se vrací do krajiny

  8:32
Rozlehlá území Národního parku Šumava se vzpamatovávají ze zásahů a snah změnit zdejší přírodní podmínky především v minulém století. Některé potoky se přitom vracejí z podzemních potrubí znovu na povrch. Obnova přirozených poměrů nabrala v posledních dvou letech výrazně vyšší tempo, protože se rozjel projekt zaměřený na obnovu mokřadů, který dotuje EU.

Na Šumavě se potoky vracejí z melioračních rour na povrch. Loni se podařilo obnovit 720 hektarů mokřadů. | foto: Národní park Šumava

Už řadu let správci parku i aktivisté na Šumavě pomáhají se zadržováním vody v krajině a likvidují odvodňovací systémy, které měly umožnit větší hospodářské využití unikátní přírodní oblasti. 

Loni se v rámci projektu Life for Mires – Život pro mokřady po dvou sezonách revitalizace podařilo obnovit více než 720 hektarů mokřadů, k nimž patří luční i lesní prameniště, rašelinné lesy a louky nebo nivy malých potoků. Při tom se vodu do krajiny podařilo vrátit například tím, že bylo zablokováno téměř sto kilometrů odvodňovacích kanálů a na téměř 17 kilometrech se podařilo v minulosti napřímené potoky vrátit do jejich přirozených tras.

Na změnách se podíleli nezanedbatelnou měrou dobrovolníci. Loňských Dnů pro rašeliniště se zúčastnilo 339 lidí. Další akce pro dobrovolníky správci parku plánují v rámci letošního Roku mokřadů.

V letech 2020 a 2021 se projekt soustředil na obnovu pramenišť. „Poprvé jsme začali ve větší míře uvolňovat potoky z drenážního potrubí a vracet je zpátky na povrch,“ uvedl mluvčí správy parku Jan Dvořák. 

V posledních dvou letech projektu se již podařilo obnovit mokřady na ploše sedmi set hektarů. To zhruba odpovídá ploše mokřadů obnovených před začátkem projektu za dobu dvaceti roků.

V posledních dvou letech se podstatná část revitalizace odehrála v oblasti Prášil. „Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky Křemelné poblíž bývalé osady Skelná. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány a voda byla vrácena zpátky na povrch. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ sdělila garantka projektu Iva Bufková ze správy parku. 

Obnova mokřadů na Šumavě

Podle ní se obnova pramenišť stává ikonou šumavských revitalizací. Každý rok je jich obnoveno kolem šesti. Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou strukturou na cestě vody krajinou.

Před revitalizací byly některé lokality uměle vysušené do takové míry, že na vodu bylo možné narazit až metr nebo i hlouběji pod povrchem. Zrušením drenážní sítě se podzemní voda vrací k povrchu a půda se nasytí podobně jako před odvodněním.

„Objemy nově akumulované vody počítáme na základě dat měřených přímo v terénu. Objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech je obrovský. Můžeme říci, že ke konci projektu se bude jednat o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš Linhart ze správy parku.

Obnovené potoky mají příznivý vliv na své okolí, kde se rychle objevují ptáci, obojživelníci a další živočichové. „V meandru revitalizovaného potoka pod obcí Pěkná jsme umístili fotopast, která zachytila na Šumavě velmi vzácného chřástala vodního. Revitalizované mokřady rovněž obsazuje dnes pomalu mizející bekasina otavní. Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha,“ konstatoval Linhart.

Letos se v rámci projektu Life for Mires, tedy Život pro mokřady, plánuje obnova dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, jako jsou například Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových Lad.

Obnovené mokřady vrátily do šumavské půdy vodu (3. 9. 2021)

5. září 2021

zpět na článek