iDNES.cz

Firmy drží nad vodou Antivirus, mají ale problém sehnat nové zaměstnance

  17:38
V Plzeňském kraji v červenci jen mírně stoupla nezaměstnanost. Přispěl k tomu program Antivirus, kterým stát podporuje firmy, aby nemusely propouštět. Nízká nezaměstnanost ale netěší pracovní agentury ani firmy, které nutně potřebují nové pracovníky. Těch kvalitních je totiž právě kvůli nízké nezaměstnanosti málo a musí se přivážet ze zahraničí.

Oproti červnu se podíl nezaměstnaných v červenci zvýšil o desetinu na 3,3 procenta.

„Lidé se ptají na práci víc než dřív, ale my je hned máme kam umístit, protože přibývá i firem, které hledají zaměstnance. Zvyšuje se zájem ze strany firem, které vyrábějí pro automobilový průmysl, zvyšuje se poptávka i z oblasti skladového hospodářství, dobře si vedou a nové zaměstnance potřebují i e-shopy,“ popsala Eva Jančaříková z plzeňské pobočky personální agentury Hofmann Personal.

Podle ní stále chybějí obráběči kovů, elektrikáři, lakýrníci, skladníci, operátoři výroby.

„Poptávka po zaměstnancích je, ale není z čeho vybírat, proto se do země vozí zahraniční pracovníci,“ sdělila Jančaříková.

Situaci podle ní komplikuje fakt, že při příjezdu z některých zemí, například z Bulharska či Rumunska, je potřebný test na covid-19, což musí firma či personální agentura zaplatit. „Nejsou to totiž malé částky a některé firmy nejsou ochotné je v době krize platit,“ upřesnila personalistka.

Jančaříková je přesvědčená o tom, že zdravější by bylo, kdyby byla nezaměstnanost šest, sedm procent, protože lidé by si pak víc vážili práce.

„Kvůli nízké nezaměstnanosti lidé nemají dobrou pracovní morálku. Když se jim ve firmě nelíbí, odcházejí jinam. Stává se i to, že se ráno rozhodnou nejít do práce a firma jim to odpustí, protože lidi potřebuje. Když vezme někoho jiného, bude se chovat podobně,“ popsala Jančaříková.

To podle ní snižuje produktivitu práce firem na českém trhu. „Kdyby se nezaměstnanost zvýšila, toto by se odbouralo,“ podotkla Jančaříková.

Lidé nemají dobrou pracovní morálku

Podle ní je nelogické, aby stát stále platil firmám peníze formou programu Antivirus a tím vlastně blokoval ve firmách lidi, kteří by mohli pracovat jinde.

Jančaříková chápala stát v začátcích epidemie, že chtěl formou programu Antivirus podpořit, aby lidé v Česku nakupovali, jezdili na dovolenou, zkrátka aby tu utráceli a tím podporovali hospodářský růst, ale podle ní už v červenci nebyl Antivirus nutný. „Pro zdravý trh práce je nezaměstnanost kolem tří procent smrtící,“ sdělila.

Od spuštění programu Antivirus dosud přijal Úřad práce v Plzeňském kraji stovky žádostí o poskytnutí příspěvku z tohoto programu na náhradu mzdy.

„Se zaměstnavateli uzavřel úřad práce v tomto regionu celkem 2 464 dohod, uspokojil sto procent přijatých žádostí,“ sdělil analytik úřadu práce v Plzni Tomáš Moravec. Úřad tak vyplatil přes 776 milionů korun a podpořil 89 480 zaměstnanců.

„O podporu nejčastěji žádají zaměstnavatelé působící v oblasti strojírenství a služeb. Pokud jde o velikost, pak se nejčastěji jedná o zaměstnavatele do 25 zaměstnanců,“ upřesnil Moravec.

Zastánci programu Antivirus jsou naopak odboráři. Podle nich se díky němu předejde krachům firem. Vedoucí regionálního pracoviště odborového svazu Kovo v Plzni Ivo Kužel se přimlouvá za to, aby byl program Antivirus, který je schválený do konce srpna, prodloužen do konce roku.

Díky Antiviru firmy nekrachnou, říkají odboráři

Podle Kužela program přispěl k tomu, aby firmy přečkaly nejhorší období a zájem o něj se postupně snižuje. „Ve firmách, ve kterých v Plzeňském kraji působíme, je formou Antiviru podporováno pět, deset, někde dvacet procent zaměstnanců, přitom v dubnu a v některých firmách i v červnu to bylo i 40 procent lidí. Některé firmy měly dokonce týden, dva odstávku,“ sdělil Kužel.

Moravec odhadl, že kdyby na konci srpna program Antivirus skončil, zjistil by se reálný stav, tedy pro kolik lidí mají firmy práci.

Podle Kužela firmy ale postupně nabírají dech a prodloužení Antiviru by jim tedy pomohlo. Na otázku, jestli firmy využijí covidové krize k tomu, aby více robotizovaly výrobu s cílem omezit počet pracovníků, sdělil, že se to nedá příliš očekávat, protože firmy byly finančně oslabené a další investice kvůli tomu většina z nich neplánuje.

Firmám by ale podle něj nyní pomohlo, kdyby se digitalizovala státní správa a zjednodušila se tak administrativní zátěž.

A kolik bylo v červenci v Plzeňském kraji lidé bez práce při míře nezaměstnanosti 3,3 procenta? Bylo to 13 553 lidí, o 382 více než na konci června. Loni v červenci podíl nezaměstnaných meziměsíčně rovněž stoupl o desetinu procentního bodu na dvě procenta. Oproti červnu v kraji přibylo 979 volných pracovních míst, k dispozici jich bylo 27 672. Vyplývá to z aktuálních údajů Úřadu práce ČR.

Z celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání je 12 614 takzvaně dosažitelných, tedy těch, kteří mohou ihned nastoupit do práce. V České republice se v červenci zvýšil podíl nezaměstnaných z červnových 3,7 procenta na 3,8 procenta. Plzeňský kraj se tak drží pod republikovým průměrem. Má stejnou nezaměstnanost jako Středočeský kraj, lépe je na tom dalších šest regionů.

zpět na článek