Retrojízda brázdila silnice Plzeňska. Podívejte se, jak se jezdilo za socialismu

  18:36
Felicie se staženými střechami, kdysi vysmívané velorexy, kouřící dvoutaktní trabanty nebo wartburgy, vyšperkované škodovky či v 80. letech minulého století obletovaná sierra, kterou veksláci, případně zelináři kupovali za bony v tuzexu. Zhruba stovka aut, které byly za socialismu běžné na našich silnicích, v sobotu zdolávala desítky kilometrů dlouhou trasu Plzeňskem.

Po startu na plzeňském náměstí Republiky u katedrály svatého Bartoloměje vyjížděla auta směrem na sever, aby se odpoledne po zdolání trasy, při které posádky navíc plnily rozličné úkoly, vrátila do města fotbalu a piva hezky po cimrmanovsku od jihu.

„Podívej, takového trabanta jsme měli. Moc nebrzdil, svítil taky bídně, ale nacpali jsme se do něj celá rodina i se stanem a vším vybavením na dovolenou, když jsme jezdili po republice do kempů. Když se do benzínu přidalo trochu víc oleje, občas se za námi dělal krásný modrý kouřový oblak,“ zastavil se starší muž s asi pětiletým chlapcem u jednoho z historických aut.

Kromě klasických trabantů lidé viděli i několik kabrioletů, mezi nimi zářil ten ve fialové barvě.

Retrojízda aneb V čem jsme jezdili za socialismu brázdila silnice Plzeňska. (9. srpna 2025)

S felicií z roku 1961 v netypické pastelové barvě vyjeli na retrojízdu manželé Tremlovi z Plzeňska. Auto si pořídili asi před 20 lety, jsou třetími majiteli.

Kupoval ho od vdovy. „Říkala: Zaplať pánbůh, že auto bude pryč. Dřív byly běžné pracovní soboty, s manželem jsme si domlouvali, že v neděli pojedeme i s dětmi na výlet. Připravila jsem jídlo na celý den, on v neděli vyjel z garáže a… Zase ho zavezl zpátky, protože se na obloze objevil mrak,“ vyprávěl Jan Treml, který s felicií vyrazil na retrojízdu aut vyrobených za socialismu poprvé. Byl s ní však na různých akcích v západních Čechách.

„Nikam se nejelo, děti řvaly, všechno jídlo jsem musela zase dát do ledničky. Takhle mi to popisovala. A také říkala, že když manžel umřel, vždycky nechala udělat na autě technickou, a ten, kdo tam s autem jel, s ním přijel, zamkl ho do garáže a tam čekalo na další prohlídku,“ dodal.

Zhruba před dvaceti roky tuhle felicii zahlédl na zahradě u domu v Plzni. Asi dva týdny kolem jezdil každý den. Pak si dodal odvahy a u domku zazvonil. Šel se zeptat, jestli auto náhodou není na prodej. Přišel k němu muž, který s felicií jezdil na prohlídky.

Sobotní retrojízda automobilů a motocyklů z dob socialismu trhla rekord

Tremlovi řekl, že se zeptá majitelky. Za pár dnů volal a řekl částku, za kterou je majitelka ochotna auto prodat. V garáži byl u auta ještě další chladič, náhradní přední sklo a jiné díly, jak to dříve bývalo zvykem.

„Původně k ní byla i laminátová střecha, ale ta jak se chvěje, tak se to vzadu poškodilo. Tak jezdíme se skládací plátěnou střechou,“ popsal senior, který o starém autě mluví s velkým nadšením.

I když má auto slabší motor, se dvěma karburátory je podle Jana Tremla na silnici živé. Odborníci oceňují nejen technický stav vozu, ale i to, že v naprosté většině je u téhle felicie vše původní.

„Byli jsme i ve výrobním závodě v Kvasinách, kde felicie vyráběli. Byla to akce k výročí zahájení výroby tohoto modelu. Bylo tam asi 150 aut a naše vyhodnotili jako čtvrté nejlepší, které tam tehdy přijelo. I autorádio je tu ještě zcela původní z výroby, s jakým si ho kupoval první majitelka,“ popsal Jan Treml.

VIDEO: Tatra 613 i Carevna. Plzeňskem se proháněly vozy z dob socialismu

Plzeňskou akci pořádá Veteran Car Club Plzeň, letošní jízda je jubilejní desátá. Z náměstí Republiky kromě desítek aut vyjely na trasu i čtyři historické autobusy, nákladní auta s naloženou Ladou i řada motocyklů. Posádky na trase musely plnit na kontrolních stanovištích rozličné úkoly.

Ještě před nastartováním aut tipovali, jak dlouho běžel nahý Rudolf Hrušínský nejmladší ve filmu Discopříběh přes plzeňské náměstí, na startu museli zastavit v přesně určené vzdálenosti od červeného kolíku a jeden z pořadatelů měřil metrem, o kolik se v odhadu zmýlili.

Na kontrolním stanovišti v Chrástu u Plzně příslušník v dopravácké uniformě testoval znalosti soutěžících, kteří měli určit, kolik let od sebe dělí dvě tatry 613 přistavené u kontroly. Jedna byla v klasické soudružském černém provedení, druhá ve žlutobílém provedení s modrým kulatým majákem na střeše s nápisem TAI, což byla vojenská obdoba veřejné bezpečnosti – Tanková a automobilová inspekce.

Autor: