Lidé ohrožují skvosty Šumavy, i přes zákaz plavou v ledovcových jezerech

  18:42
Šumavská jezera značně trpí tím, že se v nich někteří návštěvníci přes zákaz koupou. Jezera jsou ledovcového původu a jejich ekosystém je velmi citlivý. Nejkritičtější situace je v létě. Podle poznatků správy národního parku na chování turistů nejvíc doplácí Černé jezero, přitom za koupání v jezerech hrozí nemalé pokuty.

Černé jezero na Šumavě | foto:  Dan Materna, MAFRA

Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo a jezero Laka patří mezi nejčastější cíle návštěvníků Šumavy. Plešné jezero navštíví ročně na 25 tisíc lidí, jezero Laka více než dvojnásobek a cestu k Prášilskému jezeru si ročně najde bezmála 70 tisíc návštěvníků.

Žádné z jezer není plavců ušetřeno. Jen na Plešném si málokdo troufne vlézt do vody, jelikož tam je stálá služba strážců parku.

„Asi nejhorší situace je v tomto ohledu na Černém jezeře, které si mnozí pletou s plovárnou,“ upozorňuje vedoucí Informační a strážní služby správy NP Šumava Adam Diviš.

Znečištění spojené s koupáním negativně ovlivňuje přírodní prostředí živočichů a rostlin, které tu žijí. „V ohrožení tak jsou i například šídlatky, vodní plavuně, které v Černém a Plešném jezeře mají u nás jedinou lokalitu výskytu,“ vysvětluje hydrobioložka Eva Zelenková.

Správci parku připomínají, že se šumavská jezera v minulých desetiletích musela vyrovnat s devastací, kterou pro ně znamenaly emise z uhelných elektráren. Ty život ve vodě zabíjely a jezera se z toho dodnes úplně nevzpamatovala.

„Byla desítky let vystavena kyselým dešťům. To mělo fatální vliv na život v nich. Vymizeli i velmi drobní živočichové, jako třeba buchanky a perloočky. Ty už ale v některých jezerech opět monitorujeme, takže cesta je dobrá. Je však nutné dodržovat omezení,“ dodává Eva Zelenková. Strážci NP proto po celé léto posilují dohled u všech šumavských jezer. 

Šumavská ledovcová jezera

Zvýšenou pozornost ovšem budou věnovat i dalším oblastem, kde se turistický ruch může při nerespektování pravidel dostávat do konfliktu s ochranou přírody a s ní spojenými zákazy vstupu.

„Královský hvozd s Jezerní horou je nejzápadnějším územím Šumavy, kde ještě přežívá populace tetřeva hlušce. Nemá to tady ale jednoduché, protože je to izolované prostředí, navíc s velmi drsným klimatem. A pohyb veřejnosti v místech, kde nacházejí klid, jim život dále ztěžuje,“ vysvětluje Ivo Procházka z CHKO Šumava.

Strážci šumavského národního parku se chtějí zaměřovat také na rybáře na pravém břehu vodní nádrže Lipno. Zde totiž platí omezující pravidla pro rybaření a někteří přitom nerespektují omezení, která zde platí a jsou uvedená i v pravidlech pro rybaření a s ním spojeným tábořením.

Správa parku připravuje kontroly

Zástupci správy parku upozorňují, že na pravém břehu Lipna se nacházejí jedinečné chráněné biotopy, kterými jsou vegetace vysokých ostřic, mechová slatiniště, rašeliniště, jasanovo-olšové luhy nebo podmáčené smrčiny.

„Žije zde například zvláště chráněný tetřívek obecný, orel mořský, chřástal polní, pohybuje se zde los evropský. Všechny tyto druhy jsou velmi citlivé na rušení a pro jejich přežití je důležité, zachovat jim dostatek životního prostoru a klidu,“ říká vedoucí CHKO Šumava Silvie Havlátková.

Správa parku oznámila, že připravuje kontroly zaměřené na nelegální táboření, rozdělávání ohňů a vjezdy motorových vozidel. Bude při nich spolupracovat s policií a rybářskou stráží. V těchto případech hrozí pokuty na místě až do výše deseti tisíc korun. Pokud se prohřešek řeší ve správním řízení, může se pokuta vyšplhat až na desetinásobek.