Je to jeden z nejambicióznějších plánů, který se kdy vedení Plzně zabývalo – myšlenka na to, že alespoň v části přehradní nádrže České údolí na okraji města bude jednou voda vhodná ke koupání. Vedení města nyní deklarovalo, že to s plánem, který bude stát stovky milionů korun, myslí vážně a udělalo jeden z první kroků, aby se uskutečnil.

Radní vybrali variantu, podle které by část s dobrou vodou měla téměř 18 hektarů z celkové rozlohy zhruba 150 hektarů vodní plochy. Podle toho se začne připravovat projekt.

Přehrada je dlouhodobě známá velmi špatnou kvalitou vody, která v létě často připomíná zelenou kaši. Odborníci varují před koupáním především kvůli vysokému obsahu sinic. Nádrž trpí mimo jiné tím, že ji zásobuje Radbuza, která protéká intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou, a do vody se proto dostává příliš fosforu a dalších chemikálií.

Už zhruba před dvaceti roky přišel známý plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras s nápadem, že by bylo možné část nádrže pro rekreační účely využít. Podstata myšlenky spočívala v tom, že by se hrází oddělil prostor pro koupání od části, jíž by protékala řeka, která přináší nečistoty.

Vytvořilo by se tak v podstatě v nádrži jezero, ve kterém by bylo možné udržet vodu ve slušné kvalitě. Zásah by vyžadoval i odbahnění, protože usazeniny na dně fungují jako zdroj fosforu, ze kterého žijí sinice. Na Durasově představě se nyní konečně pracuje.

„Zadali jsme zpracování studie o způsobu proveditelnosti revitalizace nádrže. Zpracovatel studie nám předložil tři varianty toho, jak velkou vodní plochu z nádrže hrází oddělit a vyčlenit pro koupání,“ vysvětlil náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS.

Zvolená varianta byla z těch nabízených největší. Podle Šindeláře byla i z ekonomického hlediska přijatelná, protože menší varianty by nebyly výrazně levnější.

Jindřich Duras už v minulosti upozorňoval, že oddělená vyčištěná část by neměla mít plochu výrazně menší než 20 hektarů, aby nová nádrž byla schopná zvládnout nápor stovek rekreantů.

Podle zvoleného plánu má v nádrži vytvořená hráz vzniknout v oblasti sportovního areálu Škodaland. Udržet kvalitu vody v oddělené části má pomoci úpravna vody, délka hráze by byla zhruba 1,3 kilometru. Do nově oddělené části s upravenou vodou by byl přístup přibližně v dvoukilometrového úseku břehu přehrady. Na nábřeží by vzniklo rekreační zázemí stejně jako na nové hrázi.

Projekt by mohl být hotový v horizontu 5 let

Část vytěžených usazenin ze dna by byla využitá na vybudování hráze nebo na vznik nových ostrůvků vedle části určené k rekreaci. „Jako konstrukční materiál na dělící hráz je navrženo použití místních písčitých štěrků. Dělící hráz by měla být vybavena lavičkami, zelení, plovoucími moly, pláží i veřejným osvětlením. Vlevo od dělící hráze by vzniklo místo pro loděnici a ostrůvky z vytěžených sedimentů, kde je navrženo vysazení vodních rostlin a rybí obsádka,“ vysvětlil Pavel Grisník z magistrátu. 

Na břehu má být vybudováno dětské hřiště, pláž s vodními atrakcemi, skluzavkou a venkovními sprchami. Počítá se i s novým parkovištěm. Zástupci města doufají, že v horizontu pěti let by projekt mohl být dokončený.

Klíčové bude, zda a kdy se na něho podaří získat peníze. Náklady bez výdajů na infrastrukturu a vybavení lokalit jsou nyní odhadované na zhruba 300 milionů korun. Na investici by se s městem měl podílet i stát a představitelé radnice věří, že bude možné na projekt získat dotace.

„Myslím, že reálné celkové náklady by se mohly pohybovat kolem 600 milionů korun. Ten odhad se bude postupně zpřesňovat,“ sdělil Šindelář. Město podle něj na projektu úzce spolupracuje s Povodím Vltavy, které za stát nádrž spravuje.

„Nyní se dokončí studie proveditelnosti, která bude hotová na podzim. Pak budu shánět peníze na dokumentaci pro územní rozhodnutí. A začneme pozorně sledovat dotační programy, protože doufáme, že jejich část by mohl stát zaplatit,“ konstatoval Šindelář.