„Osevní plochy řepky se v Plzeňském kraji zvýšily z 29 tisíc hektarů v roce 1995 na 32 tisíc v roce 2017. Vzhledem k tomu, že došlo ke zmenšování celkové osevní plochy, podíl řepky se výrazně zvýšil,“ uvedl ředitel plzeňské pobočky Českého statistického úřadu Miloslav Chlad.
Zatímco v roce 1995 byl podíl řepky v kraji zhruba 19 procent, loni už to bylo kolem 31 procenta. V roce 1994 byly totiž osevní plochy všech plodin 148 111 hektarů, do roku 2017 se ale snížily na 103 775 hektarů.
Na to, že Česko má v péči o krajinu obrovský skluz, upozornil i mluvčí ekologické organizace hnutí Duha Jan Piňos.
„Je to jedna z příčin, proč je krajina a vodní režim v ní v tak špatném stavu. Máme totiž málo zeleně ve volné krajině, napřímily se vodní toky. Od války se tu zkrátily řeky a potoky o desítky tisíc kilometrů, v tom jsou započítané třeba zmeliorované drobné potůčky. Jen výjimečně se zrevitalizuje nějaký zpět,“ vysvětlil Piňos.
Připomněl, že pro oblasti v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, což je 13 procent plochy Česka, má ministerstvo životního prostředí program péče o krajinu a program revitalizace říčních sítí.
„Sázejí se aleje kolem cest, vytváří se remízy, ale jde to strašně pomalu, protože peněz není dost,“ konstatoval Piňos.
Ten považuje za absurdní, že ministerstvo životního prostředí podporuje s pomocí krajinotvorných programů zeleň rozptýlenou v krajině, zatímco ministerstvo zemědělství naopak motivuje vlastníky a nájemce zemědělských pozemků dotacemi proplácenými za sečení luk neboli trvalých travních porostů k ničení remízů.
Vedle pěstování plodin se musí chovat také hospodářská zvířata
„Když zemědělci vykážou více pozemků trvalých travních porostů, dostanou větší dotace, hodnotí se to pomocí leteckých snímků. Někteří zemědělci tedy ničí rozptýlenou zeleň,“ sdělil Piňos.
Ten prý sám zažil případ, kdy obec povolila ničení remízů. „Zmizelo 120 metrů remízů širokých zhruba tři metry,“ podotkl Piňos, podle kterého je velká nevzdělanost i na straně některých obcí, které na kácení remízů větších než 50 čtverečních metrů musejí vydat souhlas. Piňos připomněl i to, že v Česku je největší velikost lánů v Evropě.
Ředitel společnosti Osecká zemědělská a předseda Krajské Agrární komory Plzeň Jaroslav Šíma uznává, že plochy lánů se budou muset zmenšovat, ale podle něj to nevyřeší ten základní problém, tedy že se vedle pěstování plodin musí chovat také zvířata, například krávy, aby do půdy šla organická hmota.
„Zvířata jsou základ, z těch jde hnůj nebo kejda, to nutné k tomu, aby půda byla úrodnější a docházelo k zasakování vody při větších deštích. Musíme změnit styl dotací, které se tu dvacet let praktikují a kdy se podporují zemědělci, kteří nemají zvířata,“ poznamenal Šíma.
Chovatelé zvířat, kteří se snažili udržet stavy, na tom podle něj byli dvacet let ze všech zemědělců finančně nejhůře a čas od času měli ztrátu kvůli nízkým cenám masa či mléka.
„Někdo to vydržel, někdo se zvířat zbavil a řekl si, já to nemám zapotřebí a budu mít jen pole, na které dostanu dotace na hektar,“ řekl Šíma.
Pozemkové úpravy nic nevyřešily, tvrdí starosta Němčovic
I starosta Němčovic a předseda pracovní skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv Karel Ferschmann situaci vidí skepticky. „Nezlepšilo se skoro vůbec nic,“ shrnul. Ke zlepšení měly vést takzvané komplexní pozemkové úpravy, které měly zajistit, že se v krajině zpřístupní pozemky vlastníků.
„Mezi poli se vytyčily polní cesty, měly sloužit k tomu, aby se vlastníci dostali ke svým pozemkům a měli možnost je pronajmout tomu, kdo jim lépe zaplatí nebo kdo se o pozemky bude lépe starat. Výsledek v okolí Němčovic je takový, že velká zemědělská společnost si pozemky od soukromníků znovu pronajala, pole zůstala vcelku, cesty, které tam jsou vedené jako polní, jsou zaorané a spolu s lány je společnost využívá k zemědělské činnosti,“ popsal Ferschmann.
„Mají na obdělávání polí velké mašiny a malé pozemky by pro ně byly ekonomicky nezajímavé,“ dodal starosta. Problémem podle něj je, že za minulého režimu došlo k zpřetrhání vlastnických vazeb.
„Pozemky po roce 1989 zdědili ti, kteří nikdy v Němčovicích nebyli a možná ani nevědí, kde pozemky mají. Že jim tu velká zemědělská společnost pozemky systematicky ničí, že dochází k půdní erozi, zhoršuje se bonita jejich půdy je nezajímá, dostanou šest tisíc korun za hektar za rok a jsou relativně spokojení,“ sdělil Ferschmann.