iDNES.cz

Vědci z Plzně získali nový výpočetní tomograf k vývoji umělých jater

  15:20
Vědci a lékaři z Biomedicínského centra plzeňské lékařské fakulty dostali nový výpočetní tomograf. Pomáhá jim při vývoji umělých jater. Odborníci k xperimentům používají prasata. Za sebou mají už deset transplantací jater mezi zvířaty.

Vědci z Plzně získali nový výpočetní tomograf. Pomáhá jim při vývoji umělých jater. | foto: Biomedicínské centrum v Plzni

Jejich výzkum by mohl znamenat revoluci ve zdravotnictví. Lékaři a vědci z Biomedicínského centra plzeňské lékařské fakulty totiž vyvíjejí umělá játra. Na nový orgán chtějí použít skelet z prasečích jater. Experimenty jsou teprve na začátku, ale už se dostavují první slibné výsledky. Práci odborníkům teď usnadňuje výpočetní tomograf za 15 milionů korun.

Tým čítá desítky lidí, od chirurgů a radiologů až po IT specialisty. Pokusy provádí půl roku a mají za sebou deset transplantací jater z prasete do prasete. Sedm z nich proběhlo úspěšně.

Aby lékaři zkontrolovali, zda je orgán v pořádku, používali donedávna klasický ultrazvuk. Nově sahají po CT s nejmodernějšími technologiemi. Ačkoli je přístroj běžným vybavením tuzemských nemocnic, k vědeckým účelům slouží zatím pouze v krajské metropoli.

„Výpočetní tomograf nám poskytuje kompletní obraz těla, zobrazí všechny tkáně a můžeme vyšetřit veškeré orgány. Sledujeme především to, jak vypadají spojky cév, které jsou napojené na cévy příjemce. Díky CT jsme schopni odhalit případné komplikace. U ultrazvuku, zejména u tepen, to šlo těžko, protože jsou velmi tenké, řádově několikamilimetrové,“ vysvětlil výhody Hynek Mírka. Ten má na starosti radiologickou část výzkumu a zároveň pracuje na klinice zobrazovacích metod plzeňské fakultní nemocnice.

Nový přístroj stál 15 milionů korun

Nový přístroj stál 15 milionů korun

Experimenty provádějí odborníci na přeštických asi dvacetikilových prasatech. Po transplantaci zvíře několikrát absolvuje CT vyšetření, jedná se o první, třetí, sedmý, čtrnáctý a jednadvacátý den. „Pokud přežije tři týdny, játra vypadají normálně a laboratoř je v pořádku, můžeme říct, že se ujala,“ doplnil Mírka.

Špičkový tým techniku stále zlepšuje a sbírá důležité poznatky pro další vývoj. První výsledky by mohl představit letos na jaře. Právě pokusy na prasatech jsou předstupněm vytvoření umělých jater. Podle Václava Lišky, který působí na chirurgické klinice plzeňské fakultní nemocnice a má celý projekt na starosti, se jedná o velmi složitý proces. Lékaři nejdříve praseti játra odeberou.

„Orgán zbavíme všech buněk a zůstane nám jenom nosná konstrukce, takzvaný scaffold, který vypadá jako medúza. Tu postupně osídlíme lidskými buňkami,“ nastínil. Díky nově vyvinuté metodě se jednak zvýší počet lidí, kteří se budou moci podrobit operaci, jednak nebudou muset podstupovat imunosupresi. Zjednodušeně řečeno se jedná o léčbu, která má zabránit, aby tělo odmítlo nový orgán.

Počet transplantací jater se stále zvyšuje

V tuzemsku se transplantace jater provádějí od roku 1983. V České republice existují pouze dvě specializovaná pracoviště, a to v Praze a Brně. Podle Lišky se počet transplantací jater stále zvyšuje, loni se jednalo o více než dvě stě případů.

„Zdá se, že jde o strop. Dárců nebude dostatek, spíš jich bude ubývat. Proto se nám cesta umělých jater zdá jako dobrý směr,“ konstatoval Liška. Odhaduje, že novinka by se v praxi mohla objevit přibližně za deset až patnáct let.

Dosud nejčastějšími dárci jsou lidé, kteří mají výduť v hlavě a ta jim praskne. Ačkoli je medicína velmi pokročilá, neurochirurgové je nedokáží zachránit. Podle Lišky se už dnes běžně používá technika takzvaného splitování jater, což je rozdělení štěpu na dvě části. Ty pak pomohou hned dvěma lidem.

Náklady na projekt se vyšplhaly na přibližně 100 milionů

Doktoři k transplantaci obvykle přistupují, pokud pacientovi játra selžou. Mezi důvody patří otrava léky, chronické příčiny, jako například cirhóza, nebo rakovina jater.

Na unikátním výzkumu Biomedicínského centra spolupracují také vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Zajišťují softwarovou podporu. Jiří Křen z výzkumného centra NTIS uvedl, že vytvářejí numerické modely, které mimo jiné předpovídají, jak se jaterní tkáně budou po resekci chovat.

Na významném projektu, jehož náklady se vyšplhaly na přibližně 100 milionů korun a potrvá do příštího roku, se podílejí ještě kolegové z německé vysoké školy v Jeně.

zpět na článek