Těžaři se kvůli zlatu zase zajímají o hlušinu u Rabí. Na Šumavě panují obavy

  9:50
Obavy z toho, že se znovu rozjíždí snahy prosadit těžbu zlata v oblasti Kašperských Hor na Šumavě, vyvolal zájem zástupců státního podniku DIAMO o získání hornin v bývalém lomu u Rabí. Tam totiž skončily tuny materiálu, když si v devadesátých letech těžaři u Kašperských Hor dělali průzkum, aby věděli, jak to se zlatem pod zemí vypadá. Dnes je odhadováno, že ho tam může být kolem 120 tun.

Státní zámek DIAMO má zájem o získání hornin v bývalém lomu nedaleko šumavského Rabí. | foto: Město Rabí

Horniny v lomu u Rabí mohou být pro těžaře zajímavé proto, aby si vyzkoušeli metody, jak rozptýlené zlato z materiálu získat. A starosta Rabí Miroslav Kraucher zájem zástupců podniku DIAMO považuje za možný další počátek snahy otevřít cestu k těžbě v oblasti Kašperských Hor. Jejich starosta Jan Voldřich to vnímá úplně stejně.

„Můžeme vyloučit plánování těžby ložiska Kašperské Hory prostřednictvím DIAMO,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí podniku Hana Volfová.

Těžaři se pokusili získat povolení k průzkumům ložisek naposledy před více než dvěma roky. Ministerstvo životního prostředí to ale v roce 2024 odmítlo. Ve zdůvodnění bylo uvedeno, že těžba by byla v rozporu se zásadami ochrany životního prostředí i veřejným zájmem.

Těžaři opět chtějí šumavský „zlatý poklad“. Místní věřili, že už bude klid

Proti plánům na obnovení těžby v lokalitě dlouhodobě vystupují zástupci šumavských obcí, ochránci přírody i představitelé Plzeňského kraje. Zdůrazňují možné negativní dopady případné těžby na region.

Starosta Rabí Miroslav Kraucher prohlásil, že zástupci DIAMO při setkání na konci loňského roku oznámili, že budou v novém řízení usilovat o to, aby získali část horniny v bývalém lomu. Podle starosty o to měli zájem už dříve. „DIAMO po nějaké přestávce přišlo s tím, že o to dál bude usilovat,“ řekl.

Podle starosty město chce, aby materiál v lomu zůstal. Zásadním důvodem pro tento postoj je obava, že materiál z lomu bude podrobený zkoumání, jakým způsobem z něho zlato dostat a jak by se mohlo těžit u Kašperských Hor například bez použití metody louhování kyanidem. „Materiál, který je v lomu, je reprezentativní vzorek toho, co je pod Kašperskými Horami,“ uvedl Miroslav Kraucher.

Zastupitelé Plzeňského kraje odmítli průzkum zlatonosných ložisek na Šumavě

Tvrdí, že hornina leží v lomu od roku 1993, kdy těžaři dělali průzkum ve štole Naděje v Amálině údolí. Průzkum tam začal v roce 1982 a trval do roku 1996, kdy byl zakázán. „Polovina toho, co tam vyrubali, skončila v lomu u Rabí,“ konstatoval. Má jít o celkem 17 tisíc tun hlušiny ze štoly Naděje.

Mluvčí podniku DIAMO Hana Volfová zdůrazňuje, že materiál v lomu je část výhradního ložiska Kašperské Hory, které vlastní stát. Tvrdí, že v bývalém lomu Rabí jsou deponovány zásoby rudy, které jsou významné v evropském měřítku obsahem wolframu a zlata.

Podle Volfové chce DIAMO ověřit obsah wolframu a zlata. „V případě, že se potvrdí zvýšené obsahy zlata a wolframu, navrhnou v laboratořích DIAMO bezpečnou technologii získávání wolframu a zlata bez využití zakázaného kyanidu,“ uvedla.

DIAMO chce také ověřit obsah nežádoucího arsenu v uloženém materiálu a jeho samovolné loužení do okolního prostředí. Pokud by se potvrdilo samovolné loužení arsenu do okolního prostředí, bude DIAMO navrhovat přemístění do bezpečných a kontrolovaných prostor.

K tomu, aby mohl podnik své záměry uskutečnit, musí získat souhlas ministerstva životního prostředí, které by opravňovalo DIAMO provádět průzkumné práce. „Názor dotčených obcí je pro nás důležitým vodítkem pro plánování průzkumných prací,“ konstatovala.

Volfová tvrdí, že DIAMO s ohledem na citlivou pozici dotčených obcí připravuje žádost o stanovení průzkumného území s návrhy prací, které budou výhodné jak pro stát, tak pro místní obyvatele.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz