„Sami pacienti o screeningových programech většinou nevědí, záleží tedy na tom, zda je na vyšetření pošle praktický lékař,“ říká mluvčí Nemocnic Plzeňského kraje Jiří Kokoška. Krajské nemocnice chystají v tomto směru informační kampaň.
Od začátku roku mohou pacienti využít programu zjišťování aneurysmatu břišní aorty, tedy nafukování tepny, které může vést až k protržení. Primářka radiodiagnostického oddělení Rokycanské nemocnice Gabriela Šleisová uvedla, že praktičtí lékaři z Rokycanska jsou informováni a přistoupili k tomu zodpovědně. „V poslední době proto vyšetříme pravidelně kolem deseti pacientů týdně. Pozitivní nález jsme zatím neměli, jen hraniční, kdy jsme pacienta odeslali na další specializovaná vyšetření,“ sdělila.
Rakoviny je v Plzni a okolí víc než jinde, nadějí je biologická léčba |
„Pacienti sami o screeningu nevědí, takže ho sami ani nevyžadují. Když ale přijde na preventivní vyšetření někdo z rizikové skupiny, tedy muž 65 až 67 let, tak mu o možnosti řeknu a na vyšetření ho pošlu. Většina tam skutečně zajde,“ sdělila praktická lékařka z Rokycanské nemocnice Martina Míchalová.
V Domažlické nemocnici od začátku roku vyšetřili 18 pacientů. „Jsou převážně z ordinace jednoho praktického lékaře. Je to pořád ještě novinka, takže o tom zatím ti ostatní možná úplně nevědí. Myslím, že se to teprve rozběhne. Je to určitě prospěšné vyšetření, i když jsme naštěstí zatím pozitivní nález neměli,“ přiblížila primářka radiodiagnostického oddělení Marcela Podolcová.
Při prasknutí aorty 90 procent pacientů zemře
Jak uvedl přednosta Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice v Plzni (FN) Jiří Ferda, důležité je připomínat, že když k prasknutí aorty dojde, 90 procent lidí zemře. „Když se ale aneurysma odhalí včas, je možný preventivní zásah,“ nastínil.
Provádí se ultrazvukové vyšetření břicha, jedná se tedy o rychlé a levné vyšetření zaměřené jen na břišní aortu. „Tepna se dá se připodobnit k balonku, který se během života nafukuje, tlak krve způsobí, že stěna praskne, a může dojít k rychlému vykrvácení,“ popsal přednosta. Po vyšetření může následovat chirurgický zákrok, kdy se do tepny vpraví stent, který stěnu tepny vyztuží. Ten se dá zavést i kardiovaskulární cestou.
Fakt, proč se aneurysma zjišťuje jen u mužů, je dán tím, že u žen se nevyskytuje tak často. „Třeba onemocnění štítné žlázy je naopak častější u žen, aneurysma je častější u mužů,“ poznamenal Ferda.
Screeningový program časného záchytu karcinomu plic je určený pro současné i bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let. Největší problém karcinomu plic je podle Ferdy v tom, že se ve většině případů zachytí pozdě, a pacient už tedy nemá šanci na vyléčení. Nádor je totiž buď tak rozsáhlý, nebo už má metastázy. „Proto je dobře, že se před zhruba třemi lety program zavedl,“ říká Ferda.
Program podle něj přinesl záchyt nádorů v časném, to znamená operabilním stádiu, kdy léčba může ještě pacienta zachránit a léčení není tak nákladné. „Dnes se klade velký důraz na prevenci, protože může ušetřit hodně prostředků z balíku vynakládaných prostředků. Škoda, že zájemců o vyšetření nepřichází ještě víc,“ posteskl si Ferda.
Na screening rakoviny prsu přijde ročně do FN Plzeň 17 tisíc žen
Třeba dlouhotrvající screening rakoviny prsu přiláká do FN ročně na 17 tisíc žen. „V případě screeningu karcinomu plic týdně vyšetřujeme tak 20 až 25 pacientů, tedy kolem 1200 pacientů za rok,“ poznamenal Ferda.
Program časného záchytu karcinomu prostaty v České republice probíhá od začátku roku 2024, podobně jako u programu záchytu karcinomu plic se na jeho přípravě podíleli pracovníci z FN Plzeň. Program je založen na vyšetřování hladiny prostatického specifického antigenu – PSA – v krvi.
„Pokud mají muži vyšší hladinu, provádí se vyšetření magnetickou rezonancí. FN Plzeň je v celorepublikovém měřítku pracovištěm s největším počtem prováděných screeningových magnetických rezonancí prostaty. Loni jich bylo provedeno více než 250,“ dodal přednosta Ferda.
