Konec nevratných lahví, Prazdroj bude pro domácí trh plnit jen zálohovatelné

  16:26
Pro domácí trh vyjíždějí z bran Plzeňského Prazdroje piva a míchané nápoje už jen ve vratných obalech. Pivovar spustil novou automatizovanou stáčecí linku za 700 milionů, dalších 360 milionů zaplatí za nákup vratných třetinkových i půllitrových lahví a přepravek.

„Vratnou lahev v průměru naplníme šestadvacetkrát a na trhu vydrží sedm až osm let,“ vypočítal manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník. Přechod k vratným obalům například u míchaného Frisca sníží uhlíkovou stopu pivovaru asi o pět procent.

Nová stáčecí linka za hodinu naplní až 60 tisíc lahví, za celý den je počítáno s 900 000 lahvemi.

Od okamžiku, kdy se prázdných lahví chopí stroje na vstupu do linky, přes jejich kontrolu, roztřídění, vymytí, naplnění, uzavření, pasterizaci, olepení etiketami a zabalení do krabic nebo přepravek uběhne přibližně 2,5 hodiny. Z toho přibližně dvě hodiny zůstávají plné a už zavíčkované lahve v uzavřeném prostoru, kde dochází k pasterizaci.

Plzeňský Prazdroj zprovoznil v Plzni novou automatizovanou stáčecí linku na skleněné obaly za 700 milionů. Od ledna budou všechny lahve pro český trh vratné. (30. září 2024)

Jen výjimečně se lahve v průběhu pohybu po lince dotkne lidská ruka. Zatím palety s přepravkami nebo papírovými bednami převážejí z haly do skladu vysokozdvižné vozíky, v budoucnu by i tohle měly zajišťovat automatizované systémy.

Podle manažera Petra Kofroně je pro zajištění provozu nové linky zapotřebí desíti nebo jedenácti lidí. Kvůli hluku, který stroje a sunoucí se skleněné lahve na pásech a dopravnících dělají, musejí mít všichni zaměstnanci uvnitř haly chrániče sluchu.

Prázdné i plné lahve urazí po dopravnících nové linky stovky metrů. Nejezdí jen v jedné úrovni, například zabalené krabice s láhvemi míchaných nápojů po vyjetí z baličky čeká vystoupání do horního patra po dopravníku v podobě opakovaně zatočené šroubovice. Než krabice dojedou k naložení na palety, počítače na třídícím stanovišti průběžně rozpohybovávají směrovací desky podle toho, jestli je zapotřebí krabice poslat do pravé nebo levé fronty.

V Plzni je to třetí podobně výkonná stáčecí linka. Ta nejnovější má přitom až třetinovou úsporu energie a oproti starším typům o polovinu nižší spotřebu vody.

Řada jednorázových lahví dlouhá 1770 km

Letos začal pivovar ve velkém dodávat do České republiky ležák Pilsner Urquell i v menších lahvích o objemu 0,33 litru. Pokud je pivo v hnědých třetinkách, jde o nevratné lahve, které jsou určené do vzdálenějších zahraničních destinací. Podobné je to například u míchaného nápoje Frisco nebo piva značky Elektrárna. Ty už také nově stáčejí do vratných lahví.

Zda je láhev zálohovaná, nebo ne, pozná zákazník na její etiketě, kde je informace napsaná. Dalším poznávacím znamením může být, že zatímco nezálohované lahve Frisca mívaly šroubovací uzávěry, zálohované mají klasické korunky s logem otvíráku. Po něm mají zákazníci sáhnout, když chtějí lahev otevřít.

Mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář řekl, že přechodem na vratné lahve už v pivovaru nebudou ročně potřebovat 30 milionů jednorázových lahví. „Ty by postavené vedle sebe vytvořily řadu dlouhou 1770 kilometrů, což je přibližně trasa z Prahy do španělské Barcelony. Prazdroj tak ušetří 6206 tun skla, které by použil jen jednou,“ dodal Kovář.

Podle Ivana Tučníka se pivovaru v průměru vrací 98 procent zálohovaných lahvích k novému naplnění. „Přechod Frisca a piv z Elektrárny na vratné lahve tak sníží celkovou uhlíkovou stopu našich obalů o více než pět procent,“ upřesnil Tučník. V reálu to znamená úsporu 4133 tun oxidu uhličitého, takže celkové emise Prazdroje se sníží o 1,4 procenta.

V zálohovaných lahvích vyváží plzeňský pivovar pivo například do Německa, Rakouska, na Slovensko nebo do Polska. I když náklady na dopravu jsou vyšší, z ekologického pohledu je to výhodnější než používání jednorázových obalů. Do vzdálených destinací, jako je například Korea nebo další asijské státy, pivovar dál používá jednorázové lahve. Stejně tak jednorázové lahve budou v pivovaru dál používat pro malé a občasné edice piv.

Do skla stáčí Plzeňský Prazdroj zhruba 37 procent své produkce. Společně se sudy, které jsou také vratné, se pivovar dostal na hranici 70 procent vratných obalů. „Pokud by se v České republice podařilo zavést zálohový systém i na plechovky, byla by šance opakovaně využívat k recyklaci i materiálů z nich,“ nastínil Tučník další možnost cirkulace materiálů.

Šéfové plzeňského pivovaru předpokládají, že na začátku roku 2025 budou u většiny prodejců v ČR jejich produkty už jen ve vratných zálohovaných lahvích.

Autor: