„Základem je, aby rostliny nevysemenily,“ vysvětlila Markéta Kašparová.
Připomíná, že největším problémem je v CHKO lupina mnoholistá a v severní části CHKO je to bolševník velkolepý. Odborníci Národního parku (NP) Šumava, kteří se lupiny snaží dlouhodobě zbavit, tvrdí, že bez spolupráce s obcemi, vlastníky pozemků i návštěvníky parku není boj proti lupině, nápadně pěknému a rozpínajícímu se druhu, který lidé pěstují i na zahradách, možný.
„Kdybychom s intenzivnějšími zásahy proti lupině nezačali zhruba před deseti lety, potýkali bychom se s velkými problémy,“ říká krajinná ekoložka Správy NP Šumava Daniela Steinbachová.
Kytky několikrát posekat až u země
Po mnohaletých zkušenostech se podle ní ukazuje, že účinnou strategií proti jejímu šíření je opakovaná seč křovinořezem u země. Včetně všeho listoví tak, aby nejen neodkvetla a nevysemenila se, ale také aby dostaly šanci vyklíčit či odnožit ostatní rostliny.
Tím postupně zatáhnou travní drn a lupinu mezi sebe nepustí. Vhodné je posekat ji ve fázi počátečního kvetení, kdy je v největší síle, a pak ještě dvakrát. „Na podzim už sice nenakvete, ale tímto zásahem zbrzdíme její růst další rok na jaře a dáme tak šanci ostatním rostlinám. Posečenou biomasu je nutné ekologicky zlikvidovat, tedy odvézt do certifikované kompostárny nebo bioplynové stanice,“ vysvětluje postup likvidace Steinbachová.
Lupina škodí nejen tím, že brzy na jaře vytváří velkou listovou plochu svého trsu, čímž zastiňuje okolní vegetaci, a potlačuje tak klíčení ostatním rostlinám, ale škodí také tím, že váže vzdušný dusík prostřednictvím rhizobiálních bakterií na svých kořenech, čímž pak obohacuje půdu o živiny. V dlouhodobém měřítku pak tímto mění své půdní prostředí a stanoviště na živinově bohatší. I kvůli tomu pak ostatní druhy v okolí mizejí.
Začala se šířit před sto lety
Lupina mnoholistá se na Šumavě začala šířit už v meziválečných letech, kdy si ji do svých zahrádek vysazovali tehdejší obyvatelé. Dlouho její populace stagnovala, ale před zhruba patnácti lety se začala hojně rozšiřovat.
Důvodů může být několik, od dostatečné adaptace na klimatické podmínky Šumavy až po stavební rozvoj, který je na Šumavě patrný právě posledních dvacet let.
„V prostoru podél silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou nikdy lupina nebyla, ale poté, co se v tomto úseku postavila cyklostezka, monitorujeme lupinu na třech místech. Podobné je to u Hraběcího mostu přes Roklanský potok za Modravou, který se rekonstruoval zhruba před 15 lety. Od té doby tam bojujeme s lupinou. Úplně stejný příběh se odehrává po výstavbě lávky na Černém Kříži. Lupina se do volné přírody dostává také ze zahrádek, kde ji lidé pěstují jako okrasnou rostlinu. Tak se nám rozšířila například na Dobré na louky pod obcí nebo do okolí Srní či Kvildy,“ popisuje Steinbachová.
Mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák dodává, že bez odpovědného přístupu obcí i soukromých vlastníků pozemků, kde se lupina vyskytuje, je boj s touto přírodní hrozbou marný.
20 až 30 tisíc semen v jedné rostlině
Lupina je podle Kašparové největším problémem i v CHKO Český les, v jeho severní části kolem vesnic Branka a Milíře je noční můrou i bolševník velkolepý.
Co říci lidem, kteří hovoří o tom, že je škoda lupinu likvidovat, když je tak krásná? „Silným argumentem by mohlo být to, že tento invazní druh dokáže tvořit kompaktní porosty, kde je jen lupina. Pak hrozí, že na těchto místech už nic jiného nepokvete. Likviduje se naše květena, což je škoda, pro budoucí generace totiž nezachováme původní rostliny. Proto musíme bolševník či lupinu likvidovat,“ uvedla Kašparová.
Bolševník se do CHKO rozšířil z Mariánskolázeňska. Stačí totiž zatažení jedné rostliny a je velký problém, protože ta má dvacet až třicet tisíc semen, které se šíří větrem, vodou nebo zemědělskou technikou.
„Hrozí rozšíření i do jižní části CHKO, kde likvidujeme zatím jen malá ložiska. Někde jsme ho úplně zlikvidovali. Letos jsme začali podrobně mapovat výskyt v severní části, kde je bolševníku nejvíc kolem Branky a Milířů,“ popsala Kašparová. Důležité je, aby bolševník nevykvetl. K likvidaci se používají chemické postřiky, první v květnu a po nějaké době se zásah opakuje. Kde jsou zdroje vody nebo se tam ekologicky hospodaří a postřik není možný, se malé rostliny vyrýpávají a ty velké se opakovaně kosí.
Problém podle Kašparové musí řešit ministerstva zemědělství a životního prostředí. Základem je, aby zemědělci měli zákonnou povinnost začít sekat předtím, než lupina vysemení. Stává se totiž to, že louky sekají až v době, kdy má lupina vytvořená semena.
Podél potoků se v CHKO Český les šíří i růžově kvetoucí, také na pohled krásná rostlina netýkavka žláznatá, která se rozšířila ze zahrádek z Německa. Malá černá semena rafinovaně vystřelí až sedm metrů daleko. I ji ochranáři likvidují.
