Rozsudek není pravomocný, všechny strany si ponechaly lhůty na odvolání.

Za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti hrozily obžalovaným až čtyřleté tresty vězení. Ženy nebyly podle obžaloby v srpnu 2019 dostatečné opatrné při provádění pokusu v poslední den tábora v Rokycanech. Při chemickém pokusu zvaném faraonův had se zapálí směs cukru, jedlé sody a etanolu a dojde k chemické reakci, při které látka zvětšuje svůj objem a připomíná hada. Čtyřikrát se pokus povedl, pátý skončil tragédií.

„V rámci příměstského tábora, kterého se účastnilo 23 dětí, se obě obžalované domluvily, že na pěti stanovištích zopakují pokus zvaný faraonův had, a to v nedostatečném časovém odstupu. Při dolévání lihu do ohniště, kde byly zbytky faraonových hadů, došlo k prudkému vzplanutí par, což mělo za následek popálení tří dětí v těsné blízkosti,“ uvedla státní zástupkyně Ivana Dragunová s tím, že ženy nezabezpečily, aby děti přihlížely pokusu z bezpečné vzdálenosti.

Šéfová centra Martina Skočilová začátkem letošního roku u soudu nevypovídala. Řekla, že by to psychicky nezvládla. Instruktorka Lucie Skořená uvedla, že si neumí vysvětlit, jak se neštěstí stalo. „Je mi líto, že se to stalo, že se děti na táboře zranily, ale cítím se nevinná,“ řekla Skořená.

Oheň popálil dvě dívky a jednoho chlapce. Nejhůře dopadla šestiletá Natálka, kterou lékaři letecky transportovali do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze na popáleninovou kliniku. Tehdy šestiletá holčička utrpěla hluboké popáleniny 3. stupně na 43 procentech těla. Následky bude mít zřejmě do konce života.

Soud ženám neuvěřil, že zajišťovaly dostatečný odstup dětí, který samy odhadly na 1,5 až 2 metry. „Na kamerovém záznamu je patrné, že děti byly mnohem blíže, než uváděly obžalované. Na základě záznamu není pravdou ani to, že když dohořívalo, dětem neumožnily, aby se přibližovaly. Na záznamu je vidět nalévání lihu do ohně za přítomnosti dětí, ty seděly asi 30 centimetrů od místa nalévání lihu. Z toho má soud za prokázané, že obžalované si nepočínaly tak, aby předcházely škodám, jejich jednání bylo lehkovážné,“ řekl soudce Ivo Hruška.

Soud také přiznal těžce popálené dívce odškodnění téměř 2,7 milionu korun. Původně chtěla rodina 4,6 milionu, ale nakonec stáhla návrhy na zaplacení nemajetkové újmy pro další členy.

„Příčinu trestní odpovědnosti soud spatřuje v tom, že Skořená dostatečně nezkontrolovala směs a umožnila opakování pokusu. Pokud by Skořená provedla, co jí bylo dáno za úkol, aby směs řádně zkontrolovala a ta nevzplála, pak by předmětná událost vůbec nenastala. Proto soud uznal vinnou i Skořenou,“ uvedl soudce.

Advokáti požadovali zproštění obžaloby

Tresty padly přesně podle návrhu státní zástupkyně. Ta dospěla k závěru, že obžalované ženy nebyly při provádění pokusu dostatečně obezřetné. Když chemická reakce při prvním zapálení směsi nebyla dostatečná, ženy se rozhodly pokus opakovat. A to byla podle ní velká chyba. Skořená špejlí propichovala krustu, Skočilová pak na směs nalévala opět technický líh.

Skočilové státní zástupkyně navrhla podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou 3,5 roku a tříletý zákaz činnosti spojené s mimoškolní výchovou a vzdělávání dětí. U Skořené pak trest v délce 18 měsíců se zkušební dobou dvou let a dvouletý zákaz činnosti.

Advokáti obou souzených žen, které k soudu nepřišly, pro ně požadovali zproštění obžaloby, případně podmíněné tresty na spodní hranici trestní sazby, pokud soud dospěje k závěru, že se dopustily nedbalosti.

Podle advokáta Martiny Skočilové je státní zástupkyní navrhovaný trest nepřiměřený. Jeho klientka s takovým trestem původně souhlasila při sjednávání dohody o vině ještě před zahájením soudního procesu, protože nechtěla vše znovu oživovat před soudem. Zákaz činnosti by byl podle advokáta pro ni likvidační, protože je to její jediný zdroj příjmů.

Lékaři připravovali rodinu na nejhorší

Dívčina maminka u soudu už dříve popisovala, jak jí krátce před tím, než měla dceru vyzvednout, volala šéfová tábora, že se holčička popálila při chemickém pokusu a je u ní doktor. Okamžitě jela do dětského centra.

„Čekala jsem, že tam bude sedět na schodě, plakat, a bude mít třeba popálenou ručičku. Když jsem tam přijela, byly na místě všechny složky včetně vrtulníku. K dceři mě nepustili, neukázali mi ji. Doktor řekl, že je v umělém spánku, na umělé ventilaci, popálená na 40 procentech těla. Odletěli s ní. Pak nám zavolali z ARO v nemocnice na Karlově, že máme přijet. Doktor nám řekl, že je Natálka v ohrožení života, že za ní dýchá přístroj, selhaly jí plíce…,“ těžce popisovala první hodiny dívčina matka.

U dívky byli v pražské nemocnici každý den, matka se střídala u jejího lůžka na specializovaném oddělení s manželem, dívčiným otcem. Dívka podstoupila mnoho operací. Rodiče doufali, že holčička vše zvládne. Žena u soudu popisovala dívčiny dlouhodobé bolesti spojené s těžkými popáleninami a desítkami operací, množstvím transplantací kůže. Jak holčičce vůbec nefungovala jedna ruka, jak ji znovu učili chodit, jak až do dospělosti bude muset podstupovat další a další operace, co všechno ve srovnání s vrstevníky nesmí.

Proč se pokus vymkl kontrole? Po ověřovací zkoušce v laboratoři znalec z oblasti požární ochrany a zjišťování požárů Jiří Strakoš uvedl, že k zahoření lihu došlo při jeho nalévání napovrch popela. Navíc se při jeho nalévání vznítily i plyny uvnitř láhve a hořící kapalina vystříkla z lahve ven. Účinky plamene byly podle znalce až do vzdálenosti 1,7 metru od lahve.

„Pokud bychom zohlednili riziko jevu, bezpečná vzdálenost je alespoň tři metry od místa pokusu,“ řekl znalec.

Proč ale k popálení dětí došlo při opakovaném pokusu až na posledním, pátém stanovišti? Podle jeho vysvětlení v té době bylo v lahvi s lihem právě tolik kapaliny, že se uvnitř vytvořila výbušná koncentrace hořlavých par.

Opakování pokusu je nebezpečné

Problém byl podle znalce i v tom, že po prvním pokusu, kdy po nalití lihu do připravené směsi nevznikl reakcí efekt hada, jak jej všichni očekávali, nalila vedoucí po krátké době hořlavinu na směs podruhé. I když instruktorka Lucie Skořená uvedla, že před opakovaným použitím lihu několik minut po prvním hoření držely nad směsí ruku, a neohořela ani dřevěná špejle, kterou vložily do nitra směsi, podle znalce to bylo velmi rizikové.

„V laboratorních podmínkách tam byl plamen 24 minut. V 18. minutě intenzita hoření klesla na špatně viditelnou úroveň. Když se na to člověk dobře díval, občas ho viděl. Ve slunečném počasí je rozpoznání plamene ještě obtížnější,“ uvedl znalec.

Když ženy držely nad směsí ruku, nemusely cítit sálavé teplo, mohlo hořet pod povrchem. Navíc při použití špejle k ověření teploty ji mohly vložit do místa, kde byla nižší teplota, nebo tam nebyla dostatečně dlouho, takže nedošlo ani k jejímu očazení.

Advokát Martiny Skočilové v závěrečné řeči závěry znalce z oblasti požární prevence zpochybňoval. Zdůrazňoval, že ke vzplanutí podruhé nalévaného líhu podle svědeckých výpovědí nedošlo při jeho nalévání, ale až když se obžalovaná otáčela, aby láhev odložila.

Rodiny popálených dětí se přihlásily s nárokem na odškodnění. Nejvyšší nárok v řádu milionů korun uplatnila rodina nejvíc popálené dívky, zdravotní pojišťovna nárokovala 1,4 milionu. Šéfová centra rodině poslal asi 900 tisíc korun.