iDNES.cz

U Ejpovic unikala nafta, odvezli už 20 tisíc tun kontaminované zeminy

  10:04
Na téměř rok se protáhne likvidace následků prasklého potrubí v poli u Ejpovic na Rokycansku, ze kterého loni v září unikala nafta. Specializovaná firma zatím odvezla přes 20 tisíc tun kontaminované zeminy.

Poškozený produktovod patří společnosti Čepro, jak potvrdil její zástupce Marek Roll. Konkrétně jde o potrubí propojující sklady v Třemošné a Bělčicích.

Naftu vyvěrající v poli u dálničního přivaděče nad Ejpovicemi odhalil zemědělec, který tam loni 28. září pracoval. I když je potrubí uložené několik metrů pod povrchem nepřetržitě monitorované, samotné poškození stěny roury nebylo velké.

Proto nedošlo v produktovodu k takovému poklesu tlaku, na který by upozornily přístroje. Čepro odstavilo produktovod v okamžiku, kdy přivolaní hasiči potvrdili, že část pole je nasáklá naftou. Vzápětí začalo zjišťování místa úniku i odčerpávání nafty z potrubí.

Pracovníci firmy specializované na likvidace ekologických havárií oplotili naftou podmáčenou část pole a s pomocí bagrů se začali prokopávat k potrubí. Poškozený kus vyměnili za nový. Současně se zahájením kopání začali zjišťovat sondami, kam všude se nafta dostala a zda je i v podzemních vodách.

„V lokalitě bylo zbudováno 16 sanačně monitorovacích vrtů. Ve třech probíhá čerpání podzemních vod. Jejich rychlé spuštění zabránilo úniku a kontaminaci do vzdálenějších míst. Monitorování podzemních vod v širším okolí lokality neprokázalo ovlivnění ropnými látkami, jejich zvýšené koncentrace nebyly zjištěné ani v povrchových vodách,“ popsal za společnost Čepro Matyáš Roll.

Starosta Ejpovic Jaromír Kalčík potvrdil, že informace o postupu odstraňování následků havárie i stavu vod jsou součástí monitoringu. „S Čeprem pravidelně komunikujeme. Na našich webových stránkách jsou informace pro občany o havárii i aktuální situaci,“ řekl Kalčík.

Oplocení s velkou jámou v poli, která je jen kousek od dálničního přivaděče, vydrží zřejmě až do konce letních prázdnin. Pokud nenastane nějaká komplikace, následky havárie by měly být zlikvidované do konce srpna.

Podobné ropné nehody s velkými úniky

  • 1996 K rozsáhlému úniku nafty z produktovodu spojujícího Litvínov s Třemošnou vyjížděli záchranáři 3. října 1996 k Hadačce na Plzeňsku. Únik 150 kubických metrů paliva z kontrolní šachty způsobili zloději, kteří potrubí poškodili. Nafta kontaminovala pole, dostala se i do vodních toků.
  • 1980 Asi největší ropná havárie na území ČR. V noci z 3. na 4. listopadu 1980 prasklo potrubí ropovodu u Bartoušova na Vysočině. Netěsnost byla dlouhá asi 30 centimetrů, šířka praskliny se pohybovala mezi jedním až třemi centimetry. Protože po poklesu tlaku v potrubí obsluha ropovod neodstavila, ale naopak zapnula ještě druhé čerpadlo, uniklo tak celkem asi 6000 tun ropy. Odstraňování následků se protáhlo až do roku 1982.
  • 2005 Dispečink ropovodu Družba zaznamenal 27. ledna 2005 pokles tlaku v potrubí, ropovod hned odstavili. Technici zjistili prasklinu ve sváru v potrubí uloženém v poli mezi Čáslaví a Žáky. Uniklo asi 130 metrů krychlových surové ropy, odtěženo bylo 28 000 tun zeminy.
  • 2005 Únik motorové nafty z produktovodu spojujícího Smyslov a Včelnou odhalili technici 15. února 2005. Důvodem byly tři menší poruchy v koleně potrubí. Nafta se dostala do okolí, odtěženo bylo 3548 tun zeminy.

Ještě několik dnů by mělo pokračovat odtěžování zeminy nasáklé uniklou naftou. „Z lokality bylo odtěženo přes 20 tisíc tun kontaminované zeminy. Materiál od 14. listopadu 2021 odvážejí nákladní auta z místa těžby přes obec Ejpovice směrem na dálnici D5. Cílem je biodegradační plocha u Denětic. Odhadujeme, že těžba kontaminovaných zemin poběží do poloviny března. Následně bude prováděn závoz a hutnění jámy. Předpokládáme, že tyhle práce ukončíme v závěru srpna. Sanační čerpání kontaminovaných vod, monitoring a postsanační monitoring potrvá několik dalších let,“ uvedl Matyáš Roll.

Specializovaná firma odváží naftou znečištěnou zeminu do areálu v severních Čechách. Metod k jejímu vyčištění je celá řada. Od skládkování přes řízené použití mikroorganismů, které mají schopnost při svém množení rozkládat uhlovodíky, až po využití speciálních praček zeminy či zahřívání ve speciálních spalovnách.

Autor:
zpět na článek