Když se některý rybník vypustí, překvapuje mě, kolik je tam bahna...
V rybnících samozřejmě nějaké bahno být musí, jinak by rybník nebyl takzvaně úživný. Optimální je ale vrstva do 30 centimetrů. Když je tam 1,5 metru bahna, je to špatné.
Kvůli tomu, že se v rybníku zadrží méně vody?
Přesně tak, zkrátka nevejde se tam žádná voda. A když se rybník každý rok nevypustí a nevyčistí alespoň v místě loviště a kádiště, kde se při výlovu manipuluje s rybami, nedá se při výlovu použít mechanizace.
Tento problém podle některých informací v dubnu nastal v Žinkovském rybníku na Plzeňsku, kde po výlovu uhynulo velké množství ryb.
Za to ale rybáři nemohli. Zaprvé proto, že rybník byl zabahněný mnohem víc, než se předpokládalo. Hodně bahna tam bylo proto, že se zde výlov neorganizoval 15 nebo 16 let. Navíc se tam při výlovu vyskytlo 200 metrických centů obřích tolstolobiků, kteří vážili v průměru 25 kilogramů, a rybáři je museli vylovit ručně, když kvůli zabahnění nemohli použít mechanizaci. To je technický problém, se kterým si jen tak někdo neporadí.
Rybník v Žinkovech na Plzeňsku byl zabahněný více, než se čekalo. (23. 6. 2020)
Je tolstolobik problematický tím, že se jedná o nepůvodní druh?
Ano. Pochází z Asie. Podobné je to s amurem, ten se dá ale na rozdíl od tolstolobika chytit na udici. Tolstolobik se do českých rybníků dostal ještě v závěru minulého režimu, tedy ještě v době státního rybářství. Rybáři se ho naučili i uměle rozmnožovat. Jedná se totiž o ryby teplomilné, které v našich zeměpisných šířkách nedospějí natolik, aby se mohly přirozeně rozmnožit. Čas od času se pak najde nějaký nezodpovědný rybář, který vezme kbelík s plůdky o velikosti pět šest centimetrů, do nějakého rybníka je nalije a je zle. Problém je, že ryby narostou do obrovských rozměrů a může se stát to co v Žinkovech.
Když se dá použít mechanizace, tak to problém není?
Není. Mechanizace se používá, když se loví velký rybník, jako třeba Hnačov nebo Myslív. Mechanický keser pobere na jedno nabrání třeba 150 kilogramů ryb.
A to v Žinkovech nebylo možné?
Nebylo, protože v lovišti a kádišti bylo půl druhého metru bahna a nebylo tam možné umístit mechanizaci.
Proč rybáři lijí plůdky tolstolobiků do rybníků?
Někdo si koupí plůdek, což stojí pár korun, a dá si ho do svého rybníčku. Když mu naroste, nadbytečné množství nalije do rybníku. Ale stačí ho nalít do potoka nad rybníkem. Rybáři z toho radost nemají, sportovní rybáři vůbec ne, protože na udici velkého tolstolobika nechytí. Jen pro zajímavost - na udici se chytí v celé České republice jednotky kusů za rok. Může se ale stát i to, že se tolstolobici dostanou do rybníka nechtěně s násadou kapra.
Mluvil jste o nepředvídatelném množství bahna v Žinkovském rybníku. Nebylo by lepší místo stavění přehrad odbahnit rybníky, které by pak zadržely třeba třikrát víc vody než dříve?
Je to tak. Kdyby se podařilo odbahnit třeba polovinu rybníků, schopnost zadržet vodu v krajině by se zvýšila a nemuseli bychom stavět přehrady. I když já osobně proti přehradám nic nemám. Tam, kde je to účelné kvůli záchraně před povodní, mohou pomoci. Kdyby se ale provedlo komplexní odbahnění všech rybníků, stálo by to miliardy. Na to ale vlastníci rybníků peníze nemají.
Když rybářský svaz sežene dotaci, podmínkou je spoluúčast 40 až 50 procent. To je ale pro rybáře finančně likvidační, když odbahnění hektaru rybníka stojí milion a půl. Rybáři nejsou tak bohatou skupinou, aby mohli odbahnění v takovém rozsahu financovat. Navíc my jsme si do rybníků bahno z polí nenavozili. To je dáno erozí vyplývající ze stylu hospodaření na polích. Nánosy bahna v rybnících přibývaly někde desetiletí, někde i staletí.
Zlepšily by se odbahněním rybníků i hospodářské výsledky rybářů?
Mohla by se zvýšit produkce ryb. To má ale i odvrácenou stranu. Zhruba 60 procent produkce vyváží rybáři do zahraničí.
Chcete říci, že kdyby se jim zvýšila produkce, nastaly by problémy s odbytem?
Ano. Hodně ryb exportují do Polska, do Německa, Itálie, Rakouska a dalších zemí Evropy. Ale například Poláci už se ryby také naučili chovat a nyní jimi zásobují trhy, které obsazovali čeští rybáři. Odbahnění by tedy bylo důležité hlavně kvůli zadržování vody v krajině. A protože je Česko, jak se říká, střechou Evropy, odkud voda převážně odtéká, rybníky jsou ideální k jejímu zadržení. Takže zvětšení retence vody – neboli zadržení vody v krajině odbahněním rybníků – je pro naši zemi extrémně důležité.
Kdyby se rybníky odbahnily, nenastal by problém, že by se dlouho napouštěly, když vody není tolik jako dříve?
V tom problém nevidím. Třeba Klatovské rybářství nedostatek vody řeší tak, že při výlovech pouští vodu do Hracholusek asi jen ze dvou větších rybníků. Výlovy totiž provádějí tím způsobem, že začínají v dolní části rybniční soustavy, vypustí dva první rybníky, pak přepouští vodu z rybníku do rybníku. S vodou tedy hospodaří ukázkově. Provádějí to tak i proto, že rybníky potřebují mít rychle napuštěné.
Srovnal byste náklady na odbahnění se stavbami nových nádrží?
Náklady na odbahnění se zhruba rovnají nákladům na stavby. Důvodem je to, že se bahno nejen odstraní, ale musí se najít i místo, kam se uloží.
Mohlo by se bahno rozvézt po polích, která by se tím zúrodnila?
To by leckde šlo, ale občas, když se v sedimentu najdou toxické látky, to nejde. U malých půlhektarových rybníčků by se bahno dalo vyhrnout a uložit někde pod hrází, u velkých rybníků by to kvůli zničení rázu krajiny nešlo.
Kdyby vám někdo nabídl dotaci bez dofinancování, který rybník byste z vašeho rajonu k odbahnění vybral jako první?
Před Tachovem máme šestihektarový Jirský rybník v našem vlastnictví, který je zabahněný ze dvou třetin. Máme ale i dalších 17 hektarů rybníků o průměrné rozloze půl hektaru, které by si to zasloužily. V Plzeňském a Karlovarském kraji má Český rybářský svaz 55 organizací, které hospodaří na 500 hektarech chovných ploch, k tomu je třeba připočítat i tisíce hektarů rybářských revírů.