Město plánuje chytré řešení využívat i nadále při významných akcích nebo pro zajištění bezpečnosti letového provozu vzhledem k existenci letecké záchranné služby. Využilo technologii od firmy Dronetag.

„V rámci Slavností svobody byla vyhlášena bezletová zóna. Důvody byly zjednodušeně dva. Byly plánované přelety letounů a byly tady VIP osoby, které někdo chrání shora. Technologii jsme otestovali se souhlasem policie. Do bezletové zóny drony nesmí, ale lidé, kteří chtějí hezké záběry, leckdy úplně nekoukají na pravidla a bezpečnost,“ vysvětlil ředitel SIT Luděk Šantora.

Plzní projel rekordně velký Konvoj svobody, sledovaly ho desetitisíce lidí

Bezpečnostní opatření se týkalo především velkých událostí – Konvoje svobody nebo vzpomínkového aktu u pomníku Díky, Ameriko! spojeného s návštěvou prezidenta republiky a belgického krále.

„Naším úkolem bylo především monitorovat ploché střechy vytipovaných budov a prostor kolem vybraných objektů v blízkosti klíčového programu a streamovat dění shora bezpečnostnímu štábu. Při konvoji jsme odhalili ve vzduchu dva drony ve vyhlášené zakázané zóně a informace jsme předali veliteli štábu,“ popsal Josef Navrátil ze SIT.

Podle policejní mluvčí Michaely Raindlové se policie zabývala celkem třemi případy. „Všechny tyto případy jsme řešili v rovině přestupku. Dva případy jsme oznámili na Úřad pro civilní letectví a jeden případ jsme odložili, jelikož zařízení obsluhovala osoba mladší 15 let,“ uvedla pro ČT Raindlová.

Mluvčí Úřadu pro civilní letectví Jitka Ungerová ČT sdělila, že úřad může udělit napomenutí, pokutu, zabavení dronu nebo zákaz činnosti. Pokud úřad prokáže létání dronu nad lidmi, může se pokuta vyšplhat až na milion korun.

Plány města s inovativním řešením od Dronetag jsou velké. Chce technologie využívat nejen při velkých akcích k ochraně obyvatel, ale i pro bezpečnost leteckých záchranářů.

„Provoz ve vzdušném prostoru je v dnešní době velmi rušný a pilot vrtulníku by mohl dostávat informace o dronech kolem něj z řídící věže nebo signálem přímo uvnitř kokpitu. Dronetag chceme testovat v městském prostředí třeba napojením na bezpečnostní dispečink nebo ohlídáním kritické infrastruktury, jako jsou budovy soudů, věznice, nádraží a další. Ve spolupráci s Úřadem pro civilní letectví pak chceme vést statistiku oprávněných letů,“ uvedl Luděk Šantora.

Ustupovat agresorům se nevyplácí, řekl Pavel v Plzni. Belgický král připomněl Havla

Technologie firmy Dronetag je určena právě pro monitoring vzdušného prostoru. „Zařízení funguje spolu s aplikací tak, že dokáže detekovat dron, který aktivoval motory. V aplikaci se ukáže provozovatel dronu, sériové číslo stroje, pozice letounu i pilota. Od roku 2023 mají všichni provozovatelé zákonnou povinnost tyto údaje z dronu vysílat,“ popsal Lukáš Brchl, zakladatel společnosti Dronetag.

Drony se ve společnosti v posledních letech rozšířily. „Je to vyspělá věc za rozumné peníze a spousta lidí v tom vidí i možnost si přivydělat. Někteří přitom drony vnímají jako stroje, které vždycky udělají to, co udělat mají. Jenomže s nimi mohu také způsobit nějaký průšvih. Vím, že tyhle věci občas z nebe padají a už jsem to zažil,“ sdělil.

Drony používat s rozumem

Šantora tvrdí, že dnes už jsou pravidla pro provoz dronů zmírněná a připouštějí, že podle váhy a typu mohou letět i nad prostorem městského typu a nad určitým množstvím lidí.

Upozorňuje, že je dobré drony používat s rozumem a s ohledem na situaci v oblasti, nad kterou se pohybují. „Pokud vám spadne něco o váze dvaceti deka z dronu na hlavu, nezabije vás to. Ale průšvih může být, když to spadne třeba na čelní sklo projíždějícího auta, kde se řidič může leknout a udělá něco, co ani udělat nechtěl. Může prudce zabrzdit a někdo do jeho auta narazí nebo strhne volant a vjede na chodník, kde někoho srazí. Tohle zejména někteří mladší majitelé dronů občas nedomýšlí. Jde tedy o nějakou obecnou bezpečnost, protože provoz dronů může vyvolat reakce. Drony navíc mohou spadnout na dům a baterie dronu mohou za určité situace začít hořet,“ říká Šantora.

Zdůrazňuje, že vždycky stojí za to dbát na bezpečnost, aby případné škody byly co nejmenší: „Když zničím dron, můžu si vydělat na nový, ale když někomu ublížím, tak to už je opravdu velký průšvih.“

Bezletové zóny

Šantora proto doporučuje držet se při používání dronů přinejmenším nejzákladnějších zásad. Mezi ně počítá například ověření, zda má oblast pro použití parametry, se kterými je třeba počítat, jako je například vyhlášená bezletová zóna. Připomíná ochranné zóny u dálnic, u silnic nebo u národních parků.

„Úřad pro civilní letectví má na webu potřebné informace velmi dobře popsané i s doporučením absolvovat nějaké on-line školení. Je dobré se držet pravidel, která majitelům dronů trochu kryjí záda,“ prohlásil Luděk Šantora.

Plzní projel rekordně velký Konvoj svobody (4. 5. 2025)