„V povodí Berounky se měsíční průtoky pohybují pod průměrem, konkrétně mezi 25 až 60 procenty dlouhodobého červencového průměru. Tato situace je setrvalá a poslední srážky ji nijak výrazně nezměnily,“ uvedl Jan Bláha z dispečinku Povodí Vltavy v Plzni.

Nejhorší situace je podle něj na řece Střele, kde je průtok velmi malý, ale kdyby nebyl dotován vodním dílem Žlutice, byla by situace mnohem horší. „Opatření obecné povahy o zákazu odběru vody z řeky je vydané na řece Střele nad vodním dílem Žlutice v Karlovarském kraji,“ upozornil Bláha.

Podle něj by se lidé i na jiných místech, kde vodoprávní úřady o zákazu nerozhodly, měli v současnosti při odběrech vody z řek a potoků chovat maximálně hospodárně.

Zima chudá na sníh

Bláha připomněl, že nízké průtoky na tocích v povodí Berounky byly patrné už v červnu, květnu a částečně i v dubnu. Hlavním důvodem je zima chudá na sníh, což znamenalo nedostatek vody z tajícího sněhu, a k tomu se přidalo i jarní sucho. „Navíc vegetace spotřebovává velké množství vody výparem,“ dodal Bláha.

Ani silné lokální bouřky situaci výrazně nezlepší. „Bouřky bývají většinou lokálního charakteru, takže ovlivní jen jednu řeku nebo potok. Nevýhodou je, že voda po těchto bouřkách rychle odteče po povrchu a nemá dlouhodobější efekt,“ vysvětlil Bláha.

Zásobní prostory vodních děl se podařilo napustit a tato voda se nyní využívá k dotaci průtoků pod vodními díly. „Bez vodních děl by situace byla samozřejmě horší,“ konstatoval Bláha. Příkladem je přehrada Hracholusky na Mži, kde je nastaven minimální možný průtok 2,2 až 2,5 metru krychlového za vteřinu, aby byly zajištěny odběry vody pro firmy, jako je Plzeňská teplárenská či Plzeňský Prazdroj.

Denně zmizí čtyři centimetry

Naplněnost zásobního prostoru Hracholusek je aktuálně 78 procent. Povinný odtok z přehrady však způsobuje denní pokles hladiny o čtyři centimetry. Hladina bude klesat, dokud nezačne vydatněji pršet a vodohospodáři nebudou moci vodu opět zachytit. „Srážky se v příštích dnech očekávají, ale musely by být výrazně vydatnější a trvalejší, aby ovlivnily průtoky vodních toků,“ doplnil Bláha.

Na otázku, zda je letošní sucho extrémnější než v jiných letech, Bláha odpověděl, že sucho je definováno jako dlouhodobý jev, trvající i několik ročních období. Proto je nutné počkat, než bude možné letošní rok srovnat s jinými suchými roky.

„Největší sucho bylo v roce 2015 a 2018. Letošní rok také není příznivý, ale pokud například na podzim začne hodně pršet a bude to trvat dlouho, ve finále může být rok průměrný,“ poznamenal Bláha.

Domažlicko se dostalo do kategorie těžkého poškození suchem

Projekt Intersucho odhaduje dopady sucha na výnos hlavních plodin za poslední tři měsíce. V Plzeňském kraji je na tom nejhůře okres Domažlice, který se dostal do kategorie těžké poškození suchem se ztrátou výnosu 30 až 40 procent. Takových okresů je v Česku jen pět, přičemž hůře je na tom pouze okres Most, kde Intersucho hlásí extrémní poškození suchem s odhadovanou ztrátou výnosu nad 40 procent.

Intersucho také hodnotí relativní nasycení půdy za poslední tři měsíce v půdním profilu do jednoho metru. Výrazné sucho je hlášeno v severní části okresu Klatovy v okolí Plánice. Jedná se o třetí nejhorší míru sucha na sedmibodové škále. Třetina kraje je na tom o stupeň lépe, tedy ve středu sedmistupňové škály, což je takzvané mírné sucho. Zbytek kraje je na tom ještě o stupeň lépe, většina kraje je tedy zařazena do kategorie počínající sucho.

Vzhledem k tomu, že globální oteplování přináší hlavně extrémy, Bláha připomněl loňské zářijové povodně, které postihly hlavně Moravu, zatímco Plzeňský kraj byl ušetřen. Ujistil, že vodní díla jsou připravena na zachycování povodňových vln. „Pro povodně má každé vodní dílo vyhrazen retenční prostor, který slouží k zachycování povodňových vln, a ten je nyní prázdný,“ popsal Bláha.