V soudním sporu mezi Nýřany a Přehýšovem šlo o území Větrná jáma a Dioss o rozloze několika set hektarů, které se nachází na půli cesty mezi oběma obcemi.

„Na stole je otázka, zda se bude území Diossu po převodu pod Přehýšov rozrůstat o další haly. Kdyby zůstalo pod Nýřany, určitě bychom neschválili, aby se zde další haly stavěly, což majitel Diossu dobře věděl,“ sdělila starostka Nýřan Pavlína Caisová. Město totiž v agenturních pracovnících vidí nebezpečí zvýšení kriminality.

I když se podle ní zdá, že v katastru Nýřan je hodně výrobních hal, není tomu tak. Většina z nich totiž patří pod okolní malé obce. „Tyto obce okolo nás haly houfně povolují,“ nastínila Caisová.

Ani za koblihy. Obyvatelé Přehýšova odmítli v referendu výstavbu hal

Vysvětluje to tím, že pro developery je s ohledem na možné rozšiřování výhodnější, pokud je území v malé obci, protože je zde menší počet členů zastupitelstva. „Malé obce mají kolem sedmi zastupitelů, my jich máme 19, takže při prosazování stačí přesvědčit méně zastupitelů než je tomu v Nýřanech. Jestli se bude Dioss rozšiřovat, záleží na Přehýšovu a my s tím už nic neuděláme,“ poznamenala.

Starostka Přehýšova Michaela Fialová uvedla, že majitelé Diossu si mohou v budoucnu požádat o změnu využití ploch v územním plánu, ale nyní to není aktuální, žádnou žádost totiž nepodali. Doplnila, že samotný areál Diossu je podle územního plánu určený k průmyslové výrobě. „V nejbližší době zde místo starých budov vznikne jedna nová hala a staré nemovitosti se budou bourat,“ sdělila Fialová.

Lidé v Přehýšově se před třemi týdny v referendu vyslovili proti výstavbě dalších skladovacích hal a hal pro lehkou průmyslovou výrobu v katastru obce v blízkosti dálnice D5. Jedná se o logistické centrum Přehýšov, které je nalevo od dálnice D5 z Prahy přes Plzeň na Rozvadov a Německo. Stojí tam už jedna hala developerské společnosti, ve které jsou sklady několika firem. Na navazujících pozemcích směrem na jih jsou rozestavěné další menší haly. Další už by se zde tedy v budoucnu stavět neměly.

Všechno bylo všech. Problém vznikl za minulého režimu

Jisté je nyní tedy nejen to, že lidé zde haly nechtějí, ale i to, že díky výsledku soudního sporu, kdy Dioss patří Přehýšovu, přiteče do rozpočtu malé obce každý rok několik milionů korun na dani z nemovitosti navíc.

A proč k soudnímu sporu došlo? „Vše vzniklo za minulého režimu, kdy všechno bylo všech. Tehdy vznikla dohoda, že Tesla bude nýřanská, přitom katastr byl původně přehýšovský. Nechtěli se zkrátka jmenovat Tesla Přehýšov, ale Tesla Nýřany. Provedlo se tehdy i nějaké vyrovnání, ale na katastru nemovitostí se věc nedotáhla do konce,“ přiblížila Caisová situaci vzniklou kolem roku 1965.

Výsledkem bylo podle Caisové i to, že v lokalitě Větrná jáma, kde jsou domy bývalé dělnické kolonie z první republiky a také bytové domy stojící přímo u Diossu, měly nýřanská čísla popisná, ale tamní obyvatelé byli občany Přehýšova, kde také volili.

Komise se spletla, referendum v Počátkách platí. Lidé větrníky odmítli

Vrcholem paradoxní situace bylo to, že peníze ze zmíněného území, které obce získávají podle počtu obyvatel, šly na účet Přehýšova, ale daň z nemovitosti Diossu šla do rozpočtu Nýřan.

„Vzhledem k tomu, že rozpočet Nýřan je kolem 300 milionů korun, není několik milionů korun, o které přijdeme, tak velké procento z rozpočtu, jako v případě Přehýšova, který má rozpočet mnohem menší,“ uvedla Caisová.

Je podle ní ale dobře, že se věc právně vyčistila. Spor se ale táhl 25 let. „Hned na začátku sporu právníci města říkali, že spor je předem prohraný, ale aby nám jednou Nýřanští nevyčetli, že jsme se nebránili, museli jsme v rámci péče řádného hospodáře do sporu jít, i když bylo jasné, že o území přijdeme,“ vysvětlila Caisová, proč město nepřistoupilo na Přehýšovem nabízenou dohodu o mimosoudním vyrovnání.