Berete jako největší problém v oblasti covidu v Česku fakt, že je stále téměř půl milionu seniorů nenaočkovaných?
Beru. Za problém považuji i to, že ve zdravotnictví existuje někde dost vysoké procento lidí, kteří se nechtějí nechat naočkovat. Jsem spíše příznivcem toho, o co se snaží Francie, Německo a Rakousko, tedy aby ve zdravotnictví a sociálních službách bylo očkování povinné.

Jak je na tom fakultní nemocnice?
Ve Fakultní nemocnici v Plzni je relativně vysoké procento zaměstnanců, kteří jsou očkovaní. Průměrně je to 90 procent, v absolutních číslech jde o 4200 zaměstnanců. Existují samozřejmě rozdíly mezi pracovišti. Překvapilo mě i to, že studenti medicíny jsou naočkovaní z 50 procent. To je hrozně málo, očekával bych, že to bude kolem 70 až 80 procent.

Je mezi staršími zdravotníky větší proočkovanost?
Řekl bych, že ano. Zdravotníci by měli myslet na dvě věci – na to, aby neohrozili sebe, ale je tam i druhý aspekt, že ohrožují pacienty.

...kteří jsou oslabení a nemohou se nechat očkovat?
Kteří jsou oslabení, mají komplikace a tak dále. Zdravotník tím, že není naočkovaný a může se snadno nakazit, je rizikový. A to nejen pro svoji rodinu, ale i pro nemocné a v neposlední řadě i pro své spolupracovníky, pro zdravotní zařízení.

Proč povinnost očkování zdravotníků v Česku nikdo nenavrhuje?
Politici se toho bojí, protože je před volbami a lidé to, že se nemusí nechat naočkovat, prezentují tak, že je tady opravdová svoboda. Ta ale musí mít určité mantinely. Každá demokracie znamená nejen svobodu, ale i povinnost.

Upozorňujete na nebezpečnou svobodu nakazit pacienty?
Mohu ohrozit sebe tím, že mohu umřít a mám i svobodu nakazit pacienta.

V posledních dnech vrcholí předvolební boj o místa v Poslanecké sněmovně. Opozice říká, že by se bezinfekčnost měla prokazovat i testem protilátek. Byl byste pro?
Podle mě je to spíš předvolební boj, protože protilátky mají jednu zrádnou stránku. Nedávají jednoznačnou přesně definovanou odpověď. Mám k dispozici více než 4600 vyšetření zaměstnanců fakultní nemocnice a mohu říci, že z jedné hodnoty vůbec nedokážu určit, kdy byl člověk očkovaný nebo kdy prodělal infekci. K tomu musím mít minimálně tři hodnoty vyšetřených protilátek. Z toho už totiž matematicky něco odvodím.

Dá se v poslední době ve fakultní nemocnici doložit, že vážné případy covidu jsou jen mezi nenaočkovanými lidmi?
Dá se to jednoznačně říci.

Tím se dají vyvrátit fake news, že očkování je škodlivé?
Očkování zabrání tomu, abychom v nemocnici měli pacienty na umělé ventilaci a aby nám umírali. Je to tak, jak to na nedávném semináři řekl epidemiolog profesor Prymula – na covid budou umírat jenom ti nenaočkovaní. Je to možná kruté takto to říci, ale je to fakt.

Dnes se mluví o očkování dětí. Třeba na Slovensku očkují i pětileté děti. Je to správný směr?
Já jsem pro očkování od 12 let výš. U menších dětí bych očkoval ty, které jsou ohrožené na životě. Tedy ty, kteří mají závažná, třeba krevní onemocnění, protože tam je pak na covid obrovská úmrtnost. Plošné očkování dětí si netroufnu doporučit, protože na to nemám dostatek vlastních zkušeností a ani to nevyplývá ze zahraničních prací po očkování na velkých souborech jedinců.

Zpočátku se v souvislosti s covidem mluvilo o tom, že dosáhneme kolektivní imunity při zhruba 70 procentech naočkovaných. Teď se dokazuje, že i naočkovaní se nakazí. Můžeme tedy vůbec dosáhnout kolektivní imunity?
To, že se nám naočkovaní nakazí, je pravda, ale průběh nemoci je pak lehký.

Dá se tedy podle vás říci, že dosáhneme kolektivní imunity?
Dosáhneme kolektivního stavu, který zabrání umírání. Ale nedosáhneme ho na podzim, jak se tvrdilo. Očkování totiž nyní prakticky nepostupuje. Spíš pokulhávají data o tom, kdy kolektivní imunity dosáhneme, než jestli se jí dá dosáhnout.

Platí tedy pořád, že při 70 procentech naočkovaných dosáhneme kolektivní imunity nebo s nakažlivější variantou viru delta musíme mít 80 nebo 90 procent naočkovaných?
Devadesát procent je sen, kterého asi nejsme schopni dosáhnout. V současné době se reálné číslo kolektivní imunity pohybuje mezi 60 a 70 procenty. Je to dáno tím, že je mezi námi kolem 1,2 milionu lidí, kteří se nějakým způsobem setkali s covidem nebo ho prodělali nebo jsou, nemám to slovo rád, promoření covidem.

Máte za sebou studii o výši protilátek u jednotlivých skupin obyvatel. Co máte dále v plánu ve věci covidu?
Začínáme srovnávat buněčnou a protilátkovou imunitu proti covidu-19. První výsledky naznačují, že stanovení protilátkové imunity nám pro hrubou orientaci o tom, jak je na tom člověk s obranyschopností vůči covidu, stačí a že buněčná imunita nám toho v běžné populaci moc navíc neřekne. Zjišťovali jsme to i proto, že stanovení buněčné imunity je podstatně dražší a pracovně náročnější. Vyšetření buněčné imunity ale výrazně zkvalitní rozhodování u osob s defektem imunity nebo které jsou v těžkém stavu.

Vy jste tedy u jednoho člověka porovnávali buněčnou a protilátkovou imunitu?
Udělali jsme testy na protilátkovou a buněčnou imunitu a speciální metodou jsme provedli i virus neutralizační testy, které zjednodušeně řečeno stanoví, kolik viru protilátky zlikvidují. Výsledky těchto testů zhruba kopírují výsledky zkoušek na protilátky. Pro běžnou orientaci tedy protilátky stačí. Výhodou je rychlý výsledek a podle našich zkušeností je dostatečně spolehlivý.