Jedná se o necelé tři kilometry dlouhou stezku od proslulé hájenky Březník u Modravy k hranicím s Německem. Přechod vybudoval už Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně vzácného a ohroženého tetřeva hlušce, který je extrémně citlivý na rušení.
Nyní to vypadá, že by přechod mohl být znovu turistům za určitých podmínek zpřístupněn.
O nich rozhodoval odbor Státní správy Národního parku Šumava (NP).
„Otázku zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup řešila většina ředitelů Správy NP Šumava. Všechny snahy však skončily fiaskem a následným doporučením zpracovat hodnocení vlivu na ochranu přírody, tzv. EIA, což ředitel Pavel Hubený udělal,“ vysvětlil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
 |
„Jiná šance, než si nechat zpracovat EIA nebyl. Verdikt však zněl, že cesta k Modrému sloupu bude mít významný negativní vliv na tetřeva hlušce, proto není možné ji otevřít. Ovšem dále hodnotitelé uvedli, že pokud Správa NP Šumava navrhne dostatečná kompenzační opatření, která by nezhoršovala vývoj populace tetřeva na Šumavě, a tato opatření budou schválena, je možné o otevření cesty v omezeném režimu uvažovat,“ uvedl ředitel Hubený s tím, že má konečně jasno, za jakých podmínek je hraniční přechod z české strany možné zpřístupnit veřejnosti.
Jedním z opatření je zvětšení klidového území o 3 381 hektarů v oblasti kolem Poledníku, které se ale nedotkne existence stávajících turistických cest a cyklotras.
Dalším opatřením bylo zpřístupnění Luzenského údolí k Modrému sloupu pouze v době od 15. července do 15. listopadu a to v denní dobu od 10 do 17 hodin bez možnosti vstupu se psy a jízdy na kolech.
Hlavní podmínka - 735 jedinců tetřeva
„Jednou z těch nejzásadnějších podmínek je dostatečná velikost šumavské populace tetřeva hlušce a prokazatelné zachování nebo zlepšení velikosti jeho populace. Modrý sloup bude tedy možné zpřístupnit, pokud se potvrdí existence více než 735 jedinců tetřeva na území NP Šumava a Bavorský les,“ upozornil ředitel.
Ten výše zmíněnou podmínku považuje za zcela logickou. „Číslo 735 totiž vychází z posledního monitoringu tetřeva, který probíhal v letech 2016 až 2018. Tehdy bylo potvrzeno 605 jedinců s tím, že odchylka výpočtu modelu je 130 jedinců. I 735 jedinců tetřeva hlušce je tedy hodnotou maximálního odhadu současné populace. Pokud tedy další monitoring tetřeví populace prokáže tento počet, je jisté, že šumavská populace má pozitivní vývoj a bude možné zpřístupnit Modrý sloup,“ vysvětluje Hubený.
Hrabavého ptáka začnou monitorovat přes letošní zimu a výsledky by měly být známy v průběhu roku 2023.
Další podmínkou zpřístupnění je vyhlášení klidových území pro ochranu tetřeva hlušce tak, jak jsou navrženy a projednávány už od roku 2019.
„To je podmínka, se kterou jsem osobně počítal. Projednávání klidových území a možnost zpřístupnění Modrého sloupu jsou totiž spojené nádoby. A protože už je znám výsledek stanovení kompenzačních opatření k Modrému sloupu, nic nebrání dokončit projednávání klidových území v Radě NP Šumava už letos na podzim,“ plánuje ředitel.
Radost z toho, že by se cesta mohla po letech sporů konečně otevřít veřejnosti, by měla zajisté šumavská legenda Emil Kintzl, který léta bojoval o zpřístupnění Šumavy turistům a za rozumnou ochranu přírody.