iDNES.cz

Skiareály čekají na kompenzace. Přijdou pozdě, ale v přijatelné výši

  14:58
Skiareály v kraji mají za sebou sezonu, během které hostily lyžaře a snowboardisty doslova jen pár dní, ačkoli sjezdovky připravit musely. Jejich majitelé mají jen ztráty a teď čekají na kompenzace ze státního rozpočtu. Kolik středisek přežije, ukážou následující měsíce.

ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Kolik lyžařských středisek přežije, to se ukáže v květnu nebo v červnu. Teď všichni dostanou kompenzace, poplatí dluhy a až poté zjistí, jestli jim zbydou peníze na přežití,“ uvedl Jakub Juračka, prezident Asociace lanové dopravy. Ta sdružuje na 140 podnikatelských subjektů, hlavně skiareálů.

Výši kompenzací zástupci areálů z většiny považují za slušný kompromis. Upozorňují ale na nekoncepčnost státu. 

„Zatímco na německém Javoru nezasněžovali a neotevřeli, protože od vlády dostali předem sdělení, že přípravy jsou zbytečné, když to situace nedovoluje, nám vláda slibovala, že otevřeme a nakonec jsme jeli jen sedm dní. Náklady na přípravu sjezdovek, které přišly nazmar, by se nám teď hodily,“ říká spolumajitel a šéf areálu Nad nádražím a Belveder v Železné Rudě Ladislav Zísler.

Výdaje vyčíslil na jednotky milionů. Skiareál podle něj nepropustil zaměstnance a nyní je financován z rezerv z jiné činnosti. Provozovatelská firma má totiž ještě strojírenskou divizi. Areál teď čeká na peníze z kompenzačního programu COVID – SPORT III Lyžařská střediska. 

„Když se odhlédne od krkolomné registrace, je žádost o peníze jednoduchá a lehce zvládnutelná,“ hodnotí Zísler. I přesto je přesvědčený o tom, že měl stát namísto nepřehledného systému asi padesáti kompenzačních programů dát přednost jednoduchému systému, jaký používají v Rakousku či Anglii.

Kompenzace pro ski areály jsou adekvátní

Ředitel největšího lyžařského střediska na Šumavě Ski&bike Špičák Vladimír Kasík sdělil, že program považuje za dobrý kompromis.

Podle Juračky by se z programu mohlo rozdělit přes 800 milionů korun. „Bude záležet na počtu žádostí, ve čtvrtek byl poslední termín pro jejich podání,“ přiblížil prezident.

Podle něj jsou horská střediska ve srovnání s jinými jedním z nejlépe kompenzovaných sektorů. „Když to srovnám s kolegy, kteří provozují infocentra, bazény, restaurace, hotely, tak naše kompenzace jsou na rozdíl od nich adekvátní,“ sdělil.

Kompenzací by mělo být takzvané sedačkovné, což je 50 procent průměrných nákladů za poslední dva roky. „Když měl tedy areál za poslední dva roky náklady tři miliony korun, dostane maximálně 1,5 milionu. To bylo výsledkem více než měsíčního úsilí a tlaku na všechny zainteresované,“ popsal Juračka.

A kolik peněz zatím bylo podnikatelům vyplaceno? „Žádost do programu COVID – SPORT III Lyžařská střediska jsme podali a je v pořádku, máme potvrzení o tom, že peníze dostaneme do 30 dnů,“ uvedl Kasík. 

Firma prý na peníze čeká jako na smilování, činnost totiž zatím financuje z provozních úvěrů. Areál čerpá i z programu Antivirus, který kompenzuje mzdy zaměstnanců. „Loni dobře fungoval, ale nyní nemáme vyplacené peníze ani za leden, zatím jsme tedy dostali 80 tisíc korun,“ přiblížil Kasík.

Firma podle něj podala žádost i do programu Covid ubytování. „O peníze za 4. kvartál loňského máme zažádáno od ledna, zatím nikdo neví, kdy a jestli bude něco vyplaceno,“ sdělil ředitel. Zatím tedy firma s 22 stálými zaměstnanci, z nichž nikoho nepropustila, na účet dostala 80 tisíc korun.

Plánované investice odložili o rok

Podle Kasíka další zvyšování provozních úvěrů od spolupracující banky v nejbližší době nebude možné. Pokud tedy peníze od státu co nejdříve nedorazí, bude muset do svých rezerv z minulých let sáhnout spolumajitel firmy.

Areál Nad nádražím a Belveder zrušil veškeré investice, Ski&bike Špičák je odložil o rok. Patří sem třeba plánovaná stavba hotelu a restaurace přímo v areálu. „Nic ale nevzdáváme, bojujeme. Nejsem zvyklý prohrávat, už se připravujeme na příjezd bikerů v létě,“ konstatoval Kasík.

Juračka popsal, že situace většiny horských středisek bude záviset na postoji leasingových společností. „Areály totiž neúvěrují banky, ale hlavně leasingové společnosti, platíme jim vyšší úroky než v bance, ale je to obousranně výhodné. V Česku tento sektor podporují hlavně dvě leasingové společnosti. Když je špatná zima, není díky nim problém odložit o rok splácení,“ přiblížil Juračka.

Ten odhadl, že leasingové firmy úvěry navýší, protože peníze dostanou zpět jen tehdy, pokud areály pojedou dál. „Řeknou si o přiměřený úrok, což je jejich zisk, a bude to oboustranně výhodné partnerství,“ odhadl Juračka.

zpět na článek