Zabránit stavbě sjezdu ze západního okruhu Plzně chtěli někteří obyvatelé Radčic. V městské části se o vybudování sjezdu dokonce hlasovalo letos v místním referendu. Většina účastníku plebiscitu byla proti sjezdu.
Jeho kritici varovali například předtím, že v důsledku nárůstu dopravy bude kolabovat provoz na silnici, která vede přes úzký historický most u Kalikovského mlýna.
Naproti tomu zástupcům městských obvodů Křimice a Malesice se úvahy o nepostavení sjezdu u Radčic nezamlouvaly. Obávali se, že by to zhoršilo dopravní situaci v jejich částech Plzně.
O tom, že se původní plány měnit nebudou, rozhodly obavy, že by nebylo možné projekt upravit včas a zdržení by ohrozilo získání evropské dotace na stavbu.
„Dohodli jsme se, že na projektové dokumentaci nic měnit nebudeme. Přeprojektovat ji by znamenalo obrovský zásah do časového harmonogramu. A i vzhledem k dotaci na stavbu pokračujeme ve variantě se sjezdem,“ prohlásil náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář.
Náměstek primátora pro dopravu Michal Vozobule tvrdí, že v tuto chvíli není možná jiná cesta. „Pokud bychom rozhodli, že sjezd nechceme, přeprojektování by trvalo měsíce. Takové zdržení si nemůžeme dovolit, když už vypadá nadějně, že by se mohlo letos stavět,“ uvedl Vozobule.
Ten sice připouští, že i po soutěži na dodavatele stavby by teoreticky nemusel být sjezd postavený, ale považuje to za krajně nepravděpodobné.
To si myslí i starosta Radčic Rolando Arias. „Pravděpodobnost, že by sjezd nakonec nebyl, je velmi malá. Jsem samozřejmě nerad, že zřejmě bude, přestože jsem počítal i s takovou alternativou,“ reagoval.
Starosta řekl, že šance, že padne rozhodnutí pro, nebo naopak proti sjezdu byly z jeho pohledu srovnatelné. „Byli jsme přesvědčení, že je to tak padesát na padesát. Měli jsme přitom dobrý pocit z toho, jak k záležitosti přistupovalo vedení Plzně,“ sdělil.
Arias se domnívá, že svou roli při konečném rozhodování mohl sehrát tlak zástupců velkých městských obvodů. „Chtějí za každou cenu odlehčit dopravě přes město,“ konstatoval.
Zahájení stavby druhé části okruhu je plánované na listopad
Západní silniční okruh Plzně má zatím postavenou první část mezi Domažlickou ulicí a městskou částí Křimice. Ta byla hotová v roce 2014. Nyní se připravuje zahájení stavby druhé části mezi Křimicemi a Severním předměstím Plzně.
Vybudování samotného okruhu zajišťuje Plzeňský kraj a město Plzeň má na starost související stavby jako je například sjezd u Radčic.
Zahájení stavby druhé části okruhu od Křimic na Severní předměstí Plzně je zatím plánované na listopad. Dokončení potom na rok 2022.
Druhá etapa západního okruhu mezi ulicemi Křimickou a Karlovarskou bude dlouhá přibližně tři kilometry. Stát má zhruba 2,5 miliardy korun a většinu nákladů by měla pokrýt dotace.
Teprve po dokončení druhé etapy začne západní okruh fungovat jako plnohodnotná alternativa k cestě přes Plzeň. Po tom by měl odvést z města část tranzitní dopravy mezi Severním a Jižním předměstím. Ulevit by se přitom mělo především Karlovarské a Klatovské třídě.